Ekologičtí aktivisté se přou s CHKO Jeseníky o rozsah kůrovcových výjimek

Ekologičtí aktivisté a Správa CHKO Jeseníky se přou o rozsah nově vydaných výjimek pro kůrovcovou těžbu v některých oblastech národních přírodních rezervací Praděd, Králický Sněžník a Šerák - Keprník v Jeseníkách, jejichž část loni po odvolání Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha zrušilo ministerstvo životního prostředí. Podle Ondřeje Bačíka ze Společnosti přátel Jeseníků se díky novým výjimkám zvýšila v oblastech s nejcennější jesenickou přírodou rozloha klidových a bezzásahových území na 2424 hektarů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) naopak tvrdí, že plocha těchto území se nezměnila.

"Rozhodnutí, která naše agentura vydala, zohledňují formální požadavky ministerstva životního prostředí. Rozsah porostů, ve kterých by se kůrovec mohl vyskytovat a ve kterých se proti kůrovci nebude zasahovat, se v zásadě nemění. Jejich vymezení vychází z odborných hodnocení a v žádném případě není předmětem licitací s účastníky řízení," řekla ČTK Karolína Šůlová z AOPK, pod kterou Správa CHKO Jeseníky spadá.

Bačík uvedl, že plocha klidových a bezzásahových území v Jeseníkách se díky odvolání ekologických organizací a následné úpravě výjimek pro kůrovcovou těžbu výrazně zvýšila a zásahy proti kůrovci jsou možné jen na menšinové ploše rezervací. Například v rezervaci Králický Sněžník, která má rozlohu 1718 hektarů, byly loni na jaře podle Bačíka protikůrovcové zásahy zakázány jen na pěti procentech plochy lesů a nyní se omezení týkají poloviny jejich rozlohy. "Podařilo se nám zachránit více než 2400 hektarů divoké přírody a to je revoluční přístup v rámci celé ČR. Jako neziskovky ale nemůžeme pořád dělat práci za neschopné vedení Správy CHKO Jeseníky a očekáváme, že MŽP tyto úředníky co nejdříve odvolá," uvedl Bačík.

Podle Šůlové je třeba údaje o rozloze bezzásahových území správně interpretovat. "Mohli bychom být potěšeni, že tentokrát naše rozhodnutí Společnost přátel Jeseníků ocenila. Avšak zjevně k tomu postačilo pouze uvedení opticky většího čísla, kdy k plochám, kde se nebude proti kůrovci zasahovat, byly připočítány plochy s porosty kleče, alpinské trávníky či mlaziny, kde žádné zásahy proti kůrovci nepřipadají ani nepřipadaly v úvahu, protože tam žádný kůrovec není," uvedla.

Ani v případě takzvané zóny A v nejcennějších oblastech rezervací se podle Šůlové nejedná o klidová či bezzásahová území. "Například se tu vyřezává v Jeseníkách nepůvodní kosodřevina, ochrana přírody zde podporuje pastvu krav a ovcí s cílem udržet pestré společenství rostlin. Proto konstatování, že se jedná o klidové či bezzásahové území, jen dokazuje velké nepochopení problematiky managementu jesenického vysokohoří," podotkla.

Ekologičtí aktivisté a správci lesů se dlouhodobě neshodnou na tom, zda je nutné kvůli kůrovcové kalamitě kácet stromy i v jesenických rezervacích. Aktivisté a někteří odborníci tvrdí, že tyto lesy lze díky jejich značné schopnosti obnovy ponechat vlastnímu osudu.

---

reklama

---