Ekologické organizace opět zjistily porušování pravidel při stavbě rozhledny na Sněžníku Aktualizováno

Ekologické organizace uvedly, že znovu zjistily porušování podmínek ochrany přírody při výstavbě rozhledny na polské straně Králického Sněžníku. Investor a dodavatel podle nich opět ignorují pravidla výjimek, po nelegální cestě jezdí na vrchol a zpět technika, uvedl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík. Česko-polská expertní komise vzniklá kvůli stavbě zjistila dílčí pochybení investora rozhledny i dodavatele. Ekologové požadují, aby ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zabránilo ničení evropsky významné přírody a zastavilo poskytnutí evropských a českých dotací na rozhlednu. Podle ministerstva podmínky výstavby porušovány nejsou.

"Opět bylo zdokumentováno vozidlo Polaris, velká čtyřkolka, jak opakovaně během dne vyjíždí na vrchol hory a pak dolů na Chatu pod Sněžníkem a převáží zaměstnance. Znovu se potvrdilo to, co se všeobecně už delší dobu vědělo, nelegální přeprava materiálů po nelegální cestě na takzvané zelené stezce," uvedl Bačík. Ekologové také vyfotografovali, jak velký autojeřáb začal sjíždět po nelegální cestě dolů následovaný pásovým bagrem.

"Konstatujeme, že praktická situace je zcela jiná, než jak ji idealisticky prezentoval investor, obec Stronie Śląskie, na jednání 22. června 2021, a je v rozporu i se sliby investora z jednání expertní komise," uvedl Bačík. Ekologické organizace se také domnívají, že údajnou rekonstrukci stezky investor využil jen jako vhodný způsob, jak na ni uložit velké množství odpadu a materiálu z budování základů rozhledny, tím se ho zdarma zbavit a de facto tak vybudovat skutečnou zpevněnou cestu na vrchol hory.

Podle MMR pohyb techniky polská strana povolila v termínech ukončení a zahájení stavební sezony. Zástupce obce Stronie Śląskie sdělil na jednání pracovní skupiny, že konstrukční práce na rozhledně skončily k 10. září a od 13. září začaly práce na rekonstrukci takzvané Zelené stezky. Nikdo z členů skupiny nevznesl námitky proti harmonogramu.

"Stavba rozhledny je realizovaná dle separátního povolení, jehož podmínky dodržovány jsou," uvedl ve vyjádření pro ČTK mluvčí MMR Vilém Frček. Rekonstrukce zelené turistické trasy, která začala tento týden, nespadá do projektu financovaného z programu přeshraniční spolupráce Interreg. Povolení k rekonstrukci stezky vydal polský orgán ochrany přírody Regionalny Dyrekcja Ochrony Środowiska (RDOŚ). "Dotčená Zelená stezka je řešena jako součást naplňování podmínky řešit usměrnění turistické zátěže, která byla stanovena RDOŚ v souvislosti s obnovou rozhledny," uvedl Frček.

Několik českých ekologických organizací od loňska opakovaně upozorňovalo, že podle povolení se má například stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště musí být na stanovené parcele. To se podle nich neděje. Stroje také ničí arkto-alpinskou tundru i v širším okolí mimo oplocený stavební prostor, množství techniky také výrazně převyšuje povolený počet.

Ministerstvo životního prostředí požádalo Evropskou komisi, aby výstavbu rozhledny přezkoumala. Dopis byl odeslán v polovině srpna, reakci Evropské komise lze očekávat během jednoho až tří měsíců.

Ekologové v otevřeném dopise vyzvali ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), aby se její úřad postavil proti ničení přírody, zastavil poskytování dotací, reagoval na opakované a hrubé porušování podmínek a požadoval po polských kontrolních orgánech prošetření situace. Požadují také udělení vysoké sankce investorovi, zveřejnění všech vydaných platných rozhodnutí k výstavbě rozhledny a také k "rekonstrukci" zelené stezky. Chtějí rovněž nové řádné projednání vlivu záměru na soustavu lokality Natura 2000 na obou stranách území, neboť původní posouzení je z roku 2013.

Cílem česko-polského projektu je obnova vyhlídkové věže z 19. století, která byla v roce 1973 stržena. Rozhledna bude mít konstrukci tvořenou do 13 metrů železem a betonem s kamenným obložením, vršek bude z velké části prosklený. Vysoká má být 33 metrů. Část peněz poskytlo i ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů.

---

reklama

---