Emise skleníkových plynů loni rekordně vyskočily
Data za rok 2010 jsou vyšší, než předpokládaly nejhorší scénáře klimatického panelu v roce 2007. „Čím více mluvíme o potřebě snížit emise, tím více rostou,“ říká John Reilly, jeden z ředitelů programu globální změny na Massachusettském technickém institutu (MIT).
V roce 2010 vypustilo lidstvo do atmosféry o 564 milionů tun oxidu uhličitého více než v roce 2009. To znamená celkový růst o šest procent. Hlavní příspěvek připadá na tři země – Čínu, USA a Indii. Přitom USA a Čína mají na svědomí polovina onoho šesti procentního skoku.
„Je to opravdu velký skok,“ říká Tom Boden z analytického centra ministerstva energetiky v Oak Ridge. „Z hlediska produkce emisí skleníkových plynů to vypadá, že ekonomická krize skončila,“ řekl agentuře apod. Podle něj se v roce 2010 opět rozjela výroba i cestování, obojí postavené na fosilních palivech, hlavním zdrojem antropogenních emisí skleníkových plynů.
Celosvětově je největším zdrojem emisí uhlí, jeho podíl v roce 2010 poskočil na 8 %. Obrovské množství uhlí spotřebovali v Indii a Číně. Což jsou ekonomiky, které neustále rostou. Podle Johna Reillyho to ale může být paradoxně dobrá zpráva, protože si lidé uvědomí, jaká cena se v současnosti za růst platí. Vylepšení ekonomické situace v rozvojových zemích přináší zlepšení životních podmínek řady lidí. „Růst ekonomiky, který zároveň zvyšuje závislost na uhlí, jen ohrožuje svět,“ dodal Reilly.
V roce 2007 odhadoval Mezivládní panel o změnách klimatu IPCC zvýšení teplot do konce století mezi 1,1 až 6,4 °C oproti konci dvacátého století. Podle dat z amerického ministerstva energetiky by mohla být situace ještě horší.
Na druhou stranu rozvojové země, které se účastní kjótské dohody o snižování emisí skleníkových plynů, celkově emise snížily. Podle dat by se jim mělo podařit dosáhnout slíbeného cíle – snížení emisí o osm procent oproti objemu v roce 1990. USA k dohodě nikdy nepřistoupily.
V roce 1990 se bohaté země podílely více než 60 % na světových emisích, dnes je to zřejmě méně než polovina. Hlavní zátěž se tedy přesunula na rozvojové země a bez dohody mezi chudými a bohatými státy se řešení bude hledat jen těžko. A může se stát, že by se průmyslové země, které dosud snižování emisí prosazovaly, ocitly mimo dohody. „Problém je v tom, že se může velmi rychle stát, že to půjde mimo nás,“ říká Reilly.
Podle zprávy agentury AP "Biggest jump ever seen in global warming gases" vydané 3. 11. 2011.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Snad už na závěr - 6. 11. 2011 - Vladimír WagnerVážený pane Šimůnek velice intenzivně píši populární články o fyzice a dalších přírodních vědách. V diskuzích nejen pod nimi se snažím odpovídat pouze věcně a nezabředávat do ideologických diskuzí, které nikam nevedou. Snažím se odpovídat na libovolnou konkrétní otázku, protože není hloupého dotazu a považuji za povinnost těch, kteří ve vědě pracují co nejsrozumitelněji všem vysvětlovat vědecké metody a výsledky.Jinou věcí je, když někdo, kdo se daný článek či studii ani neobtěžoval číst, se vysloví k jejímu obsahu bez minimální znalosti a pouze podle ideologického mustru. To byl Váš přístup. Vy jste Vámi kritizované práce (zdůrazňuji práce) ani neviděl a přesto jste je nesmyslně (proto, že jste nevěděl co v nich je) napadl. A proto jsem na Váš příspěvek reagoval na sebe nepřiměřeně ostře. Čekal jsem od Vás chlapského přiznání: „Neměl jsem čas na to se do ni podívat a některé ty úlety ekologistů mě vyloženě vybudí (mě taky). Prostě jsem tak udělal chybu, stane se, příště si dám pozor.“ Bohužel však místo toho jste to ještě více rozpatlal. Práci jste si zase nepřečetl a zase ji kritizoval za věci, které v ní nebyly nebo naopak byly a Vy jste je přehlédl. Když jste na to byl upozorněn, tak jste změnil taktiku a začal tvrdit, že jediná ze studií, do které jste nahlédl je psána formálně špatně a špatnou angličtinou. V té době jsem si zjistil, kdo jste a snažil se Vás upozornit, že ten nevědecký přístup k diskuzi není v pořádku a není dobré to ještě více rozpatlávat, abyste nedělal ostudu své škole a pracovišti. Ale Vy jste jen zvětšil tlak na pilu. Cituji: „Prostě je to něco, co by se dalo předvádět v rámci přípravy na psaní bc. práce jako po formální stránce naprosto odstrašující příklad. Případně dávat studentům za úkol, aby se pokusili barevným podtrháním jednotlivé části identifikovat a sesadit dohromady do konzistentního textu. Považuji opravdu za dost průšvih, když se na základě něčeho takového mají kanalizovat miliardy (jedno, zda dolarů nebo eur). Ta práce byla zveřejněna bez jakékoli odborné oponentury, aby mohla sloužit coby "vědecké popření klimaskeptiků" na blížícím se světovém fóru o klimatu. Je otázka, zda po splnění tohoto účelu bude kdy vůbec publikována.“ Takže se Vás vážený pane docente musím zeptat. Když radíte svým diplomantům jak přistupovat k literatuře, jejíž výsledky ve své práci využívají a analyzují či dokonce kritizují, řeknete jim, že příslušné články nemusí číst? Že v diplomce mohou napsat co chtějí podle svých představ bez toho, aby příslušné práce vůbec viděli? A v případě, že oponenti nebo členové komise přijdou na to, že studie ani neviděli, tak mají tvrdit, že je formálně špatná a má nejednoznačnou a špatnou angličtinu? Opravdu na Masarykově univerzitě v Brně takový přístup, který jste tady předvedl, při obhajobách prochází? Mám v této instituci řadu skvělých kolegů a vím, že to v této slovutné instituci tak není. Je mi hrozně nepříjemné tady takhle rozebírat někoho, kdo je s ní spojený. Stejně tak je mi nepříjemné, že tu rozebírám scifistu, protože mám scifi (i fantasy) rád a na různých parkonech přednáším nejen o fyzice. Ale Vy jste mi jinou možnost nedal. Ještě nakonec se k Vašim poznámkám, i když jsou v podstatě samoúčelné. Jen proto, abyste vybruslil (podle mě hodně nečestně) ze své chyby, které jste se dopustil. Většina zase vyplývá z toho, že jste ani tu jedinou studii nečetl pořádně. A už vůbec jste se nepodíval do dalších a na databáze tepelných řad, které se využívají a odkazují v nich. Studie je zaměřena na ukázání statistických a matematických metod, které skupina pro analýzu vývoje globálních teplot vypracovala. Proto pochopitelně musí být nutně matematická a obsahovat i náročnější matematické detaily. Prosím Vás mohl byste se při diskuzi o matematice vyvarovat ideologickým heslům a osočování? Vliv tepelných ostrovů je rozebrán v této studii: http://berkeleyearth.org/Resources/Berkeley_Earth_UHI.pdf , tam je podrobný rozbor tohoto problému. Ale je třeba si to přečíst. Pokud se jedná o vliv přesnosti jednotlivých měření, tak něco o tom jsem psal ve svém populárním článku (na populární úrovni). Podrobně je tento problém analyzován v http://berkeleyearth.org/Resources/Berkeley_Earth_Station_Quality.pdf . Hlavní problém, který stojí za Vaší kritikou té jedné práce (z několika, které se doplňují) je ten, že jste byl odhalen u toho, že jste se k ní nesmyslně vyslovoval bez toho, abyste do ní byť jen nahlédl. Teď už do ní (alespoň té jedné) nahlížíte, ale ne proto, abyste problémům porozuměl. Čistě hledáte záminku k samoúčelné kritice její formální stránky. Vypovídající je i to, že články pana Kremlíka vydáváte za vzorový příklad vědecké objektivity a srozumitelnosti a tuto studii za ideologickou „hatlapatlaninu“. Myslím, že už bylo řečeno vše, co se dá asi k danému tématu říci. Názor ať si udělají čtenáři samotní. Doufám, že Vás diskuze přivede k tomu, že se podíváte i do ostatních studií a všechny si je přečtete pořádněji. A snad se poučíte a příště se nebudete razantně vyslovovat k něčemu, na co jste se neobtěžoval ani kouknout. Já jsem velice kritický k velké řadě ekologistických excesů. Ale uvědomte si, že rozumný skepticismus to, co jste zde předvedl, pouze diskredituje. Zkuste nad tím popřemýšlet, Vy byste měl být alespoň podle mého názoru schopný to pochopit. S panem Kremlíkem to je myslím mnohem horší :-) |



Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují