https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/emise-sklenikovych-plynu-loni-rekordne-vyskocily?ids%5Bxbb6ac0e0b3dbb7b0b4cf8e053394b604%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Emise skleníkových plynů loni rekordně vyskočily

4.11.2011 10:55 | PRAHA (Ecomonitor) | hch
Rozvojové země produkují více skleníkových plynů, než bohaté země. Ty se začínají bát, že zůstanou mimo hru
Rozvojové země produkují více skleníkových plynů, než bohaté země. Ty se začínají bát, že zůstanou mimo hru
Foto | Hight Contrast / Wikimedia Commons
Množství vypuštěného oxidu uhličitého vyskočilo v roce 2010 o šest procent oproti roku 2009. Tvrdí to americké ministerstvo energetiky, podle kterého jde o největší naměřený "skok" v historii. Ukazuje to, jak málo je lidstvo schopné skutečně snížit svůj příspěvek ke klimatickým změnám, napsala agentura AP.
 

Data za rok 2010 jsou vyšší, než předpokládaly nejhorší scénáře klimatického panelu v roce 2007. „Čím více mluvíme o potřebě snížit emise, tím více rostou,“ říká John Reilly, jeden z ředitelů programu globální změny na Massachusettském technickém institutu (MIT).

V roce 2010 vypustilo lidstvo do atmosféry o 564 milionů tun oxidu uhličitého více než v roce 2009. To znamená celkový růst o šest procent. Hlavní příspěvek připadá na tři země – Čínu, USA a Indii. Přitom USA a Čína mají na svědomí polovina onoho šesti procentního skoku.

„Je to opravdu velký skok,“ říká Tom Boden z analytického centra ministerstva energetiky v Oak Ridge. „Z hlediska produkce emisí skleníkových plynů to vypadá, že ekonomická krize skončila,“ řekl agentuře apod. Podle něj se v roce 2010 opět rozjela výroba i cestování, obojí postavené na fosilních palivech, hlavním zdrojem antropogenních emisí skleníkových plynů.

Celosvětově je největším zdrojem emisí uhlí, jeho podíl v roce 2010 poskočil na 8 %. Obrovské množství uhlí spotřebovali v Indii a Číně. Což jsou ekonomiky, které neustále rostou. Podle Johna Reillyho to ale může být paradoxně dobrá zpráva, protože si lidé uvědomí, jaká cena se v současnosti za růst platí. Vylepšení ekonomické situace v rozvojových zemích přináší zlepšení životních podmínek řady lidí. „Růst ekonomiky, který zároveň zvyšuje závislost na uhlí, jen ohrožuje svět,“ dodal Reilly.

V roce 2007 odhadoval Mezivládní panel o změnách klimatu IPCC zvýšení teplot do konce století mezi 1,1 až 6,4 °C oproti konci dvacátého století. Podle dat z amerického ministerstva energetiky by mohla být situace ještě horší.

Na druhou stranu rozvojové země, které se účastní kjótské dohody o snižování emisí skleníkových plynů, celkově emise snížily. Podle dat by se jim mělo podařit dosáhnout slíbeného cíle – snížení emisí o osm procent oproti objemu v roce 1990. USA k dohodě nikdy nepřistoupily.

V roce 1990 se bohaté země podílely více než 60 % na světových emisích, dnes je to zřejmě méně než polovina. Hlavní zátěž se tedy přesunula na rozvojové země a bez dohody mezi chudými a bohatými státy se řešení bude hledat jen těžko. A může se stát, že by se průmyslové země, které dosud snižování emisí prosazovaly, ocitly mimo dohody. „Problém je v tom, že se může velmi rychle stát, že to půjde mimo nás,“ říká Reilly.

Podle zprávy agentury AP "Biggest jump ever seen in global warming gases" vydané 3. 11. 2011.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ještě horší než jsem myslel - 6. 11. 2011 - Jan Šimůnek

a- Nezlobte se, ale kapitoly jako "Material", "Methods", "Results" a "Conclusions" tam prostě hledám marně. Naopak vidím hopsání mezi neúplnými popisy metod a diskusí o nich.

Pokud by to měla být vědecká práce, tak:

1. By tam měl být výčet stanic (respektive nějaká hromadná charakteristika jejich souboru co do délky záznamů, velikosti území, které reprezentují, údaje o tom, zda a od kdy se u nich dá předpokládat nějaký rušivý vliv případně další.) To tam prostě není, respektive některé údaje tohoto typu jsou rozptýleny po celém textu a nejsou zřejmě zcela konzistentní. Odkazy na nedostupnou literaturu by v práci tohoto typu neměly co dělat.
Mimochodem, není tam vůbec popsána metodika digitalizace - opisovali to ručně? dělali OCR? - jak to kontrolovali? Jestliže vycházeli z prací z roku 2010, tak na to mohli mít tak rok. Desetiletá časová řada, to je cca 3650 denních záznamů. Metodika této části práce by byla opravdu hodně zajímavá.
A zase: Není popsáno, které hodiny brali, jak zacházeli se stanicemi, kde místní poledne neodpovídá "úřednímu" času, atd. (v USA jsou některé oblasti, kde v době letního času je čas místního poledne posunutý skoro o dvě hodiny proti poledni "úřednímu", a to už může být dost znát).
Prostě stejně jako když dělám statistiku nad pacienty, tak uvedu kolik jich bylo, kolik z toho mužů, kolik žen, jaká byla věková struktura souboru, zda se věková struktura mužů a žen statisticky významně lišila atd. Srovnávám-li dva soubory pacientů, musím pochopitelně provést charakteristiku obou a konstatovat, zda a ve kterých parametrech se lišily (a jak moc).

2. Pokud se týče metodiky, tak ta je prakticky pouze zašifrována do matematických vzorců. Dovoluji si citovat Nielse Bohra: "Nedokážete-li svůj problém vysvětlit tak, že mu porozumí i naprostý laik, tak to znamená, že mu nerozumíte ani vy sám."
Jen příklad: Do vzorečků tam dosazovali nějaký čas t , ale není popsáno, jak k té hodnotě došli a jaký čas to vlastně je, jestli místní (poledník stanice) nebo nějaký "úřední" (nebo je to beznadějně skryté hluboko v textu). Prostě matematické vzorce sice vypadají vizuálně "vědecky", ale pokud není jasně definováno, co se za který symbol dosazuje, tak jen zakrývají zmatek (tabulka symbolů na konci práce právě tyto, z hlediska metodiky zásadní, věci neřeší).
Faktem je, že existují ambice na základě výsledků této práce sahat do peněženek především lidem, kteří vyšší matematiku neviděli ani v tom bazálu, jako já skoro před čtyřmi desetiletími na gymnáziu. A může to skončit i hladovými bouřemi a hromadným lynčováním klimaalarmistů kteří nestačí utéct (v některých rozvojových zemích už pěstování energetických plodin pro "alternativní paliva" lokální hladomory vyvolalo).
Nevěřím tomu, že by se výpočetní algoritmus a hodnoty, které se do něj dosazovaly, nedaly popsat bez použití vyšší matematiky (už proto, že ta je jen formalizovaným systémem symbolů pro podobný postup). Nehledě k tomu, že pro strojové výpočty se taková dekompozice matematických vztahů na výpočetní algoritmus stejně musela provést.
ad váš bod b: Pokud pracovali s efektem tepelných ostrovů stejně jako starší práce (na které odkazují), tak nutně musejí opakovat i chyby těchto prací (takže jste bezděky potvrdil to, co jsem tvrdil hned na začátku).
ad váš bod c: Metodě, která před nějakými deseti dvaceti lety (od počátku měření, které mě zajímá) dělala hrubé chyby na úrovni desítek jednotek nebudu dnes (resp. na začátku časové řady měření) věřit desetiny nebo dokonce setiny jednotky. Je mi líto, v tomto jsem konzervativní.

3. Pokud se týká výsledků, tak ty jsou zase docela plynule rozptýleny v textu, chaoticky promíchané s metodikou.

4. Kapitola "Diskuse" tam sice je, ale ke spoustě zásadních věcí se diskutuje v předchozím textu.

5. Závěry ta práce žádné nemá, pokud za ně nepovažujeme pár prohlášení rozptýlených v textu.

Prostě je to něco, co by se dalo předvádět v rámci přípravy na psaní bc. práce jako po formální stránce naprosto odstrašující příklad. Případně dávat studentům za úkol, aby se pokusili barevným podtrháním jednotlivé části identifikovat a sesadit dohromady do konzistentního textu.
Považuji opravdu za dost průšvih, když se na základě něčeho takového mají kanalizovat miliardy (jedno, zda dolarů nebo eur). Ta práce byla zveřejněna bez jakékoli odborné oponentury, aby mohla sloužit coby "vědecké popření klimaskeptiků" na blížícím se světovém fóru o klimatu. Je otázka, zda po splnění tohoto účelu bude kdy vůbec publikována.

Ke Kremlíkovi: Kremlík sám vědec není, ale vědecké autority cituje a uvádí velice přesně a konkrétně zdroje svých informací. Tím se zásadně liší od propagandistů "vědeckého oteplismu", kteří podobné údaje často neuvádějí.

ad vaše d- Já jsem tomu prvoplánově porozuměl stejně, ale pak jsem si uvědomil, že v anglické větě se může ta číslovka vztahovat jak k těm meteostanicím, tak i jen k těm záznamům. A zarazilo mě, že ty stanice jsou v singuláru.
Chodím na jedno fórum, které s klimatologií nemá absolutně nic společného (takže tam budou lidé nezaujatí), a požádám místní anglické mluvčí o vyjádření, zda by "40000 weather station records" chápali spíš jako "40000 records of weather stations" nebo "records of 40000 weather stations", ale výsledek dřív než tak za týden dva vědět nebudu.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist