Emise skleníkových plynů loni rekordně vyskočily
Data za rok 2010 jsou vyšší, než předpokládaly nejhorší scénáře klimatického panelu v roce 2007. „Čím více mluvíme o potřebě snížit emise, tím více rostou,“ říká John Reilly, jeden z ředitelů programu globální změny na Massachusettském technickém institutu (MIT).
V roce 2010 vypustilo lidstvo do atmosféry o 564 milionů tun oxidu uhličitého více než v roce 2009. To znamená celkový růst o šest procent. Hlavní příspěvek připadá na tři země – Čínu, USA a Indii. Přitom USA a Čína mají na svědomí polovina onoho šesti procentního skoku.
„Je to opravdu velký skok,“ říká Tom Boden z analytického centra ministerstva energetiky v Oak Ridge. „Z hlediska produkce emisí skleníkových plynů to vypadá, že ekonomická krize skončila,“ řekl agentuře apod. Podle něj se v roce 2010 opět rozjela výroba i cestování, obojí postavené na fosilních palivech, hlavním zdrojem antropogenních emisí skleníkových plynů.
Celosvětově je největším zdrojem emisí uhlí, jeho podíl v roce 2010 poskočil na 8 %. Obrovské množství uhlí spotřebovali v Indii a Číně. Což jsou ekonomiky, které neustále rostou. Podle Johna Reillyho to ale může být paradoxně dobrá zpráva, protože si lidé uvědomí, jaká cena se v současnosti za růst platí. Vylepšení ekonomické situace v rozvojových zemích přináší zlepšení životních podmínek řady lidí. „Růst ekonomiky, který zároveň zvyšuje závislost na uhlí, jen ohrožuje svět,“ dodal Reilly.
V roce 2007 odhadoval Mezivládní panel o změnách klimatu IPCC zvýšení teplot do konce století mezi 1,1 až 6,4 °C oproti konci dvacátého století. Podle dat z amerického ministerstva energetiky by mohla být situace ještě horší.
Na druhou stranu rozvojové země, které se účastní kjótské dohody o snižování emisí skleníkových plynů, celkově emise snížily. Podle dat by se jim mělo podařit dosáhnout slíbeného cíle – snížení emisí o osm procent oproti objemu v roce 1990. USA k dohodě nikdy nepřistoupily.
V roce 1990 se bohaté země podílely více než 60 % na světových emisích, dnes je to zřejmě méně než polovina. Hlavní zátěž se tedy přesunula na rozvojové země a bez dohody mezi chudými a bohatými státy se řešení bude hledat jen těžko. A může se stát, že by se průmyslové země, které dosud snižování emisí prosazovaly, ocitly mimo dohody. „Problém je v tom, že se může velmi rychle stát, že to půjde mimo nás,“ říká Reilly.
Podle zprávy agentury AP "Biggest jump ever seen in global warming gases" vydané 3. 11. 2011.
reklama
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkujíOnline diskuse
Tak bohužel jste asi nepoučitelný - 6. 11. 2011 - Jan ŠimůnekTakže jednoznačně:- Nedoporučuji číst cokoli, co není strukturováno jako vědecká práce (na což stačí opravdu náhled, nikoli čtení), pokud se cíleně pracemi tohoto typu nezbývají. Nedoporučuji číst ani práce, které neprošly alespoň nějakým oponentním řízením. V podstatě oficiálně nedoporučujeme ani citovat Wikipedii, resp. údaje z ní, které nebyly ověřeny z nějakého jiného zdroje. - "Formální stránka" vědecké práce není samoúčel, ale důležitý nástroj, který umožňuje v té práci velice rychle najít relevantní informace. IMHO achilovou patou té studie hodnocení meteostanic je, že tam nijak nemají zohledněný čas, kdy došlo k ovlivnění té které jednotlivé stanice (vzhledem k tomu, že je to jediná o.k. strukturovaná práce, tak se dá snadno dohledat, že je pouze rozdělili do pěti skupin podle mohutnosti tohoto vlivu v současné době, což je podle mého mínění metodický lapsus). Takže ještě jednou: Na počátku jsem skutečně vycházel z referencí o těchto textech (a zejména o tom, kterém je tato diskuse), nicméně jakmile jsem do něho byl nucen nahlédnout a projít si alespoň nejdůležitější pasáže, tak jsem zjistil, že realita je daleko horší, než jsem se původně obával. Odkazy na tu studii i další dvě tu v diskusi jsou, závěry si skutečně může udělat každý sám. Jen bych rád ještě závěrem zdůraznil, že studie, o níž diskutujeme, má především sloužit k tomu, aby výrazným způsobem snížila životní úroveň jak nám, tak i našim potomkům, přičemž některá rozhodnutí politiků, k nimž je má dovést, mohou být buď obtížně vratná nebo zcela nevratná. To není ideologie ale fakt. Bohužel je tu věda, ať už na její kvalitu hledíme jakkoli, zneužívána k ryze ideologickým manipulacím. Také vám přeji hezký zbytek víkendu. |
