Energetická krize probudila obrovský zájem o domácí solární elektrárny

V loňském roce se v Česku podle údajů Solární asociace instalovalo celkem 62 megawattů nových solárních elektráren. Je to o 20,6 procent více než v roce 2020. Zatím vedou malé střešní instalace. Zájem o ně se zvedl kvůli zdražování energie, jejich dostupnost zároveň zvýšily dotace pro rodiny a firmy. Podle Solární asociace je ale budoucí trend ve velkých střešních a pozemních elektrárnách. „Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 % zprovozněných fotovoltaických elektráren.

Poptávka po nových instalacích již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem může být i nedostatek solárních panelů z důvodu dopadů pandemie covid na celosvětovou ekonomiku.

Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren (FVE). Je to o 3 028 více než v roce 2020. Nadále dominují menší střešní výrobny; průměrná velikost nové elektrárny se loni dokonce snížila na 6,7 kWp. I proto nárůst počtu zprovozněných elektráren téměř o polovinu zvýšil meziročně nově nainstalovaný výkon pouze o 20,6 %.

Celkem bylo v roce 2021 proplaceno cca 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám (4 846 v roce 2020), z toho 80 % žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 % v roce 2020).

Snaha ušetřit na elektřině ze sítě ale není jediným argumentem pro pořízení vlastního solárního zdroje. „Výzkum zabývající se motivací domácností k investici do fotovoltaiky ukazuje, že hlavním důvodem pro pořízení fotovoltaiky jsou osobní benefity. Nefinanční benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou přitom zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie,“ doplňuje k motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá i v podnikové a municipální sféře, výstavba v tomto segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je podle Solární asociace složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.

V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny.

Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky (vyššími cenami a přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin) podle Solární asociace pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech.

Jan Krčmář v souvislosti s tím upozorňuje, že v reakci na nevídanou poptávku se na trhu objeví nové instalační firmy. „Ty logicky nebudou mít v oboru takové zkušenosti jako ty dlouhodobě zavedené. Proto v asociaci zavádíme systém kontroly standardů kvality instalačních firem, jež jsou našimi členy," říká Krčmář. Ty, které splní kritéria asociace, budou uvedeny v mapě na webu Solární asociace.

---

reklama

---