Entomologové zjišťují, kolik žije u lipenské přehrady chráněných střevlíků, pozůstatků doby ledové
"Jedná se o pokus, kdy se snažíme co možná nejexaktněji zjistit počty střevlíků, které zde žijí. Protože nemůžeme prozkoumat všechny biotopy, které jsou zde velice členité, tak si přímo vytyčíme náš prostor. Z následného poměru, který vznikne srovnáním označených a neoznačených jedinců, se dá určit, kolik na území Evropsky významné lokality Kapličky žije těchto vzácných střevlíků,“ uvedl Boháč. Dodal, že vzniklý algoritmus se dá aplikovat i na jiných místech v oblasti. Podle něj jde o unikátní výzkum v daném terénu. "O tom, že by se podobný experiment realizoval na rašeliništi, jsem nikdy neslyšel,“ uvedl.
Střevlík Ménétriésův je pozůstatkem doby ledové na českém území. Lze ale těžko přesně určit, jak dlouho zde žije. Jde o endemický druh, který žije výhradně na rašeliništích na Šumavě, v Bavorsku a Rakousku, tedy na území, které je historicky známé jako Silva Gabreta. Výzkum střevlíka je součástí evropského projektu, který dělá Jihočeský kraj v programu CZ-SK South Life. Zaměřuje se na zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 na jihu Čech a na jižním Slovensku.
reklama
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález