Evropská komise chce omezit mikroplasty záměrně přidávané do kosmetiky, čistících prostředků nebo hraček
"Aby mohlo dojít k vytvoření právního opatření, které může omezit nebo úplně zakázat nakládání s určitým typem mikroplastů, tak musí být prokázáno, že je opatření nezbytné a zároveň je přiměřené tomu, čeho chceme dosáhnout,“ řekl Novák. Například u mikroplastů, které se uvolňují z oblečení či lahví, by bylo nejsnazším řešením úplně zakázat plasty, což ale není přiměřené řešení, jelikož by to znamenalo kolaps ekonomiky.
Pro posouzení přiměřenosti zákona či opatření, musí být známý dopad dané látky na životní prostředí, lidské zdraví či zdraví živočichů. "To je často u chemických látek a potažmo u mikroplastů těžko zjistitelné, s ohledem na to, že je potřeba to zkoumat dlouhodobě," řekl.
"Potřebovali bychom porovnat dopad mikroplastů na člověka, který se s nimi nikdy nesetkal a člověka, který s nimi vyrůstal, což v současné době není již skoro možné, protože v podstatě každý se s těmi mikroplasty setkal. V tu chvíli narážíme na nejistotu toho, zda mikroplasty mají skutečně dopad na lidský organismus takový, jaký předpokládáme," řekl. "Zároveň narážíme na to, že nejsme schopni posoudit, jestli tento zákaz mikroplastů je skutečně přiměřený jejich dopadům," dodal.
Pokud je dopad velmi pravděpodobný, využívá právo principu předběžné opatrnosti, podle kterého omezí či zakáže činnost, která by mohla ohrozit životní prostředí. Podle Nováka ale velmi záleží na posouzení, zda je nebezpečí reálné nebo hypotetické. Pro posouzení nebezpečí a dopadů jsou vždy potřeba vědecké důkazy.
Řešení mikroplastů je podle vědce složité i kvůli tomu, že mají široké spektrum původu. Mikroplasty se dají rozdělit na dva typy, primární a sekundární. Primární mikroplasty jsou například mikroperly v kosmetických výrobcích či čisticích prostředcích. Sekundární mikroplasty vznikají rozpadem větších kusů plastů, jako jsou plastové tašky, lahve a další výrobky nebo mikrovlákna ze syntetického oblečení či malé kousky pneumatik.
Záměrně přidané mikroplasty do výrobků omezila koncem září Evropská komise. Opatření se týká mikroplastů v kosmetice, mycích prostředcích, přípravcích na ochranu rostlin, granulovaného materiálu používaného na umělých sportovních površích i třpytek nebo hraček. Nově se v EU nesmí uvádět na trh například kosmetika s plastovými mikrokuličkami, vyrábět se ale může i nadále. Zákaz prodeje těchto produktů v EU by podle Nováka mohl vést i k vývozu standardu do dalších států, například do Turecka nebo Egypta. "Vývoz standardů se obecně považuje za pozitivní efekt evropské legislativy,“ řekl.
Aby bylo možné látky omezit, je podle Nováka potřeba mít alternativy, které je nahradí. Zároveň by alternativy neměly mít nakonec stejný nebo horší dopad. "Na dopad alternativy se ale může přijít i po 20 letech, kdy už se široce používá. To je i příklad igelitových tašek, které se objevily v 50. letech. Úmyslem jejich vynálezce bylo, aby se nepoužívalo tolik papírových tašek, a tím pádem se nekácelo takové množství lesů,“ řekl.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
smějící se bestie
23.10.2023 06:29Břetislav Machaček
23.10.2023 11:28jako to zrušení letního času, který jinde zrušili ze dne na den, ale
v EU je to rébus pro stovky poslanců a tisíce úředníků.
Jiří Kvítek
18.11.2023 11:32Ano, to je naprostá pravda!
Ve skutečnosti je to ještě větší fraška:
když EU tak úporně bojuje proti mořím plným plastů, proč Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č.98/2008 o odpadech to legalizuje a dokonce zavádí kód nakládání:
D7 Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání do mořského dna
aniž by neomezila (nebo rovnou zakázala) odstraňování odpadů spočívající ve vypouštění do moří a oceánů včetně ukládání do mořského dna?
Ano, sice existuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí
viz odkaz: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32019L0904&qid=1611729795062
ale když si ji přečtete, odkazuje se na výše citovanou Směrnici Evropského parlamentu a Rady (ES) č.98/2008 o odpadech.
Takže zase v EU zase nic zásadního nevyřešili. Množství všech odpadů ukládaných do moře je ve zjevném nepoměru k téměř zanedbatelnému množství produkovaných jednorázových plastů (např. brčka).
Uvědomte si, že opatření EU v mezinárodních vodách nelze vyžadovat, čehož využívají tzv. "trousící lodě", které jezdí dokola tak dlouho, dokud všechen naložený odpad nevytrousí.
A jsme tam, kde jsme byli!
S mikroplasty je to v podstatě obdobné. Legálně se přidávaly několik let do řady výrobků s požehnáním legislativních orgánů EU. A teď budou vymýšlet zákazy?
Neudělali soudruzi z EU někde chybu? Nebo zase jenom střílí do vzduchu?
U nás platí od 01.10.2022 zákon č. 243/2022 Sb. (o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí)
viz odkaz: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-243
Podrobnosti jeho použití od 01.03.2023 stanoví prováděcí vyhláška č.47/2023 Sb.
viz odkaz: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2023-47/zneni-20230301
O jejich kvalitách se můžete přesvědčit sami. Já pouze uvedu seznam výrobků, kterých se týká omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí:
a) hygienické vložky, tampony a aplikátory tamponů,
b) předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost,
c) tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky,
d) balónky, kromě balónků pro průmyslové či jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelům,
e) lovná zařízení obsahující plast.
Fakt si myslíte, že tohle něco vyřeší? Nemáme problémy s úplně něčím jiným?