Evropská komise neví, jak dál s podporou biopaliv

Bude Evropa v budoucnu sázet na biopaliva jako součást své klimatické politiky, nebo „pěstování benzínu na polích“ přináší více problémů, než má řešit? Evropská komise není v názoru na zelená paliva jednotná, rozděluje ji otázka, zda do klimatické stopy paliva započítávat i emise spojené s vyžitím půdy.

Kamenem úrazu jsou takzvané nepřímé změny ve využívání půdy (ILUC), které pěstování biopaliv způsobuje. Podle úřadu komisařky pro klimatickou změny Connie Hedegaardové by se dopad těchto změn měl započítávat do celkové uhlíkové bilance. Podle Günthera Oettingera, komisaře pro energetiku, to ale není potřeba.

Jde sice o téma především technické, ale zásadní pro budoucnost výroby zelených pohonných látek. Emise vyplývající ze změny půdy je podle zastánců ILUC nutné zahrnout do celkového výpočtu emisí skleníkových plynů konkrétního biopaliva.

Podle serveru Euractiv.com se v Evropě v naprosté většině používá bionafta, vyráběná z olejové palmy, soji nebo řepky olejky. Tu by právě započítání změny půdy vyřadilo ze hry, tvrdí Euractiv.

Započítávání změny využívání půdy odmítá zemědělský sektor, podle kterého je metoda změny využití půdy zatím v plenkách a založená na politické objednávce.

Evropská unie se zavázala, že do roku 2020 bude deset procent z energie využívané v dopravě pokryto zelenými zdroji. A na splnění tohoto počítá především s biopalivy.

Ještě před zasedáním komise vyzvalo přes sto nevládních organizací jejího předsedu José Barossu, aby udělal alespoň první krok, který zabrání používání biopaliv s nejhorším dopadem na klima. To znamená, aby se emisní faktory, které berou v potaz dopad jednotlivých druhů paliv, staly součástí nařízení o obnovitelných zdrojích energie a o kvalitě paliv. Z českých organizací podepsalo otevřený dopis sdružení Glopolis a Česká společnost ornitologická.

Nevládním organizacím se nelíbí, že zvýšená poptávka po biopalivech přispívá k záborům půdy, odlesňování a zvyšování cen potravin. „Evropská komise dosud odkládala rozhodnutí, které z podpory EU vyloučí ta biopaliva, jejichž uhlíková stopa je vyšší než v případě konvenčních fosilních paliv,“ vyčítá dopis předsedovi EK.

Suroviny pro biopaliva však mohou být pěstovány i na stávající zemědělské půdě, a mohou tak vytlačit produkci potravin, což může v konečném důsledku vést k přeměně jiné půdy, kterou původně pokrývaly například lesy nebo rašeliniště, na půdu zemědělskou. Dodatečná poptávka po biopalivech může takto nepřímo vést ke změnám ve využívání půdy a „obcházet“ snahu EU podporovat pouze udržitelná biopaliva.

Podle odhadů Greenpeace v důsledku zvýšené poptávky po biopalivech zmizí do roku 2020 nejméně 1,7 milionu hektarů půdy na celém světě. Na druhou stranu se omezení brání obchodníci. Pro ně jde o velký byznys, evropský obchod s biopalivy představuje zhruba 13 miliard euro ročně.

Dánsko, které aktuálně předsedá Evropské unii, chtělo situaci kolem biopaliv vyřešit. To se mu ale podle Euractivu nepovede, protože dánské předsednictví končí v červnu, ale samotný návrh bude prý hotový až někdy v létě.

Evropská komise zvažuje dvě možná řešení. Prvním je zvýšení požadavků na biopaliva, která by musela produkovat o 60 % méně emisí než konvenční paliva, oproti dnes požadovaným 35 %. Takové nařízení by muselo začít platit už od roku 2016. Podle dříve uniklých dat Evropské unie by zřejmě tento požadavek vyřadil ze hry soju a palmový olej. Druhým řešením je zavést hodnocení nepřímé změny využívání půdy a nabídnout dotace pro nejlepší bioethanol a paliva druhé generace. Jako třetí možnost by mohla fungovat kompromisní kombinace obou přístupů.

Podle ochránců životního prostředí se ale debata kolem podpory biopaliv točí mnoho let a čas stále běží. Namísto dohody dochází k dalšímu zdržení a odkladům. "Evropská komise musí překonat vnitřní neshody a připravit rozhodnutí ještě před letními prázdninami," říká Sebastien Risso z evropské pobočky Greenpeace.

---

reklama

---