Evropská komise zahájila s Českem řízení kvůli špatnému třídění odpadů mířících na skládku Aktualizováno

"Odpad je v Česku skládkován bez náležitého zpracování, protože se neprovádí třídění různých složek odpadu a stabilizace organického odpadu," uvedla unijní exekutiva.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Ropable / Wikimedia Commons

Všechny země sedmadvacítky mají na základě směrnic o odpadech a jejich skládkách povinnost co nejúčinněji zpracovat a roztřídit odpad před jeho odvozem na skládku. Cílem pravidel, jejichž účinnost potvrdil verdiktem z roku 2014 i unijní soud, je chránit před škodlivým dopadem skládek životní prostředí a zdraví lidí. Komise v minulých letech v členských zemích kontrolovala dodržování těchto pravidel a v Česku zjistila nedostatky na všech pěti navštívených skládkách.

"Odpad je v Česku skládkován bez náležitého zpracování, protože se neprovádí třídění různých složek odpadu a stabilizace organického odpadu," uvedla unijní exekutiva.

Česko má nyní dvouměsíční lhůtu, aby na výtky komise odpovědělo. Pokud nebude Brusel s reakcí spokojen, může řízení posunout do další fáze. Spor teoreticky může skončit až před unijním soudem, který má možnost Praze vyměřit pokutu.

"Lhůtu pro odpověď má ČR standardně dva měsíce, tedy jen do 6. června, avšak vzhledem k množství žádaných informací budeme Komisi žádat o prodloužení lhůty," napsala ČTK za MŽP Pospíšilová. Sdělila, že Evropská komise žádá podrobné informace o provozu skládek v Česku.

Podle dnešního vyjádření ekologů z Hnutí Duha by čeští zákonodárci měli změnit zákon o odpadech a ukončit tím skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů dříve než v roce 2030, což země plánuje nyní.

"Hnutí DUHA i řada poslanců a poslankyň dlouhodobě upozorňuje, že Richardem Brabcem řízené ministerstvo životního prostředí nenaplňovalo skládkovou směrnici EU," uvedl expert hnutí Ivo Kropáček s odkazem na bývalou vládu hnutí ANO a ČSSD, která do loňska prosazovala zmíněný termín konce desetiletí. Podle ekologů by současní vládní politici měli umožnit nejpozději od roku 2024 například třídění kuchyňských a jídelních odpadů pro výrobu bioplynu. Pokud se pravidla nezmění, hrozí podle environmentálního hnutí, že na skládkách v letech 2024 až 2030 skončí zbytečných deset milionů tun komunálního odpadu.

"Oblast biologicky rozložitelných odpadů je dlouhodobě řešena a legislativně zakotvena," uvedla v reakci na kritiku ekologů Pospíšilová. "Obce jsou povinné zajistit oddělený sběr biologicky rozložitelných komunálních odpadů od roku 2015, od roku 2019 celoročně a od roku 2020 přibyla povinnost sběru rostlinných olejů a tuků," doplnila a podotkla, že se každoročně daří zvyšovat množství odděleně sebraných bioodpadů.

"Možnosti sběru kuchyňského odpadu však závisí vždy na dostupných koncovkách zpracování tohoto druhu odpadu. V některých městech probíhají pilotní projekty, které mohou ukázat, jak může takový sběr probíhat. Rozšiřování povinnosti na sběr všech bioodpadů MŽP zvažuje," uzavřela Pospíšilová.