Expert: Dekarbonizace energetiky není problém, potíž je s dekarbonizací průmyslu
23.9.2026 12:31 | BRNO
( ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zatímco dekarbonizace evropské i české energetiky je možná, byť draze a ne ve stanovených termínech, neřešitelným problémem je dekarbonizace energeticky náročného průmyslu. ČTK to řekl ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer na konferenci Energetika 2026 v Brně. Evropská unie podle něj bude muset své cíle přizpůsobit, aby energeticky náročný průmysl v Evropě přežil a byl konkurenceschopný.
Podtitulem 30. ročníku konference je Nový realismus v energetice, odkazuje na potřebu přehodnocení přístupu k dekarbonizaci, tedy snižování emisí skleníkových plynů. "Evropská unie rozjela transformaci celé ekonomiky, nejen energetiky. Právě u energetiky tato transformace možná je, i když nesmírně drahá a nerealizovatelná ve stanoveném tempu. Kdo má ale vážný existenční problém, je energeticky náročný průmysl, který používá zemní plyn a elektřinu s vysokou cenovkou. Dekarbonizace průmyslu do roku 2050 je naprostý mýtus. Rozhodně, pokud máme zachovat konkurenceschopnost tohoto průmyslu," uvedl Macenauer.
Upozornil, že české firmy podle EGU platí při započtení všech daní, poplatků a podpor za zemní plyn přibližně čtyřikrát více než jejich konkurenti v USA a dvakrát více než firmy v Číně. Velký je také rozdíl v cenách elektřiny, která je v Evropské unii přibližně dvakrát vyšší než ve Spojených státech i Číně.
U energeticky náročných odvětví, kde neexistuje ekonomicky dostupná nízkoemisní alternativa, doporučuje EGU prodloužit přechodné období, nebo dekarbonizaci na delší dobu odložit, jinak budou firmy spíš tuto výrobu stěhovat mimo unii.
"Je třeba si uvědomit, že emise EU tvoří pouze osm procent globálních emisí. I když tedy emise snížíme, dopad na globální situaci bude výrazně nižší, než když se budou snižovat emise mimo EU. Myslím, že by stálo za to podporovat dekarbonizaci mimo EU. Začít s továrnami evropských podniků mimo státy EU a rozšířit platnost mechanismu CBAM, který daní emisně náročné výrobky. Jeho platnost je zatím velmi omezená, ale je to způsob jak zatlačit i na ekonomiky, pro které dekarbonizace stojí na okraji zájmu," dodal Macenauer.
U české energetiky dekarbonizaci výrazně ovlivní stavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Změnu přístupu doporučuje EGU u obnovitelných zdrojů. Výrazně větší prostor by měla dostat větrná energetika, která oproti fotovoltaice vyrábí více elektřiny také v zimě, kdy je česká spotřeba nejvyšší. Naopak další masivní rozvoj malých fotovoltaických elektráren připojovaných do sítí nízkého napětí podle Macenauera přináší postupně nižší systémový přínos a zvyšuje nároky na distribuční síť.
Se změnou energetiky souvisí potřebná změna a investice v elektrických sítích. "Transformace sítí spojená s dekarbonizací zvýší náklady distribuce o čtvrtinu až třetinu. To buď zaplatí zákazník v regulované složce ceny, nebo se uhradí z peněz určených na ozelenění. Druhá cesta je pro ekonomiku levnější i politicky průchodnější," uvedl Macenauer.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
U nás má problém dekarbonizace i energetiky. Ale naše velmi průmyslové HDP má asi 3% těžkých provozů, vyžadujících uhelnou energii, takže ten problém až tak nevidím. V Německu to řeší tak, že jim budou energii dotovat a nechají je žít, dokud se nevymyslí nějaké skutečně realizovatlné řešení bez uhlíku i pro ně.
Odpovědět
Němci nemají o nic víc dekarbonizovanou energetiku než my. Problém mají minimálně stejný, spíš ale větší.
Odpovědět
Němci si zcela nesmyslným způsobem zablokovali jadernou energetiku a to jim ten problém způsobilo. Mít ji k dispozici, budou možná bez uhlí úplně. To my i s jáderm jsme na tom špatně a Poláci, snad ještě horší, jedou do OZE i jádra velmi rychle, takže se propadneme i pod ně.
Odpovědět
My jsme zase nedostavěli Temelín, taky bychom s Temelínem byli úplně jinde. Nejsme na tom "velmi špatně", jsme těsně pod průměrem EU, daleko lépe než Poláci, bez ohledu na to do čeho jedou nebo nejedou. Žádné "propadnutí" pod Poláky nehrozí.
Odpovědět
Poláci velmi masivně budují Vte, pro kterou mají lepší podmínky, než my a ta přece dělá rozhodující podíl eletřiny z OZE v celé Západní Evropě.
Německo - 133,7 TWh ~27 %
Polsko - 24,1 TWh ~14 %
Česko - 0,6 Twh.
Polsko tedy v roce 2025 přidalo zhruba 45–60× více větrného výkonu než ČR v absolutním vyjádření. Polsko přitom v roce 2024 přidalo také přibližně 805 MW, takže jeho tempo kolem 0,8 GW ročně není jednorázová záležitost.
Odpovědět
oni ty větrníky budují v moři ne lidem před barákem a to je dost rozdíl...
Němci naráží na to, že energetický mix nemají vyvážený a mají eletřinu podstatně dražší.
Nám tihle vetrníkáři zdražili poplatky za proud, protože musíme kvůli nim posilovat síť.
Odpovědět
Větrníky se budují onshore i offshore, dle možností, ty pozemní jsou levnější, mořské výkonnější. Ale vnitrozemské Rakousko má taky asi 12% elektřiny z větru a stále budují další, Polsko jede jak pila.
Poplatky za přenosovou síť se týkají komplexní přebudování sítě ze vícero důvodů, vítr je jeden z nich. Síť se přebudovává a modernizuje stále a průběžně, dnes těžko vystačíme s tím, co zvládala v době uhláků a jaderky.
Odpovědět
Poláci mají pořád 70 % elektřiny z fosilních paliv, my 40 % a ještě vyvážíme.
Odpovědět
To přece píšu. Polsko buduje OZE dost vysokou rychlostí (proti nám) a plánují dost masivní kapacity v jaderkách.
Odpovědět
Ne, nepíšete, tvrdíte že "se propadneme i pod ně", čemuž vůbec nic nenasvědčuje: https://ourworldindata.org/grapher/electricity-mix?tab=line&time=1985..latest&country=CZE%7EPOL&source=low_carbon&metric=share_of_generation&frequency=annual
Odpovědět
Tam je mi divný údaj za roky 24 a 25. Tam se podíl nízkouhlíku u nás zvyšuje rychleji, než v Polsku, přitom nové kapacity stavíme minimálně. A Polsko jede daleko rychleji třeba Vte. Není to třeba tím, že u nás šla celková spotřeba dolů? A v Polsku nahoru?
Odpovědět
Když je to podíl na výrobě, tak na to logicky celková spotřeba nemá vůbec žádný vliv. Důvodem je rekordní výroba jak v solárních tak jaderných elektrárnách v ČR, zatímco v Polsku výroba nízkoemisních zdrojů stagnovala, hlavně proto, že výroba ve větrných elektrárnách poklesla.
Odpovědět
Podíl na výrobě znamená, že když OZE dělají pořád to samé a celková spotřeba stoupne, jejich podíl klesne.
Odpovědět
Tak si nejprve hlupáku Hanzle zjištěte, co je podíl na výrobě a co je podíl na spotřebě.
Odpovědět
Ne, to opravdu neznamená, v podílu na výrobě spotřeba vůbec nijak nefiguruje, takže na jejím růstu nebo poklesu vůbec nezáleží.
Odpovědět
"Takže zajímavé je, že v roce 2025 Polsko z větru vyrobilo o něco méně než v roce 2024, přestože instalovaný výkon větrných elektráren vzrostl."
To je jen roční výkyv a letos to bude třeba zase silný nárůst. U nás ne, i když slunko dává víc, než loni.
Odpovědět
Jestli to nebude Hanzle tím, že se jedná o intermitentní zdroje, kde vůbec není zaručeno, že vyšší instalovaný výkon znamená vyšší výrobu el. energie.
Odpovědět
A nebo byl naopak "jen roční výkyv" ten rok 2024, takže "třeba" žádný silný nárůst nebude, jak naznačuje i první pololetí letošního roku, které bylo ještě slabší než ten váš "výkyv" v roce 2025: https://energy-charts.info/charts/energy/chart.htm?l=en&c=PL&interval=halfyear&year=-1&legendItems=gyd&halfyear=1
Odpovědět
Takže máte pocit, že i když budete stále stavět nové a další turbíny, tak jejich výkon neporoste? Fakt?
Odpovědět
Já nepíšu o žádných "pocitech", nepsal jsem nic ani o výkonu ale o výrobě (vím že je to rozdíl mezi výkonem a výrobou pod vaši rozlišovací schopnost), a ta prokazalelně za první pololetí letošního roku ještě klesla oproti tomu, co jste vy označoval za "jen roční výkyv", takže se o tom že to byl "jen roční výkyv" dá s úspěchem pochybovat.
Odpovědět
Výroba je podmíněna výkonem, sorry jako, bez něho bude kulový. A s vyšším instalovaným výkonem bude i vyšší výroba, i když je vítr proněnlivý. V delším časovém úseku to fučí velmi podobně.
Odpovědět
"s vyšším instalovaným výkonem bude i vyšší výroba" - jak vidíte z praxe, tak ne vždy to platí. Instalovaný výkon vzrostl, výroba klesla.
Odpovědět
Abyste to měl "černé na bílým" a nemusel blábolit, tak viz odkaz máte vývoj instalovaného výkonu.
https://energy-charts.info/charts/installed_power/chart.htm?l=en&c=PL&year=-1&legendItems=by9
Odpovědět
Stačí si dát OZE a je jasně vidět, že Poláci mají dvojnásobek než my už dnes a to začali stavět někdy v roce 18. Proto tvrdím, že nás přejedou dost svižně, když ztratíme výhodu JE.
Odpovědět
Spíš si dejte studený obklad. Nestačí si dát OZE, když je to jen část nízkoemisních zdrojů. Zrovna tak byste si mohl dát jen JE a dokumentovat tím stejnou "logikou", že jsou Poláci sto let za opicemi.
Data ukazují něco úplně jiného, než že "nás přejedou dost svižně", zvlášť když žádnou výhodu JE neztratíme.
https://ourworldindata.org/grapher/electricity-mix?tab=line&time=1985..latest&country=CZE%7EPOL&source=low_carbon&metric=share_of_generation&frequency=annual
Odpovědět
Já nevím, mám to vysvětlovat pořád dokola? Poláci mohutně investují do OZE (hlavně do větru) a plánují taky velké kapacity v jádru. Tj. budou tlumit uhlí a jak rozjedou jaderky, budou na tom líp než my. Fakt je to tak složitý?
Odpovědět
Ne, vy mně nemusíte vysvětlovat vůbec nic. Jak vidíte z grafu, žádné "propadnutí" pod Poláky nehrozí, uhlí tlumíme v ČR taky a "velké kapacity v jádru" plánujeme taky. Takže vůbec nic vaši teorii nepodporuje.
Odpovědět
:-))), cíl je dekarbonizace, nikoliv budování OZE za každou cenu.
Odpovědět
Budujeme OZE, v souladu s našimi přírodními podmínkami, a kromě toho budujeme i jiné nízkoemísní zdroje, takže výsledek je pořád výrazně lepší než v tom Polsku.
Odpovědět
Jaké jiné nízkoemisní zdroje budujeme než OZE? Počítá se tam i zemní plyn?
Odpovědět
|
|