Extrémní tání grónského ledovce trhá rekordy, a to teplá sezona ještě neskončila
Teplé období, při kterém v Grónsku taje led, začíná v červnu a trvá až do začátku září, kdy se konečně začne ochlazovat. Letos ale už v prvním srpnovém týdnu zmizelo stejné množství ledu, jako za celý rok 2010. Vyplývá to z analýzy, kterou připravil Marco Tedesco z The City Colege of New York.
„Tání letošního roku daleko překročí všechny dosavadní záznamy. A to ještě není konec srpna,“ říká Tedesco. „Je to největší tání od roku 1979, kdy se začalo se satelitním měřením.“
Důsledkem bude, že se promění podoba jižní části Grónska. „Ledový příkrov bude slabší, zejména na okrajích, a na povrchu bude víc jezer,“ říká Marco Tedesco.
Marco Tedesco upozorňuje, že tyto změny jsou v souladu s předpovědmi a modely, rozdíl skutečnosti proti odhadům je, že změny se dějí mnohem rychleji.
Ke svým závěrům dospěl Tedesco na základě dat z mikrovlnných senzorů satelitů, díky kterým lze spočítat dobu trvání a rozsah tání po celou dobu teplého období a na celém ledovci.
Jedno extrémní tání bylo letos oznámeno již v půli července. Tání z 8. srpna je ale bezprecedentní v tom, že zasáhlo 97 procent povrchu ledovce.
„To je velmi výjimečné. Na tak velké ploše je něco takového velmi vzácné,“ říká Marco Tedesco.
Červencové tání mělo na svědomí velké množství vody, která však za pár dnů zase zamrzla. „To změnilo fyzikální vlastnosti sněhové pokrývky. Vytvořila se jakási rozbředlá vrstva, která po zamrznutí vytvořila ledovou krustu,“ říká Tedesco. Je tak velmi pravděpodobné, že tato voda na ledovci zůstane a nepřispěje k navýšení mořské hladiny.
Letos Grónsko zažilo extrémně teplé období a to téměř ve všech oblastech – na západě, severozápadě a severovýchodě. Zejména ale ve vyšších polohách. Led a sníh ve vyšších polohách jižního Grónska zpravidla taje jen pár dní v roce. Letos to byly skoro dva měsíce.
„Musíme být opatrní. Mluvíme jen o pár letech, kdy se provádějí měření a Grónsko má za sebou tisíciletí,“ dodává Tedesco. „Co ale víme, oteplování, které můžeme sledovat v Arktidě, je zodpovědné za spouštění procesů a zpětných vazeb, které urychlují tání,“ říká. Jisté je, že to jsme před pár lety považovali za výjimečné, se dnes stává normou.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
verifikace pro Jasana - 20. 8. 2012 - M.Z.Dokonce i kdyby ten namereny casovy usek byl "dostatecne dlouhy" rekneme ze bychom meli zaznamy stejne presnosti, jako z letoska, za posledni milion let... kdyby tedy organizace jako NASA ci NOAAmerily presne uz milion let (pri stavajici urovni naseho poznani) nestacilo by to nejspis... Z charakteru trajektorie dynamickeho systemu nelze jeste urcit vetsinou (a to i pro systemy, jejichz dynamika zavisi velmi jednoduchym zpusobem jen na malem mnozstvi parametru, coz klimaticky system nesplnuje ani nahodou - viz jen chovani mraku) chovani toho systemu - a tedy ani delat rozumne predikce. Krome "predvedeckych" metod jako prikladani pravitka ci krivitka k tomu grafu tedy... Neco se da delat, je li ten system rekneme stacionarni (nebo nestacionarni nejakym jednoduchym zpusobem, muzeme li treba - coz v pripade klimatu nemuzeme ani nahodou - predpokladat nejake "trendy" vyjadrene polynomicky ci jinak jednoduse). Me prijde, ze cela klimatologie je v ponekud prekernim stavu. V dobe, kdy vznikala (pred cca 100- 150 lety jeji metodologie zrejme vladl (nevyrceny jasne) predpoklad, ze "klimat" je neco relativne nemenneho resp. meniciho se v case pomerne jednoduchym zpusobem. (V te dobe o chovani slozitejsich dynamickych systemu nevedeli v podstate nic ani fyzikove a matematici, natoz klimatologove.) Z toho vzesla ta kodifikace "pocitejte klouzave 30ti lete prumery" apod. No a ted se veda, jejimz hlavnim metodologickym prostredkem je pocitani vselikych prumeru (budiz, jde li o stacionarni system) tvari, ze je pripravena, pocinaje svym pojmovym aparatem, resit jako "hlavni paradigma" - zmenu toho systemu :) |

Až roztaje led, komu bude patřit Severní ledový oceán?
Do Arktidy se vydá velká expedice, bude zkoumat klimatické změny