Extrémní tání grónského ledovce trhá rekordy, a to teplá sezona ještě neskončila
Teplé období, při kterém v Grónsku taje led, začíná v červnu a trvá až do začátku září, kdy se konečně začne ochlazovat. Letos ale už v prvním srpnovém týdnu zmizelo stejné množství ledu, jako za celý rok 2010. Vyplývá to z analýzy, kterou připravil Marco Tedesco z The City Colege of New York.
„Tání letošního roku daleko překročí všechny dosavadní záznamy. A to ještě není konec srpna,“ říká Tedesco. „Je to největší tání od roku 1979, kdy se začalo se satelitním měřením.“
Důsledkem bude, že se promění podoba jižní části Grónska. „Ledový příkrov bude slabší, zejména na okrajích, a na povrchu bude víc jezer,“ říká Marco Tedesco.
Marco Tedesco upozorňuje, že tyto změny jsou v souladu s předpovědmi a modely, rozdíl skutečnosti proti odhadům je, že změny se dějí mnohem rychleji.
Ke svým závěrům dospěl Tedesco na základě dat z mikrovlnných senzorů satelitů, díky kterým lze spočítat dobu trvání a rozsah tání po celou dobu teplého období a na celém ledovci.
Jedno extrémní tání bylo letos oznámeno již v půli července. Tání z 8. srpna je ale bezprecedentní v tom, že zasáhlo 97 procent povrchu ledovce.
„To je velmi výjimečné. Na tak velké ploše je něco takového velmi vzácné,“ říká Marco Tedesco.
Červencové tání mělo na svědomí velké množství vody, která však za pár dnů zase zamrzla. „To změnilo fyzikální vlastnosti sněhové pokrývky. Vytvořila se jakási rozbředlá vrstva, která po zamrznutí vytvořila ledovou krustu,“ říká Tedesco. Je tak velmi pravděpodobné, že tato voda na ledovci zůstane a nepřispěje k navýšení mořské hladiny.
Letos Grónsko zažilo extrémně teplé období a to téměř ve všech oblastech – na západě, severozápadě a severovýchodě. Zejména ale ve vyšších polohách. Led a sníh ve vyšších polohách jižního Grónska zpravidla taje jen pár dní v roce. Letos to byly skoro dva měsíce.
„Musíme být opatrní. Mluvíme jen o pár letech, kdy se provádějí měření a Grónsko má za sebou tisíciletí,“ dodává Tedesco. „Co ale víme, oteplování, které můžeme sledovat v Arktidě, je zodpovědné za spouštění procesů a zpětných vazeb, které urychlují tání,“ říká. Jisté je, že to jsme před pár lety považovali za výjimečné, se dnes stává normou.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Matematikovy nesmysly - 17. 8. 2012 - M.Z.Mimochodem, k memu prijmeni. Kdyz jsem poprve (jako teenager, u rodinnych pratel) kdysi davno uvidel Holansko pripadalo mi, ze bych v takove zemi - precpane lidmi, civilizaci, bez lesu a vlastne bez prirody - nemohl zit. Vadilo mi tam v tomhle smyslu vsechno vcetne tech zivych plotu vsude - ktere se mi dnes naopak velmi libi. (Proste clovek se lety meni :) Jinak, byl jsem pred 2 tydny na vylete na Sumave, prohlednout si tu Mikovu "divocinu" pobliz Luzneho na vlastni oci https://picasaweb.google.com/jizahrad/Lusen20120802#5773168507710508322 overil jsem si na miste pocit (ktery jsem mel z medii i predtim) ze ani Straskemu se ty duchy nedavne bigotne "zelene" minulosti nepodarilo jeste uplne vymest. (Ono taky kazda takova instituce mavelkou setrvacnost, svazky s nedavnou minulosti atd.) Takovy to byl pritom - a do jiste miry jeste i je (zvlast tam kde lesy zatim neutrpely jako u Boubina) krasny kraj - a takovou smulu mel v poslednich 70, a zvlaste pak v poslednich 20 letech na lidi, rozhodujici o jeho osudu |

Až roztaje led, komu bude patřit Severní ledový oceán?
Do Arktidy se vydá velká expedice, bude zkoumat klimatické změny