Extrémní tání grónského ledovce trhá rekordy, a to teplá sezona ještě neskončila
Teplé období, při kterém v Grónsku taje led, začíná v červnu a trvá až do začátku září, kdy se konečně začne ochlazovat. Letos ale už v prvním srpnovém týdnu zmizelo stejné množství ledu, jako za celý rok 2010. Vyplývá to z analýzy, kterou připravil Marco Tedesco z The City Colege of New York.
„Tání letošního roku daleko překročí všechny dosavadní záznamy. A to ještě není konec srpna,“ říká Tedesco. „Je to největší tání od roku 1979, kdy se začalo se satelitním měřením.“
Důsledkem bude, že se promění podoba jižní části Grónska. „Ledový příkrov bude slabší, zejména na okrajích, a na povrchu bude víc jezer,“ říká Marco Tedesco.
Marco Tedesco upozorňuje, že tyto změny jsou v souladu s předpovědmi a modely, rozdíl skutečnosti proti odhadům je, že změny se dějí mnohem rychleji.
Ke svým závěrům dospěl Tedesco na základě dat z mikrovlnných senzorů satelitů, díky kterým lze spočítat dobu trvání a rozsah tání po celou dobu teplého období a na celém ledovci.
Jedno extrémní tání bylo letos oznámeno již v půli července. Tání z 8. srpna je ale bezprecedentní v tom, že zasáhlo 97 procent povrchu ledovce.
„To je velmi výjimečné. Na tak velké ploše je něco takového velmi vzácné,“ říká Marco Tedesco.
Červencové tání mělo na svědomí velké množství vody, která však za pár dnů zase zamrzla. „To změnilo fyzikální vlastnosti sněhové pokrývky. Vytvořila se jakási rozbředlá vrstva, která po zamrznutí vytvořila ledovou krustu,“ říká Tedesco. Je tak velmi pravděpodobné, že tato voda na ledovci zůstane a nepřispěje k navýšení mořské hladiny.
Letos Grónsko zažilo extrémně teplé období a to téměř ve všech oblastech – na západě, severozápadě a severovýchodě. Zejména ale ve vyšších polohách. Led a sníh ve vyšších polohách jižního Grónska zpravidla taje jen pár dní v roce. Letos to byly skoro dva měsíce.
„Musíme být opatrní. Mluvíme jen o pár letech, kdy se provádějí měření a Grónsko má za sebou tisíciletí,“ dodává Tedesco. „Co ale víme, oteplování, které můžeme sledovat v Arktidě, je zodpovědné za spouštění procesů a zpětných vazeb, které urychlují tání,“ říká. Jisté je, že to jsme před pár lety považovali za výjimečné, se dnes stává normou.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Účel - 20. 8. 2012 - M.Z.Jasne, ctim lidi kteri to humanitni a exaktni vzdelani dokazi skloubit. (Treba takovy Jan Sokol i kdyz se obavam, ze nakonec ten jeho zivotni projekt, ktery realizoval - "fakulty humanitnich studii UK" nebyl uplne stastne koncipovan. Ale uvidi se jeste, co z te skoly bude za delsi cas.) Na Olivetske hore jsem nebyl, ani nepamatuju. Na Cihadlech taky dlouho ne (i kdyz hlavne v zime je to samozrejme centralni misto Jizerek). Beru na vedomi - a pristi vylet s fotoaparatem do Jizerek se pokusim smerovat pokud mozno tam :) Z Cihadel mam nekde zalozen hezky panoramaticky snimek z roku 1978 (kdy uz tam vrcholila imisni kalamita). Najdu li ho, dam ho nekdy na net i s tim porovnanim dnesniho stavu - ktery je aspon v tech Jizerkach o tolik povzbudivejsi, nez v dobach pred 30 lety. Nazorne je to videt i na takovem Certaku (to je vlastne klimaticky stejna poloha) v Harrachove pred 20 jeste lety psal americky pruvodce po stredni Evrope "tam si nahoru urcite vyjedte, je tam panoramaticky pohled na vsechnu tu spoust kolem" - a dnes i ty driv malem chciple smrky krasne obzivly :) |

Až roztaje led, komu bude patřit Severní ledový oceán?
Do Arktidy se vydá velká expedice, bude zkoumat klimatické změny