https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/firmy-prestanou-pouzivat-pri-vyrobe-kojeneckych-lahvi-bisfenol-a
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Firmy přestanou používat při výrobě kojeneckých lahví bisfenol A

28.2.2011 05:56 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Rostou počty studií, které na zvířatech ukazují negativní účinky. Doporučil bych proto předběžnou opatrnost a vyhýbat se bisfenolu A,“ shrnuje klíčový argument Miroslav Šuta. Od poloviny letošního roku již kojeneckou lahev obsahující bisfenol A nekoupíte.
„Rostou počty studií, které na zvířatech ukazují negativní účinky. Doporučil bych proto předběžnou opatrnost a vyhýbat se bisfenolu A,“ shrnuje klíčový argument Miroslav Šuta. Od poloviny letošního roku již kojeneckou lahev obsahující bisfenol A nekoupíte.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jméno chemické látky bisfenol A (BPA) většině lidí nic neřekne, přesto se kolem tohoto změkčovače plastů točí dlouhá a často vášnivá diskuze. V nedávné době dospěla k důležitému mezníku: od 1. března je v EU nezákonné přidávat BPA do dětských lahví. Evropská komise o tom rozhodla kvůli obavám o jejím negativním dopadu na lidské – a především dětské – zdraví.
 

Ekologické organizace slaví a opakují, že je třeba pokračovat a postavit mimo zákon veškeré uplatnění BPA, který se používá od potravinářského průmyslu po počítače. Představitelé chemického průmyslu opakují, že jde o bouři ve sklenici vody, neboť nebezpečí spojovaná s touto látkou jsou dle nich dalekosáhle zveličována.

Varovných studií přibývá

„Rostou počty studií, které na zvířatech ukazují negativní účinky. Doporučil bych proto předběžnou opatrnost a vyhýbat se bisfenolu A,“ shrnuje klíčový argument Miroslav Šuta, konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik. Dodává, že odpor průmyslu vzdát se této látky je dán především tím, že jde o velký byznys a případný zákaz by znamenal odepsání velkých investic. A pro řadu výrobců i technologický problém. „Vaříme tak, jak to umíme, a pokud bychom museli vařit jiným způsobem, museli bychom nějakou část peněz a energie vydat,“ konstatuje.

Podle Ministerstva zdravotnictví (MZ) „existuje reálné podezření na jeho nepříznivé ovlivnění hormonálního systému lidského organismu“. Studiu možného negativního vlivu BPA na lidské zdraví se věnuje značná pozornost. „Jen v letech 2002 - 2006 bylo zveřejněno kolem 200 vědeckých toxikologických studií zaměřených právě na vliv BPA na lidský organismus“, říká Vlastimil Sršeň z MZ. Členské státy chtějí k BPA zaujmout jednotný harmonizovaný přístup a tak se MZ musí v podstatě podřídit.

Jitka Sosnovcová, ředitelka Státního zdravotního ústavu, připouští, že debata nad škodlivostí je často komplikovaná. „Podrobně jsou zkoumány především závěry studií. V některých případech zdůrazňované 'vědecké' důkazy prokazující jednoznačné zdravotní riziko jsou sporné a některé studie tak nesplňují kriteria vědecky formulovaných závěrů,” řekla vloni Ekolistu.

Průmysl: Obavy jsou zbytečné

Bisfenol A, proti jehož užívání v ČR vede rozsáhlou kampaň organizace Greenpeace, funguje podle studií jako tzv. endokrinní disruptor, což je chemická látka, které svou stavbou připomíná hormony a v těle organismů může napodobovat nebo blokovat jejich funkci.

BPA je od šedesátých let minulého století využíván pro výrobu plastů a polymerních pryskyřic a ročně se ho vyrobí více než 3 milióny tun. Využití nachází mimo jiné jako vysoce odolná vrstva v konzervách, která chrání potraviny před znečištěním těžkými kovy ze zkorodovaných obalů. Tato látka je také podstatnou součástí kompozitních výrobků (plošné spoje v televizích, počítačích).

Zástupci průmyslu tedy říkají, že neexistuje stejně dokonale prověřená látka a zákaz BPA by mohl být paradoxně nebezpečný. „BPA je látka, která je při správném zacházení dle legislativy bezpečná,“ říká Jan Hyršl, vedoucí oddělení výzkumu Spolchemie Ústí nad Labem. Připomíná, že odpůrci této látky často neberou v potaz závěry výzkumů, na nichž se schodují klíčové organizace včetně EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) či WHO (Světová zdravotnická organizace).

Podle nich není Bisfenol A nebezpečná látku, je-li dodržen limit příjmu lidským organismem 50 mikrogramů na kilogram živé váhy za den. Limit 50 mikrogramů je údajně stonásobně zpřísněná norma oproti zjištěným možným vlivům, tj. dávce 5 mg. „Bez tohoto zpřísnění by člověk denně musel zkonzumovat asi 25 tun potravin, aby se nějaký efekt projevil,“ uvedl Hyršl.

Kampaň proti BPA považuje Hyršl za nešťastnou, neboť jde o dobře prostudovanou látku. A konstatuje, že podle jeho názoru by bylo rozšíření zákazu na další odvětví nebezpečné. „Za BPA neexistuje rovnocenná náhrada. Zejména neexistuje stejně dobře prověřená a dlouhodobě sledovaná náhrada, pokud se týká účinků na lidské zdraví,“ tvrdí. „Tady nejde jen o to, že bez používání BPA by pravděpodobně Spolchemie zanikla, ale došlo by k podstatnému zhoršení kvality u řady produktů nebo zániku celých odvětví.“

Zákaz BPA v dětských lahvích organizace Greenpeace považuje za pouze dílčí krok, na fotografii malá holčička požadující zákaz BPA v kojeneckých lahvích.
Zákaz BPA v dětských lahvích organizace Greenpeace považuje za pouze dílčí krok, na fotografii malá holčička požadující zákaz BPA v kojeneckých lahvích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zbyšek Jakubowicz / Greenpeace

Greenpeace ČR: Chceme úplný zákaz!

Zákaz užívání BPA při výrobě kojeneckých lahvích od 1. března (a zákaz jejich prodeje od 1. června) považuje za velký úspěch zejména organizace Greenpeace. Ta již vloni na jaře marně žádala ministerstvo zdravotnictví, aby bylo zakázáno používání BPA ve výrobcích pro děti do tří let i v České republice.

O zákazu nakonec rozhodla Evropská komise v listopadu 2010. „Zákaz od poloviny roku 2011 je rozumný kompromis, který umožní výrobcům a prodejcům se připravit, aniž by je to ohrozilo,“ uvedl Jan Freidinger z toxikologické kampaně Greenpeace ČR a poznamenal, že většina z nich již nahradila BPA jinými materiály. Podle Freidingera jde o úspěch Greenpeace, celé platformy NGO's, vědců a lékařů, kteří zákaz prosazovali.

Zákaz v dětských lahvích však organizace Greenpeace považuje za pouze dílčí krok – a prosazuje úplný zákaz této látky v potravinářství. „Prosazujeme zákaz ve všech materiálech, které přicházejí do styku s potravinami, protože je BPA prokazatelně škodlivá látka a lidský organismus je bisfenolu A vystaven v největší míře skrze potravu, do které se dostává z obalů, nádobí konzerv a podobně,“ říká Freidinger a dodává: “Do budoucna by se měl nahradit ve všech aplikacích, kde k němu existuje bezpečnější a dostupná náhrada.“

Další bitvy o bisfenol A tedy ještě možná přijdou – snadné však nebudou. Ministerstvo životního prostředí i Brusel tvrdí: O dalším zákazu se zatím neuvažuje.


reklama

 
Martin Singr
 twitter
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist