Neví se o nich ještě vše, ale už dost na to, aby je Evropa zakázala: endokrinní disruptory
Vědecké studie přiznávají, že o účincích těchto látek na lidské zdraví se ještě zdaleka neví vše, nicméně dosavadní poznatky ukazují, že důvodů pro opatrnost je už dostatek. Endokrinní disruptory například způsobují zhoršení kvality lidských spermií, urychlují nástup puberty, jsou spojovány s nástupem některých druhů rakoviny a dalších onemocnění.
„U některých látek bylo prokázáno, že jsou schopny měnit pohlaví některých organismů nebo způsobovat vážné poruchy reprodukce,“ vysvětluje lékař a aktivista Miroslav Šuta, který se dlouhodobě věnuje problematice chemických látek v prostředí. Podle něho roste také množství varovných studií poukazujících na souvislost mezi výskytem endokrinních disruptorů v životním prostředí nebo v průmyslových výrobcích (např. kosmetika, nádobí, podlahové krytiny) a určitými zdravotními problémy. Vážné znepokojení mezi odborníky pak vyvolávají některé negativní trendy, např. ve výskytu nádorů prsu u žen nebo v počtu a kvalitě spermií či nádorů prostaty u mužů.
Poslanci Evropského parlamentu původní doporučení švédské poslankyně Åsa Westlundové podpořili jednoznačnou většinou hlasů: pro bylo 489 poslanců, proti bylo 102 poslanců (a 19 se zdrželo).
Mezi potenciální endokrinní disruptory se počítají i látky jako steroidní hormony, některé pesticidy, dioxiny nebo přídavné látky do umělých hmot.
Evropští poslanci se shodli na tom, že současné poznání vlivu disruptorů na zdraví lidí stačí k tomu, aby se přistoupilo k rychlé akci a chránilo se lidské zdraví, zejména pak zranitelných skupin lidí, jako jsou děti nebo těhotné ženy.
Schváleným doporučením Evropského parlamentu se bude zabývat Evropská komise, která bude hledat cesty, jak přijmout legislativní opatření na celoevropské úrovni. Předpokládaným krokem je přiřazení endokrinních disruptorů pod tzv. REACH, kde by měly být zařazeny na seznam látek vyvolávajících velké obavy.
Některé členské země EU k přísnějšímu pohledu na endokrinní disruptory dospěly již dříve. Francie zakázala od roku 2013 používání látky Bisfenol A (BPA) ve všech materiálech, které přijdou do kontaktu s jídlem pro děti pod tři roky. Celkový zákaz pak má přijít v roce 2015. Podobně postupuje i Belgie a Švédsko. Dánsko zakázalo čtyři druhy změkčovačů PVC, tzv. ftalátů (DEHP, DBP, DIBP and BBP), ve výrobcích jako jsou sprchové závěsy, ubrusy a podobně.
reklama
Firmy přestanou používat při výrobě kojeneckých lahví bisfenol A