Fotopast zachytila v CHKO Křivoklátsko kočku divokou, mohla by zde mít teritorium
13.2.2024 17:52
(ČTK)
Kočka divoká na fotopasti na Křivoklátsku.
Zdroj | AOPK ČR
Na Křivoklátsku zaznamenali odborníci v posledních třech letech výskyt kočky divoké i na jiných místech. "Nyní chceme zjistit, odkud sem kočka divoká dorazila, proto se zaměřujeme na získání materiálu pro analýzu DNA. K tomu se hodí například srst či zbytky trusu," vysvětlil Lankaš.
Podle něj má šelma na Křivoklátsku vhodné podmínky k životu, protože jsou v regionu listnaté a smíšené lesy v různém stadiu vývoje, nechybí ani členitý terén se skalními výchozy a množstvím mrtvého dřeva. "Její výskyt by byl potvrzením výjimečných hodnot tohoto území," doplnil Lankaš.
Monitoring na Křivoklátsku pokračuje už více než tři roky. Lankaš a Josef Jedlička při něm spolupracují s experty Jiřím Sochorem a Vladimírem Čechem monitorujícími kočku divokou na Doupovsku a s pracovníky lesnických organizací působících na Křivoklátsku. Cílem je zjistit rozsah výskytu tohoto druhu v oblasti.
Kočka divoká je aktivní především v noci. Podle odborníků ji ohrožují střety s auty a křížení s kočkou domácí, protože mnohdy nenajde vhodný protějšek vlastního druhu. Kočka divoká je oproti těm domácím větší a zavalitější, váží až osm kilogramů. Z české přírody vymizela kočka divoká někdy v 19. století, důvodem mohly být přeměna lesů i lov. Později byla ulovena v roce 1952 v Krušných horách a až po roce 2000 byl i díky moderním metodám s využitím fotopastí její opětovný výskyt potvrzen na Šumavě, v Českém lese, Slavkovském lese a jiných lokalitách. Na Moravě se kočka divoká pravděpodobně trvale vzácně vyskytovala na česko-slovenském pomezí, nyní se objevuje častěji. Aby se rozlišili kříženci od "pravé" kočky divoké, používají vědci genetické rozbory trusu a srsti.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nálezOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Karel Zvářal
13.2.2024 20:59Takové milé zvíře a nikdo nic?-)
Kočka divoká do naší přírody patří.
Odpovědět
Kočka divoká do naší přírody patří.
AM
Anežka M
14.2.2024 09:51 Reaguje na Karel ZvářalNebojte, on ji někdo picne. Je to škodnáááá!
Nevěřím že průměrný lidový myslivec dokáže na první dobrou poznat kočku divokou od domácí. Spočítat pruhy na ocase jí asi nestihne a měřením střeva to zjistí s křížkem po funuse :)
Ta micka to každopádně nebude mít v české přírodě lehké. Za poslední rok jsem byla svědkem ulovení kočky liškou v poli ca 10 m od posledního plotu, a na zahradě mi liška nechala zahrabanou kožešinu nějaké další mindy. Liška je pro kočku predátor a při dnešních stavech lišek je to zatraceně silný tlak. Když k tomu přičtu přemnožená prasata, pár koťat odloví sovy... no, nezbývá než držet micině palce.
Odpovědět
Nevěřím že průměrný lidový myslivec dokáže na první dobrou poznat kočku divokou od domácí. Spočítat pruhy na ocase jí asi nestihne a měřením střeva to zjistí s křížkem po funuse :)
Ta micka to každopádně nebude mít v české přírodě lehké. Za poslední rok jsem byla svědkem ulovení kočky liškou v poli ca 10 m od posledního plotu, a na zahradě mi liška nechala zahrabanou kožešinu nějaké další mindy. Liška je pro kočku predátor a při dnešních stavech lišek je to zatraceně silný tlak. Když k tomu přičtu přemnožená prasata, pár koťat odloví sovy... no, nezbývá než držet micině palce.
MK
Majka Kletečková
14.2.2024 12:08 Reaguje na Anežka MToho se také obávám.
Navíc mezi myslivci je hodně těch, kteří odmítají zřízení nového NP na 16 procentech křivoklátské CHKO. Bojím se, aby se divokou kočku nesnažil někdo odstranit i z důvodu, že její výskyt hraje do karet příznivcům nového NP.
Odpovědět
Navíc mezi myslivci je hodně těch, kteří odmítají zřízení nového NP na 16 procentech křivoklátské CHKO. Bojím se, aby se divokou kočku nesnažil někdo odstranit i z důvodu, že její výskyt hraje do karet příznivcům nového NP.
AM
Anežka M
14.2.2024 12:52 Reaguje na Majka KletečkováMno jakože poznat od pohledu kočku divoké od domácí (a to nemluvím o křížencích) je fakt těžké. Že myslivec "omylem" zastřelil border kolii, kterou si jakože spletl s liškou, tomu se dá leda vysmát. U kočky divoké/domácí bych záměnu chápala.
Na druhou stranu nechápu tu vehementní snahu potlačovat jakoukoliv zdivočelou mindu, která se natrvalo odstěhuje do lesa. Nebylo by lepší těm kočkám, které se v lese dokázaly adaptovat na trvalé přežití, prostě dát pardon? Ekosystémovou službu dělají stejně jako jejich divoká příbuzná. A vzhledem k výše zmíněným nebezpečím bych se nějakého strašného přemnožení neobávala.
Na čem by se naopak mělo zapracovat výrazně je omezit množení venku žijících koček. Jakákoliv kočka, která chodí ven nebo se zdržuje kolem lidských sídlišť, by měla být kastrovaná, i kočky bez majitele by měly projít programem TNR - trap, neuter, release. Zatím tuhle činnost suplují neziskovky, útulky a depozita fungující z darů. Víc snažit by se měl stát, obce. Ona ta životnost volně žijících koček není dlouhá, pokud se omezí jejich množení jejich populace by rychle poklesla. Potom by nebylo potřeba tolik střílet těch pár jedinců, co dokážou přežít v lese.
Odpovědět
Na druhou stranu nechápu tu vehementní snahu potlačovat jakoukoliv zdivočelou mindu, která se natrvalo odstěhuje do lesa. Nebylo by lepší těm kočkám, které se v lese dokázaly adaptovat na trvalé přežití, prostě dát pardon? Ekosystémovou službu dělají stejně jako jejich divoká příbuzná. A vzhledem k výše zmíněným nebezpečím bych se nějakého strašného přemnožení neobávala.
Na čem by se naopak mělo zapracovat výrazně je omezit množení venku žijících koček. Jakákoliv kočka, která chodí ven nebo se zdržuje kolem lidských sídlišť, by měla být kastrovaná, i kočky bez majitele by měly projít programem TNR - trap, neuter, release. Zatím tuhle činnost suplují neziskovky, útulky a depozita fungující z darů. Víc snažit by se měl stát, obce. Ona ta životnost volně žijících koček není dlouhá, pokud se omezí jejich množení jejich populace by rychle poklesla. Potom by nebylo potřeba tolik střílet těch pár jedinců, co dokážou přežít v lese.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.2.2024 17:12 Reaguje na Anežka MRozeznat kočku divokou od kočky domácí je jednoduché. Kočka divoká má hustě osrstěný ocas. Připomíná skoro chlupatý válec. Je to vidět na první pohled.
Odpovědět
JN
Jan Novák
15.2.2024 08:04 Reaguje na Anežka MZdivočelá minda není původní druh, tak ač kočkomil, jsem za aby se nekompromisně v lesích picly. Kočka domácí ani není domestikovanou formou našeho původního druhu, ale kočky africké, Felis lybica. Takže jakmile se u nás začnou usazovat náš původní druh kočky, tak hrozí genetická eroze křížením s domácí kočkou.
A jsou na světě i místa, kde by taková kočíčí druhocida měla být drsnější, rychlejší a kompletnější, třeba v Austrálii.
Odpovědět
A jsou na světě i místa, kde by taková kočíčí druhocida měla být drsnější, rychlejší a kompletnější, třeba v Austrálii.
AM
Anežka M
15.2.2024 13:41 Reaguje na Jan NovákO rozdílném původu kočky divoké evropské a kočky domácí vím.
Otázka jestli je to ale relevantní pro nějakou strategii péče. V prostředí ČR bude těžké, kvůli hustotě sídel spíš nemožné ty genofondy udržet odděleně, křížení schopné jsou a dřív nebo později k němu dojde.
Proto si myslím, že pokud kočku divokou v lesích chceme, tak se holt musíme smířit i s nějakou tou příměsí... a pokud jsme genofondoví puristé, tak holt je vysoce pravděpodobné, že spolu se zdivočelou kočkou domácí vystřílíme i ty divoké.
Odpovědět
Otázka jestli je to ale relevantní pro nějakou strategii péče. V prostředí ČR bude těžké, kvůli hustotě sídel spíš nemožné ty genofondy udržet odděleně, křížení schopné jsou a dřív nebo později k němu dojde.
Proto si myslím, že pokud kočku divokou v lesích chceme, tak se holt musíme smířit i s nějakou tou příměsí... a pokud jsme genofondoví puristé, tak holt je vysoce pravděpodobné, že spolu se zdivočelou kočkou domácí vystřílíme i ty divoké.
JN
Jan Novák
15.2.2024 14:37 Reaguje na Anežka MInu třeba v přežívající skotské populaci kombinují přístup eliminace zdivočelých koček, a silně hybridizovaných jedinců ve spojení s vypouštěním dostupných, co nejvíce čistokrevných divokých koček z chovného programu.
Odpovědět
kk
karel krasensky
14.2.2024 18:13 Reaguje na Majka KletečkováToho se také obávám.Proto musí hnutí Duha co nejdříve založit na křivoklatsku kočičí hlídky tak jako jsou rysí a vlčí hlídky.Budou monitorovat výskyt vzacného predatora Felix silvestris a zároven i zákeřné,nebezpečné,lstivé myslivce toužící mít vzacnou trofej.
Odpovědět
AM
Anežka M
15.2.2024 13:42 Reaguje na karel krasenskyv mražáku s hráškem, zapomněl jste dodat.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.2.2024 08:46 Reaguje na Anežka MŠkodná je to, čeho je přes míru (prase, liška, kuna, krkavec, straka...), nebo invazní, nepůvodní druhy. Jelikož žije v lesích, je závislá na hlodavcích jako myšice, norník, plši, veverka. Křivoklád s převahou listnáčů se tak jeví vhodnou lokalitou, kde by mohl k. divoká prosperovat. Že by ji liška zdolalal, toho se neobávám. Je přece jen o dost větší než k. domácí.
Odpovědět
AM
Anežka M
15.2.2024 13:43 Reaguje na Karel ZvářalOK, tohle je moje jen spekulace založená na anektodickém pozorování, děkuju za názor.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
15.2.2024 07:28 Reaguje na Karel ZvářalJo, kočenka by se vyjímala na mém gauči!
Ať se mourečkovi vyhnou všechny kulky a v klidu prožije svůj život a najde si nějakou mícu, aby rozmnonožil své geny.
Divoké kočky potřebují listnaté lesy s bohatým podrostem, tak to Křivoklátsko by mohlo být příhodným adeptem.
Takový lesy ve Slavkovském lese a nejsou, tak je zázrak, že se tam číči usadily ( i když Bůh ví, jestli nastálo)
Odpovědět
Ať se mourečkovi vyhnou všechny kulky a v klidu prožije svůj život a najde si nějakou mícu, aby rozmnonožil své geny.
Divoké kočky potřebují listnaté lesy s bohatým podrostem, tak to Křivoklátsko by mohlo být příhodným adeptem.
Takový lesy ve Slavkovském lese a nejsou, tak je zázrak, že se tam číči usadily ( i když Bůh ví, jestli nastálo)
JB
Jakub Brenn
15.2.2024 07:29 Reaguje na Jakub Brennach, ty moje překlepy, až když to odešlu, tak si všimnu těch chyb
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.2.2024 12:35 Reaguje na Jakub BrennNa ten gauč zapomeňte. To není potomek kočky plavé, který je domestikován stovky generací. Jako malý kluk jsem slyšel o tom, že starší manželé našli v lese promrzlé hladové koťátko. Ujali se ho, donesli si ho domů a nakrmili ho. Koťátko se ohřálo, najedlo a pak jim zrasovalo celý obývák. Zničilo drahé záclony a závěsy, rozškrábalo drahou sedačku. Nakonec ho musel v tom bytě odchytit pracovník zoo. Bylo to kotě kočky divoké. Co by asi udělala dospělá minda?
Odpovědět
Karel Zvářal
15.2.2024 14:24 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaDomnívám se, že mainská mývalí kočka má právě divoké předky, a to s ohledem na její velikost. U té domestikace záleží na věku, kdy se první jedinci ocitnou v zajetí - ideální je slepé či sotva lezoucí kotě. Ochočit lze prakticky cokoliv, byť i mezi zvířaty jsou výrazné povahové rozdíly. Ameriku objevili celkem nedávno, zatímco ve Starém světě si služby koček kolem sýpek cenili už dávno.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.2.2024 14:49 Reaguje na Karel ZvářalU té mainské mývalí asi máte pravdu. A co se týče toho divokého kotěte, tak už bylo trochu odrostlejší.
P.S. Doufám že ta divoká kóča v naší přírodě zaparkuje a bude se množit. Je to nádherný druh.
Odpovědět
P.S. Doufám že ta divoká kóča v naší přírodě zaparkuje a bude se množit. Je to nádherný druh.
Karel Zvářal
15.2.2024 14:54 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaByl jsem překvapen, že poměrně dost je jich na stř. Slovensku, byl jsem tam před 30 lety častým hostem a vždy si udělal čas na procházku do lesa - tehdy ještě býval sníh (v únoru). A pokaždé jsem narazil na velké kočičí stopy, dosti rády chodí po afaltu a po ledu. Nikdy se mi ji nepodařilo vystopovat, neb náhle zabočila do skalnaté stráně, což bych nedal ani za sucha.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.2.2024 16:20 Reaguje na Karel ZvářalA co mě ještě více překvailo, tak přítomnost k. divoké v maďarské pustě. Mají tam online přenosy z ptačích budek tj. i v noci, a byly tam úžasné záběry, jak kočka (asi máma od koťat) preduje přes vletový otvor mladé kavky. Doslova jí skočily do mordy, když je lehce tlapkou poškádila po těle. Její přítomnost v blízkých lužních lesích kolem Tiszy napovídá, že by se jí asi dařilo u nás např na Soutoku nebo Pomoraví. Pokud je na SK 2-3 tis. d. koček, dá se předpokládat, že vedle těch domestikovaných bez problémů koexistují, resp nedochází tam ke křížení. Aspoň o tom nejsou zmínky...
Odpovědět
Ra
Radek
14.2.2024 15:23Tak honem , stát by měl dát peníze na monitoring , další ochránci budou mít finance na jejich zábavu. to že se vrací do přírody bez nich , to podle mě jako myslivce potvrzuje jen to že má v přírodě prostor pro život a není potřeba křičet že ji někdo zabije bo kdyby tomu tak bylo , nikdo by neměl její fotky 😊
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
15.2.2024 07:58Kladu si otázku, jak se tam dostala? Buď tam byla vždy nebo byla převezena? Nebo je to podobná kočka domácí zdivočelá (fotka někdy klame, ocásek má dost velký a huňatý ... ).
Odpovědět
JN
Jan Novák
15.2.2024 08:06 Reaguje na Jaroslav VozábJako mám takovou šílenou myšlenku. Co když jsou tyhlety druhy schopny dlouhých migrací, než najdou vhodné místo kde se usadit. Já vím, směšná myšlenka, nepodložitelná dlouhodobými vědeckými studiemi.
/s
Odpovědět
/s
va
vaber
15.2.2024 08:58 Reaguje na Jaroslav Vozábsoused má kočky ,dvě ,co vypadají stejně jak kočka na obrázku,
myslíte že kočka domácí nemůže mít tlustý ocas
u nás se všude toulá hodně koček , určitě nemají majitele
a chovají se stejně jak nějaká divoká kočka,
nemá smysl je nějak dělit, dříve nikdo nějaké divoké kočky neznal a z kočky domácí se snadno stane kočka divoká
Odpovědět
myslíte že kočka domácí nemůže mít tlustý ocas
u nás se všude toulá hodně koček , určitě nemají majitele
a chovají se stejně jak nějaká divoká kočka,
nemá smysl je nějak dělit, dříve nikdo nějaké divoké kočky neznal a z kočky domácí se snadno stane kočka divoká
JN
Jan Novák
15.2.2024 09:00 Reaguje na vaberPůvodní druh určitě nemá smysl chránit. Zdivočelé domestikované africké kočky do každého lesa! :)
Odpovědět
JM
Josef Mozek
15.2.2024 16:38 Reaguje na Jan NovákObě kočky se mezi sebou plodně páří, to znamená mají relativně nedávno společné předky a je nesmysl rozlišovat je jako dva samostatné druhy.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.2.2024 16:46 Reaguje na Josef MozekAle ale ale! Už zase? Více druhů se mezi sebou kříží (např. lejsek bělokrký s černohlavým), přesto se navzájem rozlišují. Už jen z důvodu většího rámce kocourů k. divoké je zřejmé, že si teritorim i vyhlédnuté nevěsty uhájí.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
15.2.2024 16:57 Reaguje na Karel ZvářalJe známo, že jedinci žijící na jihu jsou malí a velikost jedinců čím dál více na sever se zvětšuje. Jestli naše kočky pochází z Afriky, je jasné, proč jsou menší. Ale jinak je to jedno a totéž.
U těch lejsků je 100procent potomků plodných?
Odpovědět
U těch lejsků je 100procent potomků plodných?
Karel Zvářal
15.2.2024 17:19 Reaguje na Josef MozekZase tak dobře zmapované lejsky nemám, ale domnívám se, že ano, jsou plodní. Podobně luňák červený s hnědým, tam si netroufám tipovat.
Zajisté, čím více na sever, tím větší rámec - viz připomínka mainské - ta je zřejmě dovezená k.d. norská.
Potkal jsem kdysi daleko v lese velkého strakatého kocoura, mohl to být kříženec (u nás je k.d. velmi vzácný zatulanec). Ale všechny barevné kočky bych z lesa vypráskal, stačí, že škodí v zástavbě.
A už jste někde dohledal ten fatální dopad na osudy zmizelých-vyhubených druhů (více než stovka) zdivočelými/ vysazenými kočkami?
Odpovědět
Zajisté, čím více na sever, tím větší rámec - viz připomínka mainské - ta je zřejmě dovezená k.d. norská.
Potkal jsem kdysi daleko v lese velkého strakatého kocoura, mohl to být kříženec (u nás je k.d. velmi vzácný zatulanec). Ale všechny barevné kočky bych z lesa vypráskal, stačí, že škodí v zástavbě.
A už jste někde dohledal ten fatální dopad na osudy zmizelých-vyhubených druhů (více než stovka) zdivočelými/ vysazenými kočkami?
JM
Josef Mozek
15.2.2024 19:43 Reaguje na Karel ZvářalAsi vás to překvapí, ale jsem proti tomu, aby kočky pobíhaly venku. Mám krmítko pro ptáky celý rok, doma dvě kočky ( já je nechtěl, ale manželka ano ), ven nesmí.
Kočky lokálně ovlivnily populace místních živočichů, někde výrazně, ale že by úplně vyhubily přes 100 druhů, to se mi zdá přehnané, rád bych ten seznam viděl.
Odpovědět
Kočky lokálně ovlivnily populace místních živočichů, někde výrazně, ale že by úplně vyhubily přes 100 druhů, to se mi zdá přehnané, rád bych ten seznam viděl.
Karel Zvářal
15.2.2024 19:51 Reaguje na Josef MozekPusťe si tento pořad, tam se to dozvíte. Seznam si hledejte sám, ekologisti a kočkofilové to umí "uklidit"...
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/224411058090113/#utm_content=organic&utm_term=Petr%20Py%C5%A1ek%20tv&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Odpovědět
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/224411058090113/#utm_content=organic&utm_term=Petr%20Py%C5%A1ek%20tv&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
AM
Anežka M
15.2.2024 13:47 Reaguje na vaberZdivočelou domácí kočku ochočíte a naučíte ji věřit lidem. Bude to chtít spoustu trpělivosti, ale půjde to.
Zkusit ochočit divokou kočku to je asi jako zkusit ochočit divoké prase nebo lišku.
Odpovědět
Zkusit ochočit divokou kočku to je asi jako zkusit ochočit divoké prase nebo lišku.
Ra
JV
Jaroslav Vozáb
15.2.2024 15:30 Reaguje na Anežka MMěl jsem doma divočáky Ferda byl vždy nejlepší mazlíček jen neví že nemáte sílu jako on.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.2.2024 15:39 Reaguje na Jaroslav VozábŘekl bych, že to ví a že se tím baví. V sirotčinci pro slůňata (matka zabita domorodci) je vidět, jakou srandu mají z toho, že jejich chovatel po šťouchnutí spadne jak kuželka. Dá práci to některé odnaučit, důraznému "nou!" sice rozumí, ale dělá jim dobře páníčka opakovaně rozhněvat. Jak rozpustilé děcka...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.2.2024 17:45A už je tu důvod, proč z CHKO udělat NP! Ještě schází rysi, vlci a co tak
požádat Slováky o pár medvědů! Mne udivuje jako "důkaz" nějaká fotka z fotopasti, která je utajená a nelze dokázat, zda není fotka třeba odněkud
ze Slovenska. Je to jako najít mezi tisícem buků nejstarší navrtáním toho
nejstarší a nebo jich navrtali všech tisíc? Podobné to bylo i s důkazem
stop medvěda v podchodu pro velké šelmy za miliardu pod tratí u Jablunkova,
než odborník odhalil, že měl medvěd všechny nohy stejné(pravé). O víkendu
budou "vlčí hlídky" opět sčítat velké šelmy v Beskydech, které jsou bez
sněhu. To jsem zvědav kolik, jich podle předem určeného zadání bude.
Odhaduji že jich je MÁLO a mohlo by jich být daleko víc! Své o tom ví
chovatelé těšící se stejně jako vlci na první jarní pastvu.
Odpovědět
požádat Slováky o pár medvědů! Mne udivuje jako "důkaz" nějaká fotka z fotopasti, která je utajená a nelze dokázat, zda není fotka třeba odněkud
ze Slovenska. Je to jako najít mezi tisícem buků nejstarší navrtáním toho
nejstarší a nebo jich navrtali všech tisíc? Podobné to bylo i s důkazem
stop medvěda v podchodu pro velké šelmy za miliardu pod tratí u Jablunkova,
než odborník odhalil, že měl medvěd všechny nohy stejné(pravé). O víkendu
budou "vlčí hlídky" opět sčítat velké šelmy v Beskydech, které jsou bez
sněhu. To jsem zvědav kolik, jich podle předem určeného zadání bude.
Odhaduji že jich je MÁLO a mohlo by jich být daleko víc! Své o tom ví
chovatelé těšící se stejně jako vlci na první jarní pastvu.
Karel Zvářal
15.2.2024 20:36 Reaguje na Břetislav MachačekI to je možné, ale divoká číča je nejmenší z velkých šelem, tak dopřejme ochranářům radost. Člověk je vyhubil, tak by se měl postarat o návrat. Takovýmto projektům fandím, narozdíl od neřízené expanze vlčích smeček. I rys je relativně v poho. Např. návrat orla skalního je také dílo člověka - a je třeba říct/napsat, že tento majestátní pták kontroluje početnost toulavých koček, kun, dokonce lišek. Takže pozor, ne za každou "škodnou" je správné posílat spršku...
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
16.2.2024 08:54 Reaguje na Karel ZvářalPodle mého pozorování nejvíce bere mladé lišky a kočky výr velký.. a ten je početný... myslím si, že snížení počtu kuny lesní má na svědomí krkavec (nemám proto důkazy -pozorováním) predace mláďat atd.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.2.2024 09:16 Reaguje na Jaroslav VozábNo, mohl by být "spoluautorem", bo lesačka má často mladé na starém hnízdě káně, které rovněž navštěvuje výr. Pan Suchý našel u jednoho hnízda výra 16 kosterních zbytků kání, takže oni se ti predátoři likvidují navzájem, nejslabší (kolčava, hranostaj, tchoř) mají holt smolíka. Těch skaláků je minimum (3-4 páry), ale výra dnes zaslechnete téměř všude. On tu drobnou proředí, to je pravda, ale s menšími predátory (krkavcovití, dravci, sovy, lasice) nemá slitování, dokonce selátko si odnese.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.2.2024 09:45 Reaguje na Karel ZvářalMi divoká kočka a rys taky nevadí, protože jsou skutečnými
lovci a konzumují pracně ulovenou potravu do posledních zbytků. Mi ale vadí taky ti vlci, kteří zabijí více, než nezbytně potřebují a zabíjejí často jen pro zábavu z lovu. To nedělá ani medvěd, který si zabitou ovci odvleče a je
u ní tak dlouho, dokud ji nezkonzumuje. Trochu mi začínají
vadit orli mořští, kteří se v mém okolí přeorientovali i
na slepice. Je to vše ale dílo člověka, když ztrácejí ti
predátoři přirozenou plachost bezbřehou ochranou. Oni ti
mořští orli nejsou svatoušci a umí vyplenit hnízda čápům.
Ti pak raději hnízdí na sloupech elektrického vedení ve
vesnici, než na vysokých stromech u řeky, kde je likvidují
orli. On ten orel mořský moc dobrý lovec není a když jsem
ho viděl lovit březňačku, tak jsem se musel smát jeho
nemotornosti s jakou ji minul. Je na ni příliš pomalý a
nemít dnes dostatek uhynulých ryb a bohužel v zimě i slepic, tak jich tu asi tolik nežije. Mi zatím slepice uprostřed
zahrad sousedů neloví on a ani liška, či jestřáb, ale pro
některé lidi už je to problém. No a v sítích nad výběhem
pak skončí život i těch dravců a nikdo se tím nechválí.
Odpovědět
lovci a konzumují pracně ulovenou potravu do posledních zbytků. Mi ale vadí taky ti vlci, kteří zabijí více, než nezbytně potřebují a zabíjejí často jen pro zábavu z lovu. To nedělá ani medvěd, který si zabitou ovci odvleče a je
u ní tak dlouho, dokud ji nezkonzumuje. Trochu mi začínají
vadit orli mořští, kteří se v mém okolí přeorientovali i
na slepice. Je to vše ale dílo člověka, když ztrácejí ti
predátoři přirozenou plachost bezbřehou ochranou. Oni ti
mořští orli nejsou svatoušci a umí vyplenit hnízda čápům.
Ti pak raději hnízdí na sloupech elektrického vedení ve
vesnici, než na vysokých stromech u řeky, kde je likvidují
orli. On ten orel mořský moc dobrý lovec není a když jsem
ho viděl lovit březňačku, tak jsem se musel smát jeho
nemotornosti s jakou ji minul. Je na ni příliš pomalý a
nemít dnes dostatek uhynulých ryb a bohužel v zimě i slepic, tak jich tu asi tolik nežije. Mi zatím slepice uprostřed
zahrad sousedů neloví on a ani liška, či jestřáb, ale pro
některé lidi už je to problém. No a v sítích nad výběhem
pak skončí život i těch dravců a nikdo se tím nechválí.
