https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/geotermalni-energie-v-cr-zapomenute-teplo-z-hlubin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Geotermální energie v ČR - Zapomenuté teplo z hlubin

21.3.2005 12:51 | PRAHA (EkoList)
Pokud vyslovíte termín geotermální energie, spousta lidí si vybaví Island, zemi plnou horkých gejzírů. Přitom v České republice bychom její potenciál také mohli využívat, možná mnohem víc, než si dovedeme představit. Co brání jejímu rozvoji?
 

"Potenciál tu rozhodně je, záleží jen na tom, jak hluboko jdete," říká Martin Holý z geologického odboru ministerstva životního prostředí. Existuje mapa tepelného toku pod celou ČR, z které je možné zjistit území s dobrými podmínkami pro využití geotermální energie z litosféry. Jedná se asi o 28 lokalit. Odborníci na ní pracovali čtyři roky.

Podrobně je popsána oblast Děčínska, protože se zde před dvěma lety uskutečnil zatím největší projekt využití hydrotermální energie na našem území - teplárna s vrtem do hloubky 550 metrů. Ostatní oblasti čekají na zájem investorů, kteří by podrobnější zkoumání mohli iniciovat. "My jako zástupci státu můžeme pouze zadat odbornou studii pro konkrétní území a zaplatit ji nebo se podílet na jejím financování, ale nemůžeme se stát supervizorem takových projektů ani se za ně zaručit v případě žádostí o úvěr," vysvětluje Martin Holý.

Z podzemního jezera
V případě Děčína pomohl financovat geotermální vrt Státní fond životního prostředí, ale velkou část peněz musel dodat majoritní vlastník Terma Děčín, německý koncern MVV Energie, a 274 milionů je z bankovního úvěru. Třicet milionů získali děčínští jako grant od Dánského království. Celý projekt včetně přípravných prací, geotermálního vrtu, stavby zdroje, rozvodné soustavy a přivaděče pitné vody do městského vodojemu stál přes 550 milionů korun.

Energie je v Děčíně ukryta v obrovském podzemním jezeru, z něhož vytéká na povrch voda o teplotě 30 °C přirozeným přetlakem. Po vychlazení na 10 °C a jednoduché úpravě splňuje požadavky na pitnou vodu a je dodávána do městského vodojemu v objemu kolem 1 milionu m3 ročně. K přečerpávání vody a jejímu dalšímu zahřívání na 90 °C, aby mohla vytápět domácnosti, je nutná energie. Tato elektřina pro pohon kompresorů tepelných čerpadel se vyrábí kogeneračně, energii ve špičce dodávají kotle na zemní plyn. Není tedy čistě z obnovitelných zdrojů.

Přesto díky hydrotermálnímu zdroji ušetří společnost oproti minulosti 10 000 tun CO2 ročně a třetinu zemního plynu, nepočítáme-li obrovské snížení znečištění ovzduší oxidem siřičitým. Do zprovoznění kogenerační teplárny totiž v Děčíně teplo produkovali centrálním spalováním hnědého uhlí a mazutu. Na hydrotermálním zdroji tedy vydělali místní obyvatelé hned dvakrát - zlepšením ovzduší i snížením cen tepla.

Ilustrační kresba: Karel Stibral

Horké suché skály
Velkou naději vkládají do svého projektu představitelé Litoměřic v Českém středohoří. Jde o odlišný systém tzv. horkých suchých skal (HDR). Geotermální vrty musí jít až do hloubky pět kilometrů do žulového podloží. Proč tak hluboko? Protože až od takové hloubky je v této lokalitě možné zemský potenciál využít pro výrobu elektřiny. Systém HDR funguje následovně: do jednoho až dvou vrtů se vhání voda, ta se v hloubce zahřeje průchodem přes pukliny v hornině, které fungují jako výměník tepla, na teplotu vyšší než 150 °C a tato tzv. mokrá pára je pak čerpána na povrch. Jedná se o uzavřený okruh. Předpokládaný elektrický výkon litoměřického zdroje je 4 MW (po odečtení energie na vlastní spotřebu) z celkového tepelného výkonu zhruba 50 MW, možná i víc, záleží na struktuře žulového podloží.

Pokud by pukliny v hornině byly rozloženy tak, že by se voda ztrácela, celý projekt by byl neefektivní. "To se stalo v anglickém Walesu, tlačná voda jim v hloubkách unikala a oni neměli dostatek povrchové vody, kterou by mohli doplnit. Proto projekt zastavili," vysvětluje Vlastimil Myslil, duchovní otec projektu z firmy Geomedia. Pro větší efektivitu výroby elektřiny chtějí navrhovatelé projektu použít cyklus zvaný Kalina (podle ruského vědce), který v turbínovém okruhu používá směs vody a amoniaku.

Přípravné geologické podklady má město hotovy, teď připravuje novou energetickou koncepci, ve které by měla být vzata v úvahu i varianta zásobování energií z geotermální teplárny. Spolu s autory projektu už město usiluje o získání peněz na tzv. Studii proveditelnosti geotermálního projektu. "Obrátili jsme se na Global Environment Fund Světové banky, protože jedině ta má speciální podprogram podpory geotermální energie, tzv. GeoFund. Máme zatím příslib její podpory," říká vedoucí odboru životního prostředí litoměřické radnice Pavel Gryndler. Ve stadiu realizace by se ale rádi obrátili i na další instituce včetně strukturálních fondů EU, norských či rakouských státních i nadačních fondů. Světová banka dosud podporovala projekty hydrotermální a lázeňské, o to větší úspěch by byl, kdyby podporu získal projekt HDR. Přesto vedoucí litoměřického odboru životního prostředí nevyloučil, že by nakonec mohlo dojít i na termální aquapark.

Ticho za radnicí
"Geotermální elektrárny jsou tiché, neprodukují žádný odpad, jsou provozovány automatizovaně s pomocí počítačů, takže jsou to ukázkové nezávislé zdroje energie. V rakouském Altheimu stojí geotermální elektrárna ve vesnici přímo za místní radnicí. Je to pozemek o velikosti rodinného domu se zahradou," popisuje Vlastimil Myslil. Nejznámější připravovaný evropský projekt HDR je ve francouzském Soultz-sous-Forets. Podobné elektrárny jsou v různých fázích realizace i v německém Bad Urbachu, v USA, Austrálii, Japonsku, ve stadiu podrobné studie ve švýcarské Basileji. Na rozdíl od větrných nebo solárních zdrojů probíhá dodávka energie průběžně a celoročně, nepotřebují žádný záložní zdroj. Pokud by se projekt podařilo realizovat, mohly by Litoměřice výrazně omezit výrobu tepla v centrální výtopně na hnědé uhlí a ušetřily by odhadem až 60 000 tun CO2 ročně. V případě položení nové rozvodné soustavy by se voda z geotermálního zdroje dala využít na topení i při teplotě 70 °C, na níž se dostane po přeměně části její energie na elektřinu. O tom zatím autoři návrhu jednají.

Mizející diamanty
"Na první pohled je investice na realizaci vysoká, jedna miliarda korun není málo. Ale kdybychom porovnávali všechny náklady na získanou jednotku energie, pak by geotermální zdroje nedopadly špatně. Přitom do výzkumu například v oblasti solárních zdrojů se už dalo mnohonásobně víc prostředků než do geotermální energie. Proto bychom pro pilotní projekt potřebovali získat aspoň podobnou podporu, jakou obdržely např. větrné, solární a biomasové projekty," říká Jan Motlík, předseda Asociace pro obnovitelné zdroje energie. "Významnou část z nákladů tvoří pojištění pro případ, že by vrty z nějakého důvodu nedodávaly plánované množství energie. Právě o získání tohoto pojištění a o podporu ve formě transferu know-how se budeme snažit u GeoFundu Světové banky," vysvětluje Vlastimil Motlík. Nejdražší na celém projektu jsou asi speciální vrtné hlavice z oceli poseté diamanty, které se v tvrdé žule rychle obrousí a je třeba je po každých asi sto metrech vrtání vyměnit. Cena jedné hlavice je přitom 60 000 euro.

Litoměřice jsou ideální v tom, že se zde kříží dva tektonické zlomy - proto by měla být energie z hloubky posílena i o tzv. sálavé teplo z hlubších, magmatických vrstev. Navíc do jednoho kilometru pod povrchem sahají tzv. permokarbonské sedimenty, které fungují jako "deka" izolující žulové podloží, takže teplo moc neuniká k povrchu země. Podobně výhodné podmínky by měly být např. u Kadaně, Mělníka, Nové Paky, Chomutova či na Moravě u Kroměříže. "Jde o to, aby představitelé státu pochopili, že i geotermální zdroje mají budoucnost. Pak už se najdou i investoři," domnívá se Jan Motlík.

Článek je převzat z tištěného EkoListu březen 2005.

Další informace |
Chcete uštěřit? Můžete zkusit kalkulačku cen elektřiny serveru SFinance.cz
Iva Nachtmannová
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist