Globální oteplování ohrožuje posvátnou pouť do Mekky

Podle studie zveřejněné v časopise Environmental Research Letters by se riziko, že poutníci do Mekky utrpí život ohrožující úpal, mohlo zvýšit až pětinásobně.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | marviikad / Flickr

Při zvýšení teploty o dva stupně Celsia - což je méně ambiciózní cíl pařížské klimatické dohody z roku 2015 - se pravděpodobnost úpalu zvýší desetkrát, uvedl v Berlíně sídlící think-tank Climate Analytics. "Tento region je už nyní náchylný k nebezpečným teplotám. Zjistili jsme, že poutníci budou ohroženi i v případě nejlepšího scénáře, kdy teploty vzrostou o 1,5 stupně Celsia," uvedl Fahad Saíd, hlavní autor studie. "Ohrozí to samotnou podstatu tohoto náboženství," dodal vědec z Climate Analytics.

Svět se už ohřál o zhruba 1,2 stupně Celsia a v současné době směřuje kvůli rostoucím emisím k oteplení o přibližně tři stupně během tohoto století.

Pouť do Mekky nazývanou arabsky hadždž má vykonat aspoň jednou za život každý muslim, který si to může dovolit a jemuž to umožňuje zdraví. Její součástí je několik aktivit - včetně venkovních modliteb a putování z jednoho náboženského místa na druhé. Kvůli koronaviru může letos od 17. do 22. července navštívit hlavní místa jen 60 000 poutníků, pohybují se přitom ve venkovních teplotách mezi zhruba 36 až 43 stupni Celsia.

Vyšší riziko úpalu ovšem nepramení jen z rostoucí teploty, ale i z vyšší vlhkosti vzduchu, která brání rychlejšímu odpařování potu a znesnadňuje ochlazování těla. Climate Analytics přitom dospěl k závěru, že smrtící kombinace horka a vlhkosti vzduchu bude provázet červenec, srpen, září a říjen - což jsou měsíce, na které má hadždž, jenž se řídí islámským lunárním kalendářem, připadnout v příštích deseti letech.

Saúdskoarabské úřady se hrozbou rostoucího horka zabývají - národní strategie pro boj s extrémním horkem během poutě hadždž z roku 2016 se zavázala k umístění klimatizací a ventilátorů do všech vnitřních prostor a k zajištění dostatku vody. Učinila tak poté, co během pouti v roce 2015 místní nemocnice hlásily, že 24 procent všech přijatých pacientů mělo zdravotní problémy způsobené horkem.

Ministerstvo zdravotnictví už oznámilo, že rozmístilo na náboženských místech mlhové ventilátory a nemocnice poblíž svatyně v Mekce je vybavena 24 hodin fungující jednotkou pro pomoc v případě vyčerpání z horka.

Zatímco loni mohlo na tradiční náboženskou pouť pouze 1000 věřících, letos se hadždž rozšířil pro více lidí - ale jen pro místní obyvatele mezi 18 a 65 lety, kteří jsou plně očkování proti covidu-19, případně nemoc prodělali, a kteří nemají chronické nemoci. Omezený počet poutníků tak zároveň znemožnil účast těm, kteří jsou úpalem nejvíce ohroženi. A rovněž znamená, že chladicí jednotky mohou pracovat efektivněji. "Letos jsou počty nižší, ale v normálních letech se při pouti hadždž sjíždějí dva miliony lidí na omezený prostor. Riziko by bylo vyšší," upozorňuje Saíd.

Autoři studie proto muslimským zemím doporučují, aby zvážily aktivnější omezování emisí v rámci pařížské dohody, a vyhnuli se tím velkému ohrožení pro jeden z ústředních prvků jejich víry. "Opatření v oblasti klimatu by mohla zachránit toto dědictví," uzavřel Saíd.