Gorily v pražské ZOO žijí už 60 let, příští rok čekají další mláďata

Popularita goril, které pražská zoo chová 60 let, umožňuje podle ředitele zahrady Miroslava Bobka jejich podporu ve volné přírodě. V novém pavilonu, který se otevřel před necelým rokem, by příští rok měla přibýt dvě mláďata. Březí jsou dcera a matka prvního pražského mláděte, samice Moji. Bobek to řekl včera, kdy se připomínal Světový den goril, v rozhovoru s ČTK. První mládě Moja se v Praze narodilo v roce 2004, teď žije ve Španělsku.

Prvním gorilím chovancem zahrady byl samec Titan, po němž do zoo přišla samice Nigra. "Za těch 60 let došlo k ohromnému posunu. Gorily tehdy byly téměř výhradně dováženy z Afriky," uvedl Bobek s tím, jedna ze samic na začátku chovu dokonce měla v těle zlomek pytlácké střely, když ji prodali do Evropy. "Teď je situace úplně jiná. Ty gorily, které máme v zoo, s výjimkou nejstarší gorily Kamby, jsou z odchovů v zoologických zahradách," dodal.

Gorily žijící v zoo tak považuje hlavně za "ambasadory" volně žijících goril. "Ta jejich popularita nám umožňuje působit ve prospěch nejen goril, ale i dalších zvířat v Kamerunu," řekl. Tam provozuje pražská zoo takzvaný Toulavý autobus. Projekt má za cíl vzdělávat tamní děti. "Je to běh na dlouhou trať. Výsledky vidět jsou, ale je to nekonečná práce. A hlavně my působíme v rámci jediné oblasti a střední Afrika je veliká," dodal.

Nový pavilon Rezervace Dja v horní části zoo obývá rodinná skupina, samice Shinda, Kijivu, Kamba, Mojina dcera Duni a samci Ajabu a Kisimu, který loni přibyl do skupiny z Rakouska. V původním pavilonu ve spodní části zoo, pojmenovaném Centrum Méfou, žije samec Richard se dvěma svými syny Kiburim a Nuruem.

"V příštím roce by se měla narodit hned dvě nová mláďata. Jedno z nich se narodí Duni, takže slavná Moja bude mít vnučku, její matka Kijivu pravnučku. Shodou okolností bude ale Kijivu také matkou mláděte," popsal ředitel. Otcem je v obou případech samec Kisumu.

Chov goril musí být podle Bobka regulovaný, aby byl dlouhodobě udržitelný. Je třeba také bránit příbuzenskému rozmnožování. "Není možné gorily množit úplně bezbřeze. Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií a my také klademe velký důraz na to, aby gorily, které přijdou na svět v lidské péči, šly do nejlepších podmínek. A kapacita zoologických zahrad je omezená," vysvětlil.

Gorily žijí ve skupinách, kde je jeden vůdčí samec a více samic. "Samci pak přebývají, proto i máme samčí skupinu v původním pavilonu," doplnil.

Vracení goril narozených v zajetí do volné přírody podobně, jako se tomu pražská zoologická zahrada věnuje například u koní Převalského, Bobek nepovažuje za potřebné. Podle odhadů je volně žijících goril asi 100 000 kusů. "To zas není tak málo. V některých případech by to smysl mělo, ale za důležitější považuji ochránit je ve volné přírodě," řekl.

Ochranu podle něj potřebují zvířata samotná, například před pytláky, ale také jejich životní prostředí. "Pokud místo tropických deštných lesů budou doly, silnice nebo plantáže palmy olejné, tak ty gorily tam žít nemohou," uvedl. Zásadní je podle Bobka vždy postoj státu, na jehož území gorily žijí, protože nestabilita tamních režimů vzbuzuje mezi odborníky obavy.

Výročí 60 let od založení chovu goril pražská zoo připomíná speciálními komentovanými krmeními v obou pavilonech. Každou hodinu se desítky až stovky návštěvníků v pavilonech shromáždili u komentovaného krmení. Ve 15:00 pak gorily dostaly speciální hračky a pamlsky, například věnce z vrbového listí nebo dřevěné špalíky, z nichž klacíkem mohly dostávat pamlsky.

---

reklama

---