Greenpeace obsadilo ruskou ropnou plošinu v Arktidě
Ve čytři hodiny ráno místního času vyjeli aktivisté na třech rychlých člunech z lodi Greenpeace Arctic Sunrise a vylezli na ropnou plošinu přes její kotevní lana. Šest aktivistů pak plošinu obsadilo a přerušili její provoz. Aktivisté jsou podle Greenpeace na bezpečném místě a mají dostatek zásob na několik dní.
Akce se přímo účastní i výkonný ředitel Greenpeace International Kumi Naidoo, který se již vloni v červnu vydal na ropnou plošinu britské společnosti Cairn Energy u pobřeží Grónska. "Vylezli jsme spolu s aktivisty na tuto rezavou ropnou plošinu s podporou více jak milionu lidí, kteří se přidali k hnutí za ochranu Arktidy," prohlásil Naidoo. Podle něj akce také podporuje ruské původní obyvatele Arktidy, kteří minulý týden podepsali společné stanovisko deklarující jejich odpor k těžbě ve vodách v blízkosti jejich tradičního území.
„Stejně jako v případě bezohledných těžebních plánů Shellu na Aljašce, není otázkou, zda k ropné havárii v Arktidě dojde, ale kdy k ní dojde. Jediný způsob, jak katastrofálnímu úniku ropy v této unikátní oblasti zabránit, je trvalý zákaz veškeré těžby, a to s okamžitou platností,“ říká Naidoo. Podle Greenpeace se Gazprom, jako vůbec první firma v arktických vodách, chystá zahájit plně komerční těžbu počátkem příštího roku.
Obsazená těžební plošina nemá podle aktivistů v současnoti platný oficiální havarijní plán pro případ úniku ropy. Ten byl Gazpromu schválen v červenci 2007 na období pěti let, přičemž ruské ministerstvo pro mimořádné události ruské pobočce Greenpeace dopisem potvrdilo, že nový havarijní plán nebyl nikdy předložen ani schválen.
Podle aktivistů jsou v Arktidě pro těžbu ropy jedny z nejextrémnějších a nejnepříznivějších podmínek na celé planetě. Místo, kde chce Gazprom těžit, je prý téměř dvě třetiny roku pokryto tlustou vrstvou mořského ledu a teploty klesající až k -50 °C. I přes extrémní rizika Gazprom zveřejnil pouze shrnutí svého havarijního plánu. Avšak i z tohoto dokumentu je podle Greenpeace jasné, že firma by daleko na severu vůbec nebyla připravena na havárii reagovat a musela by se spolehnout jen na jednoduché čisticí metody – např. lopaty a kbelíky.
Minulý ted zveřejnilo Greenpeace Rusko spolu s WWF Rusko studii, kterou provedli experti z ruského centra Informatica Riska. Ti vytvořili počítačový model rizika pro scénáře ropné havárie právě na plošině Prirazlomnaja. Podle jejich odhadů by případnou kontaminací bylo zasaženo 140 000 km2 volného moře a rovněž přes 3 000 km pobřeží.
reklama
Dále čtěte |
Ekologické organizace: Žaloba poslanců hnutí ANO o vyhlášení CHKO Soutok byla lichá
Soud snížil odškodné, které Greenpeace musí v USA zaplatit za blokování ropovodu
Desítky lidí v Praze dnes demonstrovaly za práva a ochranu zvířatOnline diskuse
Ekoteroristi - 27. 8. 2012 - JirkaZpráva Greenpeace vypovídá o hrozbě obrovské a dalekosáhle katastrofy pro okolní ekosystém a ta hrozba je přítomna uplně u všech težebních zařízení ať už těží cokoliv. Technologii na zabránění nebo aspoň adekvátní reakci ve většině případu prostě nemá lidstvo k dispozici. To je ovšem problém snad každého havarijního plánu.Poenta toho všeho je: Naše společnost už drahnou dobu využívá a do jisté míry je i závislá na technologiích a zdrojích které sebou nesou rizika se kterými se nejsme schopni vypořádat. To je očividná věc a celosvětové mínění (dle veselého masového užívání těchto technologií a zdrojů) je že ty rizika ani trochu nikoho nezajímají. Boj proti tomu je tudíž jenom plácání do větru. U aktivistů se mi konkrétně příčí hlavně ta jedna zmiňovaná věc a tou je, že bojují proti něčemu co využívá (popř. zneužívá) toto mínění a snadnost ovlivnění nevědomé a nezainteresované masy lidí tím že činí uplně to samé co používá jejich nepřítel. Mimojiné zakládat si na článku Greenpeace je asi tak na stejné úrovni jako vycházet z článků a vyjádření Gazpromu. To že se toho chopily vědci je krok správnou cestou ale v tom případě už vůbec nechápu proč někdo plošinu obsazuje. Místo takového dobrodružného a věřím že velmi zábavného pobytu se aktivisté mohli třeba doopravdy přičinit a něco udělat pro vyřešení dané věci a ne dělat reklamu nějakejm Greenpeace. Nenechte se plést, mě tato situace nijak netěší a osobně bych byl pro aby se společnost na veškeré nezákladní zdroje vykašlala ale jelikož je to můj názor nebudu ho nutit nikomu jinému. Zařídím se tak jak považuji za správné (popř. půjdu příkladem jak to jen jde). Když na to budu mít příležitost a chuť odprezentuji to ostatním se všemi plusy i mínusy ať si oni sami udělají názor případně ať se oni sami rozhodnou jestli se tím budou řídit. Jde o to že jsme jako společnost v takovém bodě ze kterého není šetrné ani dobré žádné východisko, chceme-li si zachovat všechen komfort na kterém jsme závislý. P.S.: Nelze se dovolávat dodržování zákonu, procedury apod. tím že jí porušíte. |
