Greenpeace vyzývá k záchraně starých lesů, stát by měl zamezit jejich ničení
28.4.2023 01:35 | PRAHA
(ČTK)
Foto | Petr Zewlakk Vrabec / Greenpeace
Mezi jejími požadavky na ministerstvo zemědělství je mimo jiné to, aby nařídilo státnímu podniku Lesy ČR, aby přestal ve starých lesích s kácením a nešetrnými postupy. Greenpeace se přitom odvolává na situaci ve východním Krušnohoří, kde žije několik chráněných druhů živočichů a rostlin. "V minulosti se zde vyskytly případy holosečného kácení, vysazování nepůvodních dřevin, či dokonce ilegálního kácení bez povolení, a to jak ze strany soukromého vlastníka, tak i státní společnosti Lesy ČR. Státní společnost přitom v současné době plánuje další těžbu v nejstarších porostech na úpatí Krušných hor," uvedla organizace.
Greenpeace těžbu v krušnohorských bučinách dlouhodobě kritizuje a požaduje vytvoření rozsáhlého chráněného území s bezzásahovým režimem. Místní bučiny byly zařazeny do sítě Natura 2000 jako součást evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny zároveň tuto lokalitu eviduje jako území vhodné pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti, kterou v minulosti podpořili i někteří představitelé Ústeckého kraje.
Podle Greenpeace jsou staré lesy důležité pro zachování biodiverzity. Žijí v nich vzácné druhy jako lejsek malý, strakapoud prostřední, sokol stěhovavý a netopýr rezavý a brouci jako páchník hnědý, kovařík fialový, ale také různé druhy tesaříků, nosorožíků nebo roháčů. V Česku tyto lesy pokrývají zhruba devět procent rozlohy, z toho asi polovinu vlastní stát. Jen zlomek je ale nějakým způsobem chráněn, konstatovali ekologové.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl VýbornýOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (50)
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2023 05:22Vytvoření Národního Parku v Krušných Horách by bylo žádoucí. No a CHKO žádnému kácení nikde nezabrání.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
28.4.2023 20:17 Reaguje na Slavomil VinklerChtělo by to kromě jiného vyhlásit novou národní přírodní rezervaci Krušnohorské bučiny. Dřív než bude pozdě.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
28.4.2023 05:34Jsem pro , ale obávám se, že tuhle šílenou dobu už nikdo nezvládne.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
28.4.2023 08:49 Reaguje na Miroslav VinklerBude revoluce, velká socialistická zelená revoluce.
Lidi budou umírat na hlad, budou války a planeta to spláchne a uklidí a začně to od znova.
Doufám, že se toho nedožiju
Odpovědět
Lidi budou umírat na hlad, budou války a planeta to spláchne a uklidí a začně to od znova.
Doufám, že se toho nedožiju
ss
smějící se bestie
28.4.2023 07:11Když bude na ministerstvech něco/někdo jak byl Bursík, tak ty lesy nikdo nezachrání !
Odpovědět
RV
Richard Vacek
28.4.2023 08:58Je rozdíl mezi chráněným územím a produkčním lesem. Produkční les slouží jako zdroj dřeva - udržitelné suroviny. Samozřejmě nic nebrání skupině Greenpeace aby si takové lesy odkoupila.
Odpovědět
Pe
Petr
28.4.2023 09:50 Reaguje na Richard VacekRozdíl v tom není vůbec žádný. Vykácet "produkční" les je úlně stejné, jako vykácet národní park. To jen lidi ukázali prstem a řekli tohle vykácíme, protože chceme. Les je to ale naprosto stejný, má stejný význam a stejně důležité funkce. Rostou tam stejné stromy a rostliny, je to jediný domov pro stejná zvířata a živočichy.
Nebo máte pocit, že stoletý dub v chráněném území je jiný než stoletý dub v "obyčejném" lese?
Odpovědět
Nebo máte pocit, že stoletý dub v chráněném území je jiný než stoletý dub v "obyčejném" lese?
mara polasek
28.4.2023 09:59 Reaguje na Petrmrknete se co treba znamena LHP nebo UHUL. to co vidite v lesich zasazeli a starali se o to vasi pradedove. ze je vse splundrovane kurovcem tak zatim je pouze politika! protoze nejaky debil rozdelil LCR kolem roku 1995 a sebral hajnym delniky a pridal vymeru useku. kdyby bylo vse pri starem nic z toho se stat nemuselo.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.4.2023 10:19 Reaguje na PetrVytěžit dřevo, pořezat ho, postavit z něj pasivní domy a les obnovit, to je cyklus, který biodiverzitu nijak vážně nenaruší a odstraní z atmosféry nejvíce uhlíku. Lesy budou trpět hlavně změnou klimatu, kterou "pralesní" hospodářství nijak neovlivní, protože co v pralese naroste, to se tam i časem rozloží.
Pročpak takto jednoduché věci nejste schopen pochopit a melete si pořád tu svou?
Odpovědět
Pročpak takto jednoduché věci nejste schopen pochopit a melete si pořád tu svou?
Pe
Petr
28.4.2023 10:50 Reaguje na Jiří SvobodaJá vaše myšlení chápu, jenže to není ani jediná, a už vůbec ne hlavní "funkce" lesa. A to nejste schopen pochopit vy. Dokážete vidět jen materiální stránku, jen dřevo a pasivní domy. Jenže les je něco jako živý organismus. A stejně jako vy nejste jen schránka na oblečení a zdroj pracovní síly, tak ani les není jen zdroj dřeva, nebo pouhý lapač CO2, sloužící k vykácení.
Les trpí změnou klimatu právě proto, že ho lidé z velké části vykáceli a zbytek berou jen jako vy - jen továrnu na dřevo. Jenže továrna na dřevo je velmi omezené vnímání lesa a příčina změny klimatu. Kdyby lidé brali les v jeho pravé podstatě, tak žádnou změnu klimatu nemáme. Příčina změny klimatu je rozvrat krajiny jako samoregulačního klimatického prvku. A nevyřeší se to tím, že budeme usilovně kácet lesy a stavět dřevěné domy. Tím se to bude jen dál prohlubovat - a to tak dlouho, než lidé pochopí pravou funkci lesa a rostlinstva obecně.
Odpovědět
Les trpí změnou klimatu právě proto, že ho lidé z velké části vykáceli a zbytek berou jen jako vy - jen továrnu na dřevo. Jenže továrna na dřevo je velmi omezené vnímání lesa a příčina změny klimatu. Kdyby lidé brali les v jeho pravé podstatě, tak žádnou změnu klimatu nemáme. Příčina změny klimatu je rozvrat krajiny jako samoregulačního klimatického prvku. A nevyřeší se to tím, že budeme usilovně kácet lesy a stavět dřevěné domy. Tím se to bude jen dál prohlubovat - a to tak dlouho, než lidé pochopí pravou funkci lesa a rostlinstva obecně.
mara polasek
28.4.2023 13:56 Reaguje na Petrco porad mate se slovnim obratem "usilovne kacet lesy". na vsechno jsou plany jak se porosty starat. vytvareli je odbornici co na to studovali x let. jen pro predstavu zacina se geologii podlozi, na danem podlozi vznilaji urcite druhy pud a na techto pudach rostou urcite spolecenstva rostlin a nasledne ziji urciti zivocichove. kaceni lesa je tresinka na celem dortu.
Odpovědět
Pe
Petr
28.4.2023 14:46 Reaguje na mara polasekA v tom to právě je - ty plány sice tvořili odborníci, ale ne za účelem maximalizace funkcí lesa a udržení funkčního ekosystému a zdravé krajiny, ale jen maximalizace produkce dřeva - a s cílem jednoho dne celý les vykácet a zničit - zničit bez ohledu na krajinu, na ekosystém, na lidi, na přírodu, na cokoliv. A tento systém jsme dovedli tak daleko, že dnes je les v podstatě nefunkční. Sice tam ještě něco roste, ale spíš to jen živoří, a význam pro krajinu, vodu a klima to už nemá skoro žádný. Prostě už to takhle dělat nejde, už se to dostalo za hranice svých vlastních možností a schopností. A my? Sice to víme, ti samí odborníci to vidí (a často to tušili už dávno, protože les znají), ale nijak nás to nezajímá a jsme přesvědčení, že je to tak potřeba dělat dál, že tak je to správně, od toho to přece je. Velký omyl.
Odpovědět
Pe
Petr
28.4.2023 15:20 Reaguje na mara polasekJo, pro lesní společenstva, rostliny, zvířata a hmyz je kácení lesa třešinkou na dortu :-)
To se vám povedlo.
Odpovědět
To se vám povedlo.
mara polasek
29.4.2023 08:30 Reaguje na Petrnemuzete srovnavat mytni nebo vyberovou tezbou s kalamitou, ktera vznikla viz vyse. at se neopakuju.
jak si predstavujete peci o les? to jako nechate stejnoveke porosty hmyzu a houbam na pospas? takovy pristup uz se zkousel ... pak s toho vznikaji kalamity a dochazi k rozvratum porostu. nebo si myslite ze stromy tu budou tisice let? podivejte treba na luzni lesy a jasan... chcete nechat prirozenemu vyvoji? chalara vam ho za 5 let znici i s nalety ... a udela z nej hnijici lezici spoust prerostlou trnim a koprivama. to je funkcni ekosystem? nebo jilmy se svou grafiozou... vsechno ma svou potravu a je potravou a to balancovani at se rovnovaha nezvrhne je kumst. bohudik zijeme v kulturni krajine a ochranovat puvodni ostrovy prirody je fajn, ale udetal to ze vsech lesu je magorina nejtezsiho kalibru. ted jsem byl v krasu a v piskovne ochranari odstranovali nalety smrku (ten je ted prece fuj) ale nechali nalety listnacu. ale vite jakych akatu!!! a kdyz takovi odbornici budou kecat do vychovy lesa .... panbuh s nami.
Odpovědět
jak si predstavujete peci o les? to jako nechate stejnoveke porosty hmyzu a houbam na pospas? takovy pristup uz se zkousel ... pak s toho vznikaji kalamity a dochazi k rozvratum porostu. nebo si myslite ze stromy tu budou tisice let? podivejte treba na luzni lesy a jasan... chcete nechat prirozenemu vyvoji? chalara vam ho za 5 let znici i s nalety ... a udela z nej hnijici lezici spoust prerostlou trnim a koprivama. to je funkcni ekosystem? nebo jilmy se svou grafiozou... vsechno ma svou potravu a je potravou a to balancovani at se rovnovaha nezvrhne je kumst. bohudik zijeme v kulturni krajine a ochranovat puvodni ostrovy prirody je fajn, ale udetal to ze vsech lesu je magorina nejtezsiho kalibru. ted jsem byl v krasu a v piskovne ochranari odstranovali nalety smrku (ten je ted prece fuj) ale nechali nalety listnacu. ale vite jakych akatu!!! a kdyz takovi odbornici budou kecat do vychovy lesa .... panbuh s nami.
JO
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2023 14:17 Reaguje na PetrLesy jsou určeny na:
- udržení biodiverzity, zejména v chráněných územích
- na produkci produkci dřeva.
Obojí mají ještě další funkce, jak zpomalování odtoku vody atd. Je to jako u polí, ty jsou taky pro produkci potravin, a pak jsou stepní rezervace pro udržení biodiverzity.
Potraviny nevznikají v supermarketech, papír v papírnictví a nábytek v Ikei.
Pokud mají lidé přežít, potřebují potraviny i dřevo, pokud jsou bohatí, mohou si dovolit přepych chráněných území. Tím více, čím jsou bohatší, zejména energeticky.
Lesů máme nejvíce ve známé historii, tak jaképak vykácení a změna klimatu. S tou změnou les nic nenadělá, to je jen vaše zbožné přání.
Ale to neznamená chtít les zničit, jen mu dát správná místa. Biodiverzita versus produkce dřeva. Upozorňuji ale na snahy ekologických aktivistů, využívat biomasu v teplárenství, energetice, atd. V české republice bychom museli spalovat všechno vytěžené dřevo na provoz tepláren.
Odpovědět
- udržení biodiverzity, zejména v chráněných územích
- na produkci produkci dřeva.
Obojí mají ještě další funkce, jak zpomalování odtoku vody atd. Je to jako u polí, ty jsou taky pro produkci potravin, a pak jsou stepní rezervace pro udržení biodiverzity.
Potraviny nevznikají v supermarketech, papír v papírnictví a nábytek v Ikei.
Pokud mají lidé přežít, potřebují potraviny i dřevo, pokud jsou bohatí, mohou si dovolit přepych chráněných území. Tím více, čím jsou bohatší, zejména energeticky.
Lesů máme nejvíce ve známé historii, tak jaképak vykácení a změna klimatu. S tou změnou les nic nenadělá, to je jen vaše zbožné přání.
Ale to neznamená chtít les zničit, jen mu dát správná místa. Biodiverzita versus produkce dřeva. Upozorňuji ale na snahy ekologických aktivistů, využívat biomasu v teplárenství, energetice, atd. V české republice bychom museli spalovat všechno vytěžené dřevo na provoz tepláren.
Pe
Petr
28.4.2023 14:54 Reaguje na Slavomil VinklerMáte to úplně otočené, ale od vás mě to nepřekvapuje. Bohužel tak jako vy smýšlí hodně lidí. Proto jsme dnes tam kde jsme. A nejhorší je, že i když vidíme kam jsme to dopracovali i kam to míří, hodláme v tom pokračovat. Tak hloupí jsme. Nedospělí, sebestřední, omezení, pro momentální zisk schopní čehokoliv. Sice máme 21. století a úchvatnou techniku, ale myšlením jsme stále hluboko kdesi.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.4.2023 19:06 Reaguje na PetrCo navrhujete s majetkem jiných dělat? Majetek určený k realizaci zisku znárodnit?
Odpovědět
RV
Richard Vacek
28.4.2023 14:05 Reaguje na PetrVíte, že máme tolik lesů jako nikdy (od doby Marie Terezie)? A je to díky jejich ochraně a díky tomu, že jsme měli náhradu na topení v uhlí. Nebo si myslíte, že by jich mělo být ještě více? No tak si zkuste na pozemku nějaký les založit - nepovolí vám to právě proto, že jich je tolik. Možná vám poradí, ať tak stromky nasázíte chaoticky aby to vypadalo jako nálet. Za něj pokutu snad nedostanete.
Odpovědět
Pe
Petr
28.4.2023 15:07 Reaguje na Richard VacekLesů bývalo daleko víc, původně téměř celé území pokrýval les. Že jsme lesy vykáceli postupně skoro všechny neznamená, že tu žádné nebyly, ani že je to tak správně, ani že jich máme dnes dostatek - na to, aby zajistily stabilní klima, je jich pořád velice málo.
A ano, pokud chceme s klimatem něco udělat a myslíme to vážně, ne jen naoko, abychom na tom něco trhli, tak je nutné zalesněnost výrazně zvýšit (ale samozřejmě ne jen lokálně i nás). Možnosti jsou, prostoru je na to také dostatek, legislativně to také jde (a co nejde, bude nutné změnit). Jen se to lidem nehodí, protože z toho nekouká vývar. A tak raději tvrdí, že je to nesmysl, a že to stejně nejde.
Jen nevím proč se to snažím vysvětlovat vám, když je to evidentně zbytečné, váš názor to nijak nezmění.
Odpovědět
A ano, pokud chceme s klimatem něco udělat a myslíme to vážně, ne jen naoko, abychom na tom něco trhli, tak je nutné zalesněnost výrazně zvýšit (ale samozřejmě ne jen lokálně i nás). Možnosti jsou, prostoru je na to také dostatek, legislativně to také jde (a co nejde, bude nutné změnit). Jen se to lidem nehodí, protože z toho nekouká vývar. A tak raději tvrdí, že je to nesmysl, a že to stejně nejde.
Jen nevím proč se to snažím vysvětlovat vám, když je to evidentně zbytečné, váš názor to nijak nezmění.
RV
Richard Vacek
28.4.2023 15:16 Reaguje na PetrA místo čeho ty lesy chcete zakládat? Místo polí? Místo měst? Co budete jíst, kde budete bydlet?
Odpovědět
Pe
Petr
28.4.2023 15:25 Reaguje na Richard VacekSnad nechcete tvrdit, že vše je maximálně využité do posledního aru.
Bydlení je tolik, že spousta míst zeje prázdnotou, se zemědělskou půdou je to podobně, mnoho je jí jen zatravněno pro nadbytečnost. A to nemluvím o nezemědělské půdě, které je spousta. Jídlem se nehorázně plýtvá, topí a lije se do nádrží. Na skladech dnes leží obrovské zásoby neprodané pšenice - a chybí někomu? Nechybí. A vy tu chcete tvrdit, že nebude co jíst a kde bydlet?
Odpovědět
Bydlení je tolik, že spousta míst zeje prázdnotou, se zemědělskou půdou je to podobně, mnoho je jí jen zatravněno pro nadbytečnost. A to nemluvím o nezemědělské půdě, které je spousta. Jídlem se nehorázně plýtvá, topí a lije se do nádrží. Na skladech dnes leží obrovské zásoby neprodané pšenice - a chybí někomu? Nechybí. A vy tu chcete tvrdit, že nebude co jíst a kde bydlet?
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2023 16:00 Reaguje na PetrTo, že se zemědělskou produkcí topí, není výmysl zemědělců, ale aktivistů.
To, že mnoho lidí světa umírá na podvýživu snad nepopíráte.
Odpovědět
To, že mnoho lidí světa umírá na podvýživu snad nepopíráte.
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2023 16:02 Reaguje na Slavomil VinklerPřebytek potravin v Evropě je dočasný, dokud Evropa bude mít čím platit a doveze ze zemí, kde pak chybí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2023 15:57 Reaguje na PetrPůvodně tady byla step. Po ní nějaké lesy, jehličnaté a od 5 tisíciletí bc pak listnaté a pak před 5 tisíci lety nastoupil člověk a lesů bylo čím dál méně, až v 17. století nebyly skoro žádné. Po 30 leté válce lesy plošně rostly, ale kvalitou to byly křoviny.
Lesy nejsou schopny klima stabilizovat. Věříte na duchy. Nechápu o jakém prostoru mluvíte, čí ten prostor je a zda se nejedná o pole na potraviny.
Odpovědět
Lesy nejsou schopny klima stabilizovat. Věříte na duchy. Nechápu o jakém prostoru mluvíte, čí ten prostor je a zda se nejedná o pole na potraviny.
MK
Majka Kletečková
28.4.2023 20:00 Reaguje na Slavomil Vinkler"Původně tady byla step."
Původně tady také byla moře.
Odpovědět
Původně tady také byla moře.
VM
Vladimir Mertan
29.4.2023 09:03 Reaguje na Majka KletečkováStep tu bola počas poslednej Doby ľadovej. Tá sa sa začala pred 120 000 rokmi a skončila pred 12 000 rokmi. Teda dlhých 100 000 rokov tu bolo veľmi chladno, ale hlavne sucho a step s minimom kríkov a stromov. Ešte predtým bola podobne ako dnes doba medziľadová trvajúca len 15000 rokov. Jednoducho štvrtohory sa vyznačujú striedaním ľadových a medziľadových dôb pričom doby ľadové trvajú 100 000 rokov a medziľadové len 15 000 rokov. Takže na celé štvrtohory môžeme aplikovať step ako normálny stav :-) Doteraz nikto nevysvetlil, prečo by súčasná teplá doba medziľadová Holocén mala priniesť sucho a step? Znovu dávam do pozornosti test vedomostí: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/zakuklena-doba-ledova.pdf Hlavne venujte pozornosť obrázkom č. 4a,b :-)
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
28.4.2023 16:35 Reaguje na PetrKdy "původně"? Za Karla IV.? Když na našem území žilo a živilo se možná 0,5 milionu obyvatel? Tak to ano, tehdy rostly lesy na větší části území. Ale podívejte se do statistik (ČSÚ) a na staré letecké snímky. Ještě v 50. letech minulého století bylo polem nebo loukou o pěkných pár tisíc hektarů půdy více než dnes. Od revoluce 1989 také došlo k zalesnění další části zemědělské půdy. Máme lesů nejvíc v historii Československa. To nesvědčí o ničení a kácení, naopak o sázení a rozšiřování. A jak už bylo v diskusi uvedeno, kde byste chtěl žít a kde byste chtěl produkovat potraviny? Připomínám, že protěžované ekologické zemědělství má poloviční výnosy, takže při jeho aplikaci budeme potřebovat k uživení dvojnásobek zemědělské půdy. Za 1. republiky jsme měli orné půdy o 1 milion hektarů více a přesto jsme dováželi významnou část potravin. Přemýšlel jste, jak byste tedy zajistil potravu pro obyvatele, kdybychom masivně zalesňovali zemědělskou půdu? Člověk není tur, nemá předžaludky a neumí strávit celulózu z potravy, abyste ho mohl úspěšně uživit lesní pastvou.
Odpovědět
Pe
Petr
28.4.2023 18:01 Reaguje na Marcela JezberováJak už jsem psal o kousek výš, ploch, nebo chcete-li půdy, je u nás, a nejen u nás, dostatek. Je dostatek jak pro zemědělství, tak i pro rozšiřování lesních porostů. O žádném masivním zalesňování zemědělské půdy nikdy nikdo nemluvil, to jen vy. Proto moc nerozumím proč se stále opakují dotazy na do krajnosti dovedené situace typu co budete jíst a kde budete pěstovat jídlo. Situace, kdy už nebude kde pěstovat víc jídla, je zcela extrémní a krajně nepravděpodobná. To už je mnohem pravděpodobnější, vzhledem k vývoji klimatu za poslední roky a našemu nicneřešení, že nastane jiná situace - že budou četnější sucha a krajina vyschne tak, že na polích nic neporoste. A to jsem pak zvědavý jak se to bude řešit. Budou se kácet zbývající lesy, aby bylo víc zemědělské půdy? Nebo jak, když dnes vývoji jen přihlížíme a neděláme nic, aby k něčemu takovému nedošlo. Pokud bychom dnes začali zalesněnost zvyšovat, tak je velmi pravděpodobné, že bychom se takové situaci buď úplně vyhnuli, nebo ji alespoň zmírnili či oddálili. Pokud nic neuděláme a dál budeme z polí a lesů jen brát, nejspíš se toho dočkáme. A může to být překvapivě brzy.
Odpovědět
Pe
Petr
28.4.2023 18:17 Reaguje na Marcela JezberováAle vaše poslední věta o trávení celulózy je možná i součástí nějakého budoucího řešení. Vždy mě udivovalo jak to příroda dokázala u zvířat vyřešit, jak velký organismus je možné uživit a kolik masa je možné vytvořit jen z trochy trávy. Toto bychom se měli naučit uměle napodobovat. Technologicky jsme dostatečně na výši, tak snad se toho dočkám. Pak nám nic nebude bránit v dalším zvyšování zalesnění a zatravnění. Stabilizujeme tím klima a zároveň zvýšíme zdroje pro produkci potravin.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2023 18:34 Reaguje na PetrPro vaše poučení podívejte se na mapy vývoje lesa v historii :
https://geoportal.uhul.cz/mapy/mapyBuHist.html
cca 8 tisíc let zpátky.
Odpovědět
https://geoportal.uhul.cz/mapy/mapyBuHist.html
cca 8 tisíc let zpátky.
Pe
Pe
Petr
28.4.2023 18:51 Reaguje na PetrNebo líp se zeptám. Co jste si v tom našel vy? Jistě jste si to vysvětlil po svém, a na to jsem zvědavý.
Odpovědět
Pe
Petr
28.4.2023 19:15 Reaguje na PetrMezitím napíšu co vidím já. Já vidím, že až do roku tisíc, a nejspíš i ještě o trochu dál, bylo osídlení Moravy jen dost malé. Většina území je žlutá, tedy nízká pravděpodobnost nějaké lidské aktivity. Čechy byly osídleny ještě méně, takže kdyby ta mapa ukazovala i Čechy, bylo by tam žluté ještě víc a červené jen málo. To ukazuje, že míra ovlivnění původních lesů lidmi byla až do středověku velmi malá až nepatrná, na většině území mizivá. Krajina a lesy tak zůstávaly z většiny ve zcela původní, přírodní a nedotčené podobě. Mimochodem to odpovídá legendě o Praotci Čechovi, který se svými lidmi dosrazil do liduprázdné krajiny porostlé hustými lesy a bohaté na zvěř.
A i jak jsem tu několikrát psal já - krajina pokrytá nedotčenými pralesy a močály. Bohužel to ale nezapadá do vašich teorií o osídlení a přetváření lesů a krajiny lidmi po tisíce let. Mapa ukazuje, že se to dělo jen na velmi omezeném území, mimo ně prakticky vůbec.
Odpovědět
A i jak jsem tu několikrát psal já - krajina pokrytá nedotčenými pralesy a močály. Bohužel to ale nezapadá do vašich teorií o osídlení a přetváření lesů a krajiny lidmi po tisíce let. Mapa ukazuje, že se to dělo jen na velmi omezeném území, mimo ně prakticky vůbec.
mara polasek
29.4.2023 08:37 Reaguje na Petrto je jednoduche vystejhujte nebo vyzabijejte vsechny lidi a budou tu zase za par tisic let nekonecne hvozdy. od obzoruvk obzoru. ale pocitejte s tim ze treba les muze sam od sebe zhoret... a mate paseku klidne i vetsi nez pri mytni tezbe. zmizi vam lesni spolecenstva a budou opet jen stepni a za par tisic let bude zase les.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.4.2023 06:42 Reaguje na PetrPokud v tom nevidíte, že mimo okrajová pohoří de facto celý prostor Moravy byl obhospodařován, no tak je vaše víra silnější, než jsem doufal..
Odpovědět
Sl
Slovan
28.4.2023 13:19Při této příležitosti opět upozorním na jinou, a veledůležitou, kampaň Greenpeace:
"Nedovolme, aby těžařské společnosti začaly s destruktivní těžbou z mořského dna. Znamenalo by to drancování oceánů, ohrožení ekosystému i třeba životů velryb.
V červenci proběhne klíčové jednání zástupců Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA), kde se bude rozhodovat, zda těžit nebo netěžit. Česko je členem ISA a má svého zástupce i v Radě této organizace.
Vyzvěme proto společně ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu a naše zástupce v Radě ISA, ať se postaví na stranu oceánů."
Čím víc podpisů, tím lépe!
https://www.oceanybeztezby.cz/
Odpovědět
"Nedovolme, aby těžařské společnosti začaly s destruktivní těžbou z mořského dna. Znamenalo by to drancování oceánů, ohrožení ekosystému i třeba životů velryb.
V červenci proběhne klíčové jednání zástupců Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA), kde se bude rozhodovat, zda těžit nebo netěžit. Česko je členem ISA a má svého zástupce i v Radě této organizace.
Vyzvěme proto společně ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu a naše zástupce v Radě ISA, ať se postaví na stranu oceánů."
Čím víc podpisů, tím lépe!
https://www.oceanybeztezby.cz/
VŠ
Viktor Šedivý
28.4.2023 13:34 Reaguje na SlovanNojo, jenže pro smělé Greendealové budovatelské plány je zapotřebí spooousta surovin. A kam pro ně, když ne na mořské dno?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2023 14:20 Reaguje na Viktor ŠedivýNic nejíst, nic nepít, nic nepoužívat. To je jako když Rom odnaučoval kobylu žrát.
Odpovědět
Sl
Slovan
28.4.2023 14:29 Reaguje na Viktor ŠedivýInformace, že by svět měl málo současných zdrojů, mě nějak minula.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
28.4.2023 15:37 Reaguje na SlovanTo máte těžké. Německo a Francie si zákonem zakázaly těžbu plynu frakováním, tak se ten plyn musí získat jinde.
Odpovědět
Sl
Slovan
28.4.2023 15:50 Reaguje na Richard VacekA on je snad nedostatek plynu? Tak tahle informace mě taky minula…
Pouze kecy, zdrojů je dostatek. Akorát mají určití lidé potřebu vydrancovat všechno, nic víc, nic míň.
Odpovědět
Pouze kecy, zdrojů je dostatek. Akorát mají určití lidé potřebu vydrancovat všechno, nic víc, nic míň.
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2023 18:35 Reaguje na SlovanZdrojů je dostatek, ale levných zdrojů v Evropě není. Začíná to drahou energií.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
28.4.2023 20:15 Reaguje na SlovanAno. A levné zdroje navíc vedou k plýtvání.
Odpovědět
Sl
SV
Slavomil Vinkler
30.4.2023 06:24 Reaguje na Majka KletečkováPaní Kletečková, pan Slova, pan Petr a další by se měli podívat aby věděli, jak nemít levné jídlo. Asi to nikdy neviděli a levné zdroje odvozené od levné energií se jim hnusí. Viz:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/muzeum-zemedelskych-stroju-ukazalo-jak-se-selo-v-19.stoleti
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/muzeum-zemedelskych-stroju-ukazalo-jak-se-selo-v-19.stoleti
SV
Slavomil Vinkler
30.4.2023 06:28 Reaguje na Majka KletečkováLevné zdroje mohou uvolnit dostatek prostředků k ochraně přírody. Drahé zdroje vedou k nutnosti vyrabovat vše, aby se přežilo.
Viz např. způsob těžby kobaltu v Africe. Pro domorodce co mají příjem 1 dolar na rodinu je to otázka přežití.
Odpovědět
Viz např. způsob těžby kobaltu v Africe. Pro domorodce co mají příjem 1 dolar na rodinu je to otázka přežití.
Sl
Slovan
30.4.2023 11:04 Reaguje na Slavomil VinklerŽe když je něco levné, tak se tím i plýtvá (proč by ne, když je to levné) je bohužel holá realita.
S hlubokomořskou těžbou to má ale pramálo společného - tam jde jen o další drancování ikdyž zdrojů je stále dost.
Proto doufám, že k zákazu dojde. Byl by to podobný úspěch jako když se nedávno povedlo dohodnout se na smlouvě dávající naději, že bude 30% mezinárodních vod chráněno. Protože jen tak se začnou obnovovat populace ryb a třeba se konečně začne rybařit udržitelně.
Odpovědět
S hlubokomořskou těžbou to má ale pramálo společného - tam jde jen o další drancování ikdyž zdrojů je stále dost.
Proto doufám, že k zákazu dojde. Byl by to podobný úspěch jako když se nedávno povedlo dohodnout se na smlouvě dávající naději, že bude 30% mezinárodních vod chráněno. Protože jen tak se začnou obnovovat populace ryb a třeba se konečně začne rybařit udržitelně.
JČ
Jirka Černý
28.4.2023 21:56Vše přes 120 let je potřeba co nejrychleji vytěžit dokud to jde.
Odpovědět
