Guardian: Ptačí chřipka vrhá stín na krásu čínského jezera
Na „Ptačí ostrov“ (ve skutečnosti se jedná o malý poloostrov vystupující ze západního výběžku slaného jezera dlouhého šedesát mil) přilétá a odlétá veliká spousta racků, hus, skřivanů, volavek bílých, labutí a kormoránů. Místní tvrdí, že opeřenci někdy zcela zakryjí oblohu. Velkolepý pohled na jarní a podzimní migraci stovek či tisíců ptáků se může turistům naskytnout na jediném místě na světě - u jezera Qinghai.
 |
|
| Kormorán velký. Tato fotografie je zveřejněna pod licencí GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty). Využívá materiál z článku Wikipedie "Great_Cormorant" | |
| Foto: /wikipedia.org |
Patogen ovšem v oblasti Qinghai zasahuje odlišnou populaci. Zabil zde více než pět tisíc divokých ptáků, převážně hus indických, ale také velkých racků chechtavých, samic husic rezavých a kormoránů velkých. U ostatních druhů se může jednat o nosiče, kteří mohou být infikováni, aniž by se u nich projevily symptomy, jak se tomu stalo u kachen. Čínské úřady mají výsledky výzkumu z místa výskytu teprve publikovat. To vnáší do mezinárodního společenství nejistotu, protože virulence viru H5N1 z oblasti Qinghai není dosud jasná.
Nedostatek informací vede k vzrůstajícímu počtu úzkostlivých zvolání po větší transparentnosti. Před dalším obdobím migrace, které začne koncem měsíce, je podle Světové zdravotnické organizace nutné sehnat více informací o ohnisku choroby, protože ptáci se pak rozletí na jih a západ, aby tam přečkali zimu. „Čas se krátí,“ varuje Julie Hall, odbornice na přenosné choroby v oblasti Číny a pracovnice WHO. „Je to mezinárodní problém. Země, přes které ptáci migrují, je nutné včas varovat.“
Správci jezera Qinghai i místní průvodci tvrdí, že ptáci směřují do jižních oblastí Číny, ale mezinárodní organizace naznačují, že migrují přes mnohem rozsáhlejší území. To zahrnuje oblasti v Rusku, v nichž ptáci přes léto hnízdí, a pokračuje směrem do zimních oblastí v jihovýchodní Asii a Indii. Pokud to tak je, jejich trasa kříží cesty ptáků, kteří létají do Evropy a Ameriky. Existuje ale tolik odlišných druhů, že to nikdo neví určitě. „O migračních vzorcích těchto ptáků nemáme žádné studie,“ říká pracovník zoologického institutu čínské Akademie věd. „V této oblasti výzkumu máme mezery.“
Na některá místa se varování může dostat příliš pozdě. V Rusku byl minulý týden oznámen první případ ptačí chřipky. Na Sibiři, na jednom z míst, kde hnízdí divocí ptáci z oblasti Qinghai, se nakazilo na tři sta kusů drůbeže. V červnu byla hlášena dvě ohniska výskytu z oblasti Xinjiang sousedící s Qinghai. Vláda odmítla na toto území vpustit mezinárodní zástupce zdravotnických organizací a odborníky na zemědělství. Oficiálně země tvrdí, že se choroba rozšířila pouze u lokálních chovatelů drůbeže.
Od té doby, co se našla první uhynulá husa v oblasti Qinghai, se úřady snaží minimalizovat ekonomické ztráty, dostat chorobu pod kontrolu a vědecky zkoumat její původ. Pracovníci na „Ptačím ostrově“ tvrdí, že existuje videonahrávka prvních nakažených ptáků. Ti zašli 3. května. „Všechno jsme pozorovali objektivem kamery,“ říká pracovník, který nechce být jmenován. „Jednalo se o tři ptáky, kteří evidentně trpěli. Třepotali se v kruhu ostatních, kteří byli zdraví. Když jsem o tom informoval nadřízeného, nařídil mi, abych se jich nedotýkal. Brzy nato přišli hygienici v maskách a s rukavicemi.“
Na místo byla poslána policie a armáda, aby oblast v řídce zalidněné provincii Gancha o poloměru třiceti mil uzavřela. Lokální drůbežárna o dvaceti tisících kusech byla kompletně, bez jakékoli kompenzace, zlikvidována. „Vlastnili jsme pět slepic a nařídili nám, abychom je všechny zabili, nebo dostaneme pokutu. Skutečně nás to šokovalo,“ konstatuje Zhang Gi-hua, jehož domácí příjem se rovná zhruba 140 dolarům ročně. „Za peníze utržené z prodeje vajec jsem dětem kupoval psací potřeby a učebnice.“
Žádnému návštěvníkovi není bez chirurgické roušky a rukavic povolen vstup do vnitřního koridoru o poloměru deseti mil. Ti, kteří žijí uvnitř, byli místními odborníky informováni o dezinfekci a hygieně. Protivládní webové stránky šíří zvěsti o tom, že na tuto chorobu zemřelo již sto lidí, ale nikdo v této oblasti o žádném úmrtí člověka neslyšel. Čínské úřady na vědce při výzkumu intenzivně dohlížejí, protože se jejich výsledky, podle nichž již tato choroba přesáhla hranice Číny, od oficiální verze událostí liší.
Laboratoře Joint Influenza Research Centre spravované univerzitami v Hong Kongu a Číně publikovaly studie svědčící o tom, že virus H5N1 nalezený u ptáků z Qinghai mohl být přivlečen z drůbežáren v jižní Číně. Trest přišel rychle: minulý týden bylo centrum uzavřeno poté, co ministr zemědělství prohlásil, že není dostatečně bezpečné. Vláda také zveřejnila nové nařízení povolující výzkum viru H5N1 pouze třem vládním laboratořím.
Z oblasti Qinghai úřady hlásí, že nebezpečí již pominulo. Minulý týden byly kordóny policistů a vojáků odvolány a turisté se na „Ptačí ostrov“ mohli znovu vrátit. Bez dostatečného výzkumu ovšem zdánlivě zdraví ptáci mohou přenášet latentní virus, který jen vyčkává na okamžik, kdy se „na křídlech“ rozšíří do celého světa. Zdá se, že toto nebezpečí místní obyvatele nezneklidňuje, většina z nich se s úlevou ke svému běžnému způsobu života vrátila.
Mezi ně patří i mniši z tibetského buddhistického kláštera v Shatou, který se nachází od „Ptačího ostrova“ asi míli. Geri Caidan, dvacetiletý akolyta, prohlašuje: „Věříme, že nás Budha ochrání, takže budeme recitovat posvátné texty a modlit se za to, aby tato nemoc naší oblast opustila.“ Otázkou je, kde se objeví příště.
Podle článku Jonathana Wattse Guardian ze dne 1. 8. 2005 MARTIN TUREK
reklama
