https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/haarec-prvni-ovocne-stromy-byly-zasazeny-pred-7000-lety-v-udoli-jordanu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Haarec: První ovocné stromy byly zasazeny před 7000 lety v údolí Jordánu

19.6.2022 01:34 | TEL AVIV (ČTK)
Práce podle listu Haarec potvrzuje předchozí domněnku, že olivy patřily k prvním plodinám, jež lidé začali šlechtit.
Práce podle listu Haarec potvrzuje předchozí domněnku, že olivy patřily k prvním plodinám, jež lidé začali šlechtit.
Foto | Flavio~ / Flickr
První šlechtěné stromy pěstované za účelem sklizně byly zasazeny před 7000 lety v údolí řeky Jordán. Podle studie izraelských univerzit šlo o olivovníky. Práce podle listu Haarec potvrzuje předchozí domněnku, že olivy patřily k prvním plodinám, jež lidé začali šlechtit.
 

V době eneolitu, z níž nález pochází, olivovníky v údolí Jordánu divoce nerostly. Teď se stopy po jejich dřevě našly v nalezišti Tel Caf na severu Izraele. Vědci tam objevili rovněž stopy po velkých větvích fíkovníků.

Obojí bylo potvrzeno z analýzy dřevěného uhlí z archeologického naleziště v místě osídleném za eneolitu, tedy v období mezi neolitem a dobou bronzovou. Už minulý výzkum založený na rozboru fosilního pylu naznačoval, že by olivovníky nalezené v Tel Cafu mohly pocházet z období před 6500 až 7000 lety.

Zbytky dřevěného uhlí analyzovala nyní Dafna Langgutová z archeologického oddělení univerzity v Tel Avivu. "Fíkovníky byly v údolí původní, ale jejich větve byly bezcenné jako palivo i jako materiál k výrobě nástrojů nebo nábytku," řekla. Lidé proto neměli důvod shromažďovat velké množství jejich dřeva ve vesnici. To, že tam bylo, může být podle Langgutové důkaz, že obyvatelé fíkovníky prořezávali, což se dělá pro zajištění lepší úrody dodnes.

Izraelští vědci považují nález za doklad raného šlechtění stromů, našla se také razítka, což může souviset se začátkem administrativy.

"Jako celek to svědčí o bohatství a o prvních krocích směrem ke složitější společnosti skládající se z několika vrstev. Kromě zemědělců tam byli úředníci i obchodníci," řekla Langgutová.

Při rozboru dřevěného uhlí našla pozůstatky po stromech, které v místě rostly přirozeně, například duby nebo tamaryšky. Pozůstatky olivovníků a fíkovníků ale vnášejí nové světlo na vývoj zemědělství.

"Olivovníky divoce v Izraeli rostou, ale ne v údolí Jordánu. Někdo je tam dopravil úmyslně, získal si o nich informace a přenesl je mimo jejich přirozené prostředí," soudí archeoložka.

Výzkum vedl Josef Garfinkel z archeologického ústavu na Hebrejské univerzitě. "Když lidé někam přenesou rostliny a zalévají je, ne všechny přežijí. Ty, které zůstanou, jsou pro to prostředí vhodné, začnou se geneticky měnit," řekl Garfinkel.

V Tel Cafu se našly další známky mimořádnosti tamního osídlení - byly tam velké domy se dvory a v každém několik zásobníků na uskladnění zrní. "Kapacita těch skladů převyšovala potřeby jedné rodiny až dvacetkrát, byla to zjevně skladiště, jež znamenala velký majetek. O bohatství vesnice svědčí výroba vypracované a umně malované keramiky. Našli jsme rovněž nádoby přivezené zdaleka - keramiku obeidské kultury v Mezopotámii, obsidián z Anatolie, měděné šídlo z Kavkazu a další předměty. Mohli si dovolit sázet stromy, o nichž věděli, že jim zkvalitní jídelníček. Ke šlechtění ovocných stromů se nedá nikdo přinutit," řekl Garfinkel.

Ovocnářství mělo dalekosáhlé ekonomické důsledky. Olivovníkový sad přežije století, ale je k tomu třeba vytvořit systém práva na vlastnictví a dědictví.

Schopnost věnovat se pěstování ovoce vysvětluje relativní bohatství lidí v Tel Cafu. Na rozdíl od obilí a jiných jednoletých plodin vyžadují ovocné stromy čas a úsilí. "Šlechtitelství ovocných stromů je proces, který trvá mnoho let. Odpovídá spíše společnosti žijící v blahobytu než společenství, které bojuje o přežití," řekla Langgutová.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.6.2022 16:12
Poněkud sporné, řekl bych. Údolí Jordánu je dosti dlouhé, olivovníků je více druhů, a nemyslím si, že by tam některý nemohl růst divoce, když i klíma bylo jiné. Tím ale není vyloučeno, že je lidé cíleně vysazovali na vhodných místech. Když orali a seli, mohli i sadařit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.6.2022 16:36 Reaguje na Karel Zvářal
Těžko soudit, každopádně tam ještě o dva tisíce let dřív domestikovali kozy, nebo postavili první město (Jericho).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.6.2022 16:47 Reaguje na Jakub Graňák
Jj, píše se o tom na fleškách s klínovým písmem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.6.2022 18:35 Reaguje na Karel Zvářal
Kdepak... je to vytesané na stěnách pyramid
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.6.2022 18:37 Reaguje na Karel Zvářal
Jo a ještě jedna technická: nejsou to flešky, ale klasické diskety pět a čtvrt palce
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.6.2022 11:32 Reaguje na Jakub Graňák
Pánové, já žasnu nad Vaší odborností. Je vidět že se ještě pořád mám co učit.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist