Hladík: Ochranu jedinců rostlin a živočichů by měla nahradit ochrana biotopů
23.8.2023 01:32 | PRAHA
(ČTK)
"V posledních desetiletích čelíme prudkému úbytku biodiverzity, ta je přitom zásadní pro kvalitu našeho života. Na přírodě jsme plně závislí. Pokud bychom zůstali nečinní a úbytek biodiverzity by pokračoval, nevyhnutelné zhroucení ekosystémů by pro nás mělo katastrofální následky. Každý můžeme již dnes pozorovat úbytek hmyzu včetně opylovačů, přitom na nich závisí více než 75 procent potravinářských plodin," řekl Hladík.
Současná podoba zákona chrání zejména jednotlivé jedince, což je podle Hladíka u mnoha druhů nadbytečné. Při běžném hospodaření a užívání krajiny to podle něj vede k plošnému porušování zákona například nechtěným zašlápnutím mravence. MŽP chce oddělit v zákoně právní restriktivní ochranu rostlin a živočichů od prioritizace péče o ohrožené druhy a jejich místa výskytu. Novela by podle ministra měla odstranit nejistotu hospodářů, ale i nepřiměřená omezení, která dnes působí problémy například při sběru hub.
Vzniknout by měly tři kategorie ochrany. Základní společná ochrana biotopů a místní populace by platila pro všechny kategorie. V kategorii s nejvyšší ochranou by se i nadále chránili všichni jedinci i při běžném hospodaření, tak jako je tomu doposud. Patřily by sem nejohroženější druhy, nově například orel královský. Ve druhé kategorii by byly ostatní druhy, které vyžadují ochranu jedinců. U těchto jedinců by nebyly omezeny nezáměrné zásahy při běžném hospodaření nebo například průchodu krajinou za předpokladu, že by nebyla ohrožena místní populace druhu a nepoškodila jejich biotop.
Zároveň by měla vzniknout aktivní péče o druhy a biotopy, využívat by měla i Červené seznamy, které vydává Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) a jsou pravidelně aktualizovány. Pro nejohroženější kategorie Červených seznamů by měly fungovat záchranné programy a regionální akční plány.
Seznamy zvláště chráněných druhů, které stanovuje vyhláška, se budou podle ministerstva aktualizovat na základě výsledku projednání změn zákona. V současnosti je k diskuzi předložen jejich odborný návrh, který připravila AOPK ČR. Změny by se měly týkat například ochrany mravenců, čmeláků, orla královského či hřibu moravského.
Součástí novely by měla být i změna v zákonné ochraně dřevin, tu by mělo podle svých slov ministerstvo brzy představit. Zabývat se bude například ochranou dřevin rostoucích mimo les.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři
Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení
Vědci hledají způsoby, jak v zemědělství vázat uhlík v půdě a snížit emiseOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2023 07:35Ochrana je špatně. Biotopy nepotřebují ochranu=konzervaci, ale údržbu = péči podle starých postupů, z dob kdy tyto biotopy vznikly. A pokud vybudujeme nové tak podle typu.
Odpovědět
ss
Pe
Petr
23.8.2023 18:49 Reaguje na Slavomil VinklerSouhlasím. Například vysoké husté lesy vznikly samovolně a postupně po skončení doby ledové, kdy se měnilo klima a nové druhy dřevin se šířily krajinou. Péče podle doby vzniku tedy znamená ponechání vlastnímu vývoji - to je ideální a současný maximálně možný přínos pro lesní biotopy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2023 19:12 Reaguje na PetrBlábolíte. Péče znamená udržení biotopu v současné sukcesní fázi, vhodné pro cílové organismy. Jinak vyhynou.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2023 19:25 Reaguje na Slavomil VinklerLekl jste se své vlastní myšlenky? :-)
Je zcela správná a já se jí držím - péče podle postupů v době vzniku - a doba vzniku lesů je období po skončení doby ledové, kdy se vyvinuly zcela samovolně. Ideální péče o lesní biotopy je tedy ponechání samovolnému vývoji - to je přesně ta péče, která zajistí současnou sukcesní fázi lesů a zajistí podmínky pro udržení lesních druhů. A současně to přece vůbec nijak nebrání udržování jiných biotopů s jejich druhy. Nemíchejte věci dohromady.
Vy ale opět chcete biotopy přetvářet podle svého. Původnost ani diverzita vás ve skutečnosti nezajímají, zhlédl jste se v pastvě a nic jiného pro vás neexistuje.
Odpovědět
Je zcela správná a já se jí držím - péče podle postupů v době vzniku - a doba vzniku lesů je období po skončení doby ledové, kdy se vyvinuly zcela samovolně. Ideální péče o lesní biotopy je tedy ponechání samovolnému vývoji - to je přesně ta péče, která zajistí současnou sukcesní fázi lesů a zajistí podmínky pro udržení lesních druhů. A současně to přece vůbec nijak nebrání udržování jiných biotopů s jejich druhy. Nemíchejte věci dohromady.
Vy ale opět chcete biotopy přetvářet podle svého. Původnost ani diverzita vás ve skutečnosti nezajímají, zhlédl jste se v pastvě a nic jiného pro vás neexistuje.
Pe
Petr
23.8.2023 19:39 Reaguje na Slavomil VinklerJinak netuším jak chcete pečovat o samovolně vzniklé lesy a v nich samovolně vyvinuté druhy jinak než ponecháním jejich přirozenosti, tedy pokračování samovolnosti.
Péče o něco samovolného je přece rozpor. Když o to pečuju, ničím tím tu samovolnost, a tedy přispívám tím k vyhynutí.
Tou jedině správnou péčí je tedy v tomto případě nepéče.
Odpovědět
Péče o něco samovolného je přece rozpor. Když o to pečuju, ničím tím tu samovolnost, a tedy přispívám tím k vyhynutí.
Tou jedině správnou péčí je tedy v tomto případě nepéče.
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2023 09:09Souhlas s budováním bikoridorů. biopásů, biotopů na zemědělské půdě. Ale:
Uvědomuje si někdo, rozsah nákladů pro zemědělce? Proč AK blábolí o chlebu, místo ekonomické rozvahy? Ony procenta bez udání základu jso matoucí.
Pokud odhadneme zisk z podnikání zemědělců na 10% nákladů, tak vyjde toto:
-z každé koruny nákladů má zemědělec 10 haléřů zisku.
-pokud bude obdělávat o 5% více půdy jako biopásy, biokoridory... znamená to 5 haléřů nákladů navíc. Z čeho to zaplatí? ze zisku?
-ale to znamená z 10 haléřů zisku zaplatí 5 haléřů na údržbu bk ze svého, tj. mu klesne ziskovost o 50%.
Odpovědět
Uvědomuje si někdo, rozsah nákladů pro zemědělce? Proč AK blábolí o chlebu, místo ekonomické rozvahy? Ony procenta bez udání základu jso matoucí.
Pokud odhadneme zisk z podnikání zemědělců na 10% nákladů, tak vyjde toto:
-z každé koruny nákladů má zemědělec 10 haléřů zisku.
-pokud bude obdělávat o 5% více půdy jako biopásy, biokoridory... znamená to 5 haléřů nákladů navíc. Z čeho to zaplatí? ze zisku?
-ale to znamená z 10 haléřů zisku zaplatí 5 haléřů na údržbu bk ze svého, tj. mu klesne ziskovost o 50%.
Anyr
23.8.2023 09:31 Reaguje na Slavomil VinklerPřepočítáváš přírodu na peníze?
Ono peněz se nenažereš. Ani nenapiješ, nenadechneš.
A právě honba za penízky, kterou ctěné předchozí generace dovedly do absurdna, mohou právě za to, jak se teď vše sere.
A ty v tom bravurně pokračuješ. Super :) Ale zadarmo ani kuře nehrabe, že, Slávku? Natož "zemědělci" a socgenerace :*
Odpovědět
Ono peněz se nenažereš. Ani nenapiješ, nenadechneš.
A právě honba za penízky, kterou ctěné předchozí generace dovedly do absurdna, mohou právě za to, jak se teď vše sere.
A ty v tom bravurně pokračuješ. Super :) Ale zadarmo ani kuře nehrabe, že, Slávku? Natož "zemědělci" a socgenerace :*
ss
smějící se bestie
23.8.2023 10:23 Reaguje na AnyrTo jenom zemědělci mají být mecenáši ve společnosti ?
Zvlášť v dnešní době, kdy se všechno přepočítává na peníze !
Odpovědět
Zvlášť v dnešní době, kdy se všechno přepočítává na peníze !
pp
pavel peregrin
23.8.2023 12:53 Reaguje na AnyrŘekl bych, že právě absurdno vyrábí tvoje generace, nikoliv naše, my máme rozum naštěstí ještě na správném místě a není tak snadné nás masírovat nesmysly. Pokud mluvíš z pozice zaměstnance či státního úředníka, tak se nedivím, protože nikdy jsi se nemusel starat a každého 13. ti přistály peníze na účtě.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
23.8.2023 16:18 Reaguje na AnyrZatímco noví progresivní zemědělci vaší posocíkovské generace jsou připraveni dřít na polích do únoru jen za troch té polévky a dobré slovo:-))).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2023 17:23 Reaguje na AnyrNo to jsem zvědavý, zda se podnebíčkáři, klávesničkáři a jiní íá-ti vzdají poloviny výplaty na biodiverzitu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2023 17:28 Reaguje na AnyrNavíc ono se pindá o 10, 20% půdy. To pak při 10% padne zisk na 0, a při 20 % bude zemědělec platit cca místo zisku desátek 10%.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2023 19:51 Reaguje na AnyrBohužel kvůli syndromu vařené žáby vetšina lidí není schopna onu sebedeformaci honby za penězi vidět.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
23.8.2023 10:24 Reaguje na Slavomil VinklerZ biokoridorů, by zemědělci neměli platit daně !
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2023 17:49 Reaguje na smějící se bestieNapsal jsem ano, ale někdo mi to vymazal. Ovšem daň netvoří ten hlavní problém.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
23.8.2023 12:23 Reaguje na Slavomil VinklerProč blábolí o chlebu? Protože průměrný občan, který je celý život zaměstnancem netuší, co je to zisk, jak se tvoří a k čemu se vlastně tvoří. Ekonomická rozvaha už je vyšší dívčí i pro některé podnikatele. Bochník chleba si umí představit každý, vytváření zisku a důsledky jeho snížení už si prostě "nepřeloží". Pro průměrného občana je zisk sprosté slovo. Proto ty nešťastné bochníky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2023 17:47 Reaguje na Marcela JezberováJenomže snížení úrody o 3-5% není nic a soběstačnost to neohrozí. Soběstačnost ohrozí ztráta zisku (neb nemohou proti konkurenci zdražit) a tím pádem krachnou.
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.8.2023 13:47 Reaguje na Slavomil Vinklerto, jak se nechají zemědělci oškubávat není problém MŽP. MŽP chce mít krajinu v nějaké kvalitě a udržitelnosti z hlediska biologie a pokud zemědělec aspoň zbytek mozku, měl by přijít na to, že je to hlavně v jeho zájmu. Jinak si to " zemědělství" může vetknout za klobouk.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2023 17:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPokud zemědělec nevydělá, zkrachuje, ať jsou jeho zájmy či mozek jakkoli zelené. A prodá roli (bude prodána konkursním správcem) do ciziny. .
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
24.8.2023 06:56 Reaguje na Slavomil Vinkleroni nemají na výběr, pokud to zemědělství má být udržitelné a funkční i nadále musí změnit svůj vlastní přístup.
To, jestli zkrachuje nebo ne je otázka na ministerstva MZ a MPO ale hlavně je to na nich samotných. To je přece jejich problém, pokud prodávají litr mléka za 7 KČ a prodává se za 25Kč...to řešit MŽP nebude.
Odpovědět
To, jestli zkrachuje nebo ne je otázka na ministerstva MZ a MPO ale hlavně je to na nich samotných. To je přece jejich problém, pokud prodávají litr mléka za 7 KČ a prodává se za 25Kč...to řešit MŽP nebude.
SV
Slavomil Vinkler
24.8.2023 08:06 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo a to je to, za 7 kč litr. Cizí dotované konkurenční dodavatelé to udělají. Zemědělec má co? zkrachovat? vylévat mléko do kanálu?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.8.2023 08:07 Reaguje na Slavomil VinklerVysvětlete ten jeho zájem na kvalitě krajiny.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.8.2023 08:08 Reaguje na Slavomil VinklerJak vyprodukuje to zelené mléko za 4 ?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.8.2023 10:08Ať jsou samozřejmě biotopy podporovány. Ale aby to nedopadlo tak, že budeme mít pár procent krásných biotopů mezi braunfíldy. Hlavně by se měla podporovat rozumná dobře fungující kulturní krajina.
Odpovědět
ss
Pe
Pepa
23.8.2023 21:30 Reaguje na Jiří SvobodaJeště tak vědět co to je brownfield.. ach jo, tihle pisalkove ani neví o čem píšou..
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
23.8.2023 12:29Změny v zákonné ochraně dřevin? Neděste mě. Už teď je údržba mimolesní zeleně byrokratický problém a když je starosta/ka zelený fanatik, nedovolí vám uříznout ani větev, která hrozí pádem na chodník. Natož ořezat přesahující větve do cesty, když si o ně pravidelně očesáváte zpětná zrcátka nebo ořezat větve u výjezdu z pole na silnici - vidět tam prostě nepotřebujete. To jsem zvědavá, co zase vymysleli.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2023 17:38 Reaguje na Marcela JezberováA TO NEMUSÍ STAROSTKA. V BRNĚNSKÉ BOTANICKÉ ZAHRADĚ SE ROZLAMUJE JERLÍN. UŽ 2X SPADLA VELKÁ VĚTEV NA VEŘEJNÝ CHODNÍK A PŘESTO HO NESMÍ POKÁCET KVŮLI PROTESTŮM NEZISKOVKY. ALE NEZISKOVKA NERUČÍ ZA BEZPEČNOST CHODCŮ.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2023 18:52 Reaguje na Slavomil VinklerVětve prostě padají. Nic nového. Spousta věcí padá a nikdo je kvůli tomu nelikviduje. Proč z toho dělat drama, nebo politiku?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2023 19:08 Reaguje na PetrVy půjdete k soudu jako odpovědná osoba za rektora? A dejte to písemně.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2023 19:54 Reaguje na Slavomil VinklerNetuším co jste si to zase vymyslel, ale vypadá to na nějaký myšlenkový bizár.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.8.2023 20:24 Reaguje na PetrJj, bizár v nefachčenkově pojetí. Městská zeleň s heslem Čest práci a rukám klid.
Odpovědět
IČ
Ilona Černá
24.8.2023 06:43Myšlenka něco dělat s 30 let starou vyhláškou o ZCH druzích je na místě. Ale opustit ochranu druhů a chránit jen biotopy, je ve chvíli, kdy nám i v rezervacích masivně vymírají druhy kvůli nevhodné péči/absenci péče, podle mě dost nešťastné.
Krásný příklad jsou denní motýli, třeba modrásci P. teleius, P. nausithous. Můžu krásně chránit jejich biotop, mít louku plnou živné rostliny krvavce, ale ve chvíli, kdy poseču ve špatnou dobu nebo poseču vše, zabiju všechny přítomné modrásky a budu mít krásný biotop modráska bez modráska. Samozřejmě nevím, jak to bude v novele formulované, ale riziko toho, že bude ochrana druhů ještě víc bezzubá, je podle mě velké.
Osobně bych šla spíš cestou revize seznamu zvláště chráněných druhů, kde za těch 30 let došlo k velkému posunu v poznání a je tam uvedena spousta dnes poměrně běžných druhů, u kterých ochrana nemá moc opodstatnění.
Odpovědět
Krásný příklad jsou denní motýli, třeba modrásci P. teleius, P. nausithous. Můžu krásně chránit jejich biotop, mít louku plnou živné rostliny krvavce, ale ve chvíli, kdy poseču ve špatnou dobu nebo poseču vše, zabiju všechny přítomné modrásky a budu mít krásný biotop modráska bez modráska. Samozřejmě nevím, jak to bude v novele formulované, ale riziko toho, že bude ochrana druhů ještě víc bezzubá, je podle mě velké.
Osobně bych šla spíš cestou revize seznamu zvláště chráněných druhů, kde za těch 30 let došlo k velkému posunu v poznání a je tam uvedena spousta dnes poměrně běžných druhů, u kterých ochrana nemá moc opodstatnění.
SV
Slavomil Vinkler
24.8.2023 08:02 Reaguje na Ilona ČernáAd a) opustit špatnou vyhlášku je na místě, ale nová by měla být lepší. Ochrana druhů snadno vede k šikaně kluků, co si chytnou otakárka nebo roháče.
Ad b) k ochraně biotopů. Je tím (doufám) míněno to, že ochrana biotopu je pro přítomné druhy, tedy např. pro modrásky a to včetně vhodného managementu např. sečení. I když slovo ochrana je zavádějící (smrdí bezzásahovostí) a mělo by být užito například managment, nebo péče o biotop.
Odpovědět
Ad b) k ochraně biotopů. Je tím (doufám) míněno to, že ochrana biotopu je pro přítomné druhy, tedy např. pro modrásky a to včetně vhodného managementu např. sečení. I když slovo ochrana je zavádějící (smrdí bezzásahovostí) a mělo by být užito například managment, nebo péče o biotop.
IČ
Ilona Černá
24.8.2023 11:28 Reaguje na Slavomil VinklerNo ano, ale z praxe to moc nefunguje už teď - např. jsme letos sledovali dvě ZCHÚ zaměřené přímo na ty modrásky a ani na jednom z nich nebyl management prováděný optimálně. Tzn. když toto moc nefunguje ani v zchú, jak to asi pak může vypadat ve volné krajině?
Šikana kluků s otakárkem nebo roháčem je ostuda, ale měla by se řešit jinak.
Odpovědět
Šikana kluků s otakárkem nebo roháčem je ostuda, ale měla by se řešit jinak.
IČ
Ilona Černá
24.8.2023 12:39 Reaguje na Ilona ČernáU hmyzu by bylo možná adekvátní plošně povolit držení nějakého rozumného počtu jedinců (např. do 10 ks z jedné lokality, případně podle stupně ohrožení), ale i ochrana jedinců by asi měla zůstat, aby se nestávalo, že bude mít nějaký sběratel těch roháčů, tesaříků, modrásků... doma v krabici tisíc.
Odpovědět
SV
SV
Slavomil Vinkler
24.8.2023 14:46 Reaguje na Ilona ČernáOchrana ZCHÚ by se měla řešit zejména dohodou a motivací majitele ke správné péči. A pak řešit dohodu o managementu a příspěvku na něj.
A jak jsem psal výše, lze odhadnout, že údržba biotopů majitele půdy bude významně zatěžovat. Například údržba řádově 1% půdy mu ubere řádově 10% z výnosu (zisku). Není v silách majitele půdy dotovat péči o biotopy ze svého, zejména pro uvažovaných 10-20% plochy.
Odpovědět
A jak jsem psal výše, lze odhadnout, že údržba biotopů majitele půdy bude významně zatěžovat. Například údržba řádově 1% půdy mu ubere řádově 10% z výnosu (zisku). Není v silách majitele půdy dotovat péči o biotopy ze svého, zejména pro uvažovaných 10-20% plochy.
BM
Břetislav Machaček
24.8.2023 08:04Nové koště nově mete a nepředložit novelu, tak by byl obviněn, že nic nedělá. Vlk se nažere a koza zůstane celá , pokud bude zavřená v chlívku. Tak nějak to je u nás s přírodou, kterou zakonzervuji, oplotím a uzavřu před lidmi a budu si myslet, že jsem ji tím zachránil. Samovysejeme bezúdržbové lesy ze kterých občas vytěžíme nějaký strom pro VIP a
louku necháme bez pastvy zarůst, protože prioritu má vlk. Tak nějak
to bude fungovat s lenivci pozorujícími přírodu, která si údajně vše
vyřeší sama i bez lidského zásahu. Tak to jsem zvědav na tu ochranu
biotopů těmi pozorovateli, když omezí dosavadní hospodáře na těchto
místech. Možná jim zakážou sklízet z luk seno, dokud neodkvete a
nevysemení se i ta poslední rostlina, kterou tam objevili v jediném
exempláři a místo sena skončí v bioplynce. Les dovolí kácet až bude
sežrán škůdci a stromy budou dobré tak leda do kamen. Brouci musí
přece dostat šanci se namnožit a "potěšit" i jiné okolní vlastníky urychlením změny skladby lesa. Nařídí i přírodě "prospěšné" požáry některých biotopů a naopak nedovolí zlikvidovat v lese kdejakou soušku,
aby se v ní mohli množit brouci a dřevokazné houby. Generace bývalých hospodářů se obracejí v hrobech, když vidí ty nápady "EKOrevolucionářů", kteří ze zásady odmítají vše minulé a dělají v přírodě své pokusy i za
cenu zmaru! Díky za život v době zdravého selského rozumu, který tento
svět opouští!
Odpovědět
louku necháme bez pastvy zarůst, protože prioritu má vlk. Tak nějak
to bude fungovat s lenivci pozorujícími přírodu, která si údajně vše
vyřeší sama i bez lidského zásahu. Tak to jsem zvědav na tu ochranu
biotopů těmi pozorovateli, když omezí dosavadní hospodáře na těchto
místech. Možná jim zakážou sklízet z luk seno, dokud neodkvete a
nevysemení se i ta poslední rostlina, kterou tam objevili v jediném
exempláři a místo sena skončí v bioplynce. Les dovolí kácet až bude
sežrán škůdci a stromy budou dobré tak leda do kamen. Brouci musí
přece dostat šanci se namnožit a "potěšit" i jiné okolní vlastníky urychlením změny skladby lesa. Nařídí i přírodě "prospěšné" požáry některých biotopů a naopak nedovolí zlikvidovat v lese kdejakou soušku,
aby se v ní mohli množit brouci a dřevokazné houby. Generace bývalých hospodářů se obracejí v hrobech, když vidí ty nápady "EKOrevolucionářů", kteří ze zásady odmítají vše minulé a dělají v přírodě své pokusy i za
cenu zmaru! Díky za život v době zdravého selského rozumu, který tento
svět opouští!
SV
Slavomil Vinkler
24.8.2023 19:34 Reaguje na Břetislav MachačekNo pokud vím dohody o metodě sekání docela fungují v CHKO Litovelské pomoraví, nebo v Karpatech
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.8.2023 07:57 Reaguje na Slavomil VinklerSamozřejmě nelze odsuzovat všechny ochranáře, ale pouze ty,
kteří chybují a mají pouze své zájmy, které upřednostňují
před zájmy vlastníků. Čekat můj děda na vysemenění poslední
bylinky na louce, tak ji kosil až na podzim a senem mohl tak leda nastýlat. Kosil v polovyzrálém stavu jílků, aby mělo
seno optimální úživnost a fungoval i samovýsev. Takhle tehdy fungovaly louky, které byly zdrojem sena a následně pastvy,
pokud nebyly schopny produkovat i druhou sklizeň. V zimě se chudé louky přihnojily močůvkou a na jaře povláčely, aby
se zbavily ulehlé stařiny. Dnes se mulčuje(ulehlá stařina)
a kosí se předčasně a nebo naopak pozdě. O seno totiž nejde, ale pouze o dotaci za "údržbu" zatravněné plochy.
Odpovědět
kteří chybují a mají pouze své zájmy, které upřednostňují
před zájmy vlastníků. Čekat můj děda na vysemenění poslední
bylinky na louce, tak ji kosil až na podzim a senem mohl tak leda nastýlat. Kosil v polovyzrálém stavu jílků, aby mělo
seno optimální úživnost a fungoval i samovýsev. Takhle tehdy fungovaly louky, které byly zdrojem sena a následně pastvy,
pokud nebyly schopny produkovat i druhou sklizeň. V zimě se chudé louky přihnojily močůvkou a na jaře povláčely, aby
se zbavily ulehlé stařiny. Dnes se mulčuje(ulehlá stařina)
a kosí se předčasně a nebo naopak pozdě. O seno totiž nejde, ale pouze o dotaci za "údržbu" zatravněné plochy.
JO
Jarka O.
24.8.2023 17:30Aktualizace seznamů ohrožených druhů je správný krok, když půjde správným směrem, a to tu není jasné. Nedávno tu byl názor (snad nejen jednoho) pana etnomologa, že pro účinnou ochranu hmyzu stačí ochrana biotopů v soucasné podobě a množství. Padlo přání na odbyrokratizování a velké zjednodušení hlášení o povolení vyzkumu v chráněných lokalitách, fotografování atp. Tak snad bude nejen etnomolog spokojen.
Ze seznamů by měli zmizet škůdci - vlk, medvěd, sysel, bobr, volavky, možná vydra.
Odpovědět
Ze seznamů by měli zmizet škůdci - vlk, medvěd, sysel, bobr, volavky, možná vydra.
SV
Slavomil Vinkler
24.8.2023 19:32 Reaguje na Jarka O.Sysly, tak ty nevyřazovat, rozhodně ne. Je to podstatný důvod, proč ještě existují malá letiště. Jinde sysel nežije, neb nejsou nízké trávníky, nikdo neseká příkopy a meze.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.8.2023 21:45 Reaguje na Slavomil VinklerJejda, entomolog...
Máte pravdu. Však kdoví, jak ta novelizace zákona nakonec dopadne, abychom se neradovali předčasně.
Odpovědět
Máte pravdu. Však kdoví, jak ta novelizace zákona nakonec dopadne, abychom se neradovali předčasně.
