Lesní zákon by měl usnadnit hospodaření ve výmladkových lesích, uvedlo Hnutí Duha

Pařeziny vznikají opakovaným kácením, v současnosti je to obvykle jednou za 15 až 40 let. Vědci uvádí, že výmladky mají k dispozici původní kořenový systém a díky tomu i dobrý přístup k vodě a živinám. Proto mohou již za několik let vytvořit lesní porost. Výmladkové lesy jsou také přínosné pro zachování druhové pestrosti hmyzu i květin. Jako nevýhodu uvádí, že se nedá vypěstovat silné dříví pro další zpracování. Ilustrační foto

Foto | Markéta (Machová) Klimešová / Pixabay

Hnutí upozornilo na to, že jde o způsob hospodaření, které lesní zákon v současném znění komplikuje. Poukázalo na názory vědců, kteří se podíleli na publikaci Odrůstat ze svých pařezů. "Pařeziny vznikají opakovaným kácením stromů v poměrně krátkých časových intervalech. Stromy v pařezinách se obnovují prostřednictvím výmladků z pařezů a kořenů. Rychlá a nenákladná obnova pařezin může být zásadní v období sucha a nadcházejícím oteplení," uvedl expert na výmladkové lesy z Mendelovy univerzity v Brně Martin Šrámek.

Odborníci poukazují na to, že hospodaření v pařezinách vychází z přirozené schopnosti některých listnatých stromů obrážet z pařezů a je spojené s minimálními náklady na založení nebo správu lesa. V publikaci vědci zmiňují, že pařezině lze těžit až třikrát častěji, než je obvyklé. Jak nevýhodu uvádí, že se nedá vypěstovat silné dříví pro další zpracování.

Pařeziny vznikají opakovaným kácením, v současnosti je to obvykle jednou za 15 až 40 let. Vědci uvádí, že výmladky mají k dispozici původní kořenový systém a díky tomu i dobrý přístup k vodě a živinám. Proto mohou již za několik let vytvořit lesní porost. Výmladkové lesy jsou také přínosné pro zachování druhové pestrosti motýlů a dalších druhů hmyzu nebo květin. "Pařezina zajišťuje udržitelnou produkci dřeva na různé účely a zároveň nabízí rozmanité životní podmínky mnoha druhům organismů," uvedl Radim Hédl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Odborníci podle Hnutí Duha také upozorňují, že přestože jde o možný způsob hospodaření, není dostatečně v zákoně zrovnoprávněný a lesní zákon se v současnosti orientuje především na průmyslové založené pěstování lesů.

Podle publikace, na kterou hnutí upozornilo, bylo historicky pařezení jedním z převládajících způsobů hospodaření v lesích, které se postupně vytratilo. Za posledních 100 let zmizelo 90 procent rozlohy takových lesů a v Česku jsou již jen na 11 000 hektarech. Vědci uvádí, že v Evropě například ve Francii rozloha výmladkových lesů přesahuje 6,37 milionu hektarů, což je 38 procent plochy tamních lesů. Jde o způsob hospodaření, který se udržel hlavně na jihu Evropy a přes 50 procent lesní plochy tvoří v Bosně a Hercegovině nebo v Srbsku. V Itálii tvoří 39 procent lesů, v Řecku 49 procent. Celoevropsky jsou výmladkové lesy v průměru na zhruba devíti procentech plochy lesů, uvádí publikace.