Hnutí Duha vyhrálo soud s parkem Šumava. Aktivisté zase smějí organizovat blokády
Soud v Klatovech uložil předběžné opatření v červenci roku 2011. Tímto rozhodnutím zakázal Hnutí Duha organizovat blokádu těžby kůrovcem napadených stromů. Proti předběžnému opatření se Hnutí Duha okamžitě odvolalo, na začátku letošního roku ale předběžné opatření potvrdil Krajský soud v Plzni. Zároveň ale nařídil správě parku, aby své argumenty dokázali podáním žaloby na Hnutí Duha.
Právě žalobu národního parku na aktivisty aktuálně okresní soud v Klatovech odmítl. Parku se tak před soudem nepodařilo obhájit svůj loňský návrh na předběžné opatření. Podle Hnutí Duha správa parku u soudu neobhájila ani jediný z bodů, o které loňskou žádost o předběžné opatření opírala.
„Správa neprokázala, že by Hnutí Duha něco organizovalo,“ řekl Ekolistu Pavel Doucha z právní kanceláře Šikola a partneři. S tím souhlasí i mluvčí parku Pavel Pechoušek. „Podle ústního sdělení soudkyně senát uznal, že blokáda pokračovala i po vydání předběžného opatření. Nepodařilo se ale prokázat, že blokádu organizovalo Hnutí Duha,“ říká Pechoušek. Rozsudek v písemné podobě zatím není k dispozici, měl by zřejmě být hotový do konce roku.
Podle správy parku soud v Klatovech vydal předběžné opatření, kterým Hnutí Duha zakázal vstup do míst, ve kterých v souladu se zákonem probíhalo kácení kůrovcem napadených stromů. „Podle zákona Hnutí Duha v místech těžby ve II. zónách národního parku nemělo co pohledávat,“ dodává Pechoušek. To se stalo v roce 2011. V roce 2012 se v lokalitě Na Ztraceném proti kůrovci zasahovalo převážně loupáním nastojato, ale také kácením stromů. Správa parku s Hnutím Duha tento postup konzultovalo a jeho zástupci s postupem souhlasili. Díky tomu prý správa parku předešla blokádám v roce 2012.
„Pokud soud zrušil své předběžné opatření, které zakazovalo Hnutí Duha organizovat blokády, vnímá to správa parku jako nekonfliktní rozhodnutí soudu, protože se loni a letos podařilo aktivními zásahy kůrovce významně zabrzdit,“ dodal Pavel Pechoušek.
Kůrovce definitivně zastavíme
Až rozsudek nabude právní moci, předběžné opatření přestane platit. To znamená, že Hnutí Duha by teoreticky mohlo opět podporovat případnou další blokádu. Toho se ale správa parku neobává. Příští rok plánuje v lokalitě postupovat stejně jako letos. „To znamená nekonfliktním způsobem a kůrovce tak definitivně zastavíme. Věříme, že Hnutí Duha již nebude organizovat blokády a proto je předběžné opatření již nepotřebné,“ říká Pechoušek.
V doplňkovém usnesení uložil Krajský soud v Plzni správě parku, aby podal na Hnutí Duha žalobu o náhradu vzniklé škody. Tu park spočítal na 176 000 korun. Podle parku jde o sumu, kterou správa musela zaplatit najatým firmám za prostoje, když jejich zaměstnanci nemohli pracovat. Ani výši této částky se ale parku nepodařilo obhájit.
Součástí žaloby je i otázka legálnosti samotného zásahu proti kůrovcem napadeným stromům v lokalitě Ptačí potok. „Je možné, že se touhle otázkou soud v písemném rozsudku nebude vůbec zabývat,“ vysvětlil Ekolistu.cz Doucha.
„Samozřejmě nás těší, že nám soud dal v takhle důležité věci za pravdu. Rozsudek je naprosté fiasko současných šéfů národního parku, kteří nejenže káceli vzácné horské lesy, jež dostali od státu do správy, ale ještě poslali policii na lidi, kteří chtěli divokou přírodu chránit,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Podle něj by ředitel Mánek měl skončit se zbytečnými soudy za státní peníze a raději chránit vzácnou šumavskou přírodu tak, aby národní park sloužil ochraně divočiny a turistům.
Již dříve rozhodl Krajský soud v Plzni, že ukončení blokády v šumavském národním parku ze strany Policie ČR bylo nezákonné. Podobně i kancelář ombudsmana dala ve svém šetření za pravdu ochráncům přírody. Podle jejího šetření správa měla mít udělané výjimky pro kácení a to hned podle tří paragrafů. Získat povolení před tím, než kácení začalo, bylo podle právních předpisů nutné. Česká inspekce životního prostředí v srpnu letošního roku udělila správě parku pokutu ve výši téměř půl milionu korun za zásahy proti kůrovci v letech 2010 – 2011, tedy i za období ještě před nástupem bývalého ředitele Jana Stráského na místo.
Podle správy se park snažil v letech 2011 a 2012 zachránit lesy, které nechalo kůrovcem napadnout předchozí vedení národního parku Šumava. Zásahy proti kůrovci v době ředitelování Jana Stráského byly směřovány výhradně do druhé zóny ochrany přírody, do které také patří i lokalita Na Ztraceném. Právě tuto lokalitu po zásahu proti kůrovci navštívili na podzim roku 2012 zástupci Evropské komise.
„Zástupci Evropské Komise však přímo na místě a veřejně za účasti asi třiceti osob deklarovali, že naturová lokalita zde zásahem proti kůrovci nebyla poškozena,“ říká Pechoušek. Podle něj dokonce účastníkům sdělili, že i kdyby správa parku v předmětné lokalitě stromy neloupala na stojato, ale všechny pokácela a vysadila zde nové stromky, tak by naturová lokalita nebyla poškozena.
reklama
Dále čtěte |
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesůOnline diskuse
Pouhý názor - 5. 12. 2012 - MarekZdravím. Nechci hodnotit ale po přečtení zdejších příspěvků mám pocit, že většina osob, která se vyjadřovala kriticky vůči Hnutí Duha, vlčím hlídkám, divoké zvěři, ochraně lesa atd. je v zásadě proti, díky vlastním negativním pocitům a jejichž zdroj mi připadá, že není ani v samotném tématu. Četl jsem výrazy jako ekoteroristi, některá zvířata byla nazývána škůdci a v celku zdá se mi, že všichni Ti lidé ví o tom, jak se vše má dělat a jak má být, to nejlepší. Nemyslím si, že by někdo chtěl dělat něco špatně.Ochránce přírody má na věc určitý náhled, stejně jako člověk, který oním ochráncem není. Ale tady mi všichni připadají chytří jako strýček Pompo, který všude byl a všechno zná a přitom mám takové tušení, že většina lidí (né samozřejmě všichni) nemá o daných tématech dostatek informací. Myslím, že než začneme diskutovat, odmítat či oponovat určitým názorům a odsuzovat činy, pro které se někteří lidé rozhodnou, měli bychom se je snažit pochopit. Kolik z Vás se zajímá o problematiku lesních ekosystémů, rostliných a zvířecích druhů na nich vázaných, kolik z Vás bylo na vlčích hlídkách? Kolik z Vás chápe obavy lidí, kteří na Šumavě žijí a kdo vidí do lobistických karet a developerských projektů. Myslím, že je dobré o tom mnoho zjistit. A možná na konec bude dobré se zamyslet, že na tom světě nežiji jen Já se svou pravdou, ale dalších X lidí, kteří mají tu svou. Takže proč nenajít společnou řeč a pochopení? |
