Hradec nad Svitavou upravil mokřady, rozmnožují se v nich obojživelníci

Obec Hradec nad Svitavou nedávno dokončila úpravy mokřadů. Rozmnožují se v nich vzácní obojživelníci. Chystá také naučnou stezku a zábrany přes silnici, aby ochránila migrující žáby a čolky. ČTK to řekl místostarosta Leoš Štefka (Perspektiva).

"V jižní části obce jsou mokřady, které jsou důležité pro rozmnožování obojživelníků. Lokalita byla velmi zanedbaná, obec lokalitu od státu převzala. Připravili jsme projekt na revitalizaci, ještě nám zbývá drobná úprava zeleně, osetí ploch," řekl Štefka.

Mokřady jsou místem, kde se rozmnožují čolek obecný, čolek velký, blatnice skvrnitá, ropucha obecná, kuňka obecná, skokan zelený, skokan krátkonohý, což jsou zákonem chráněné a ohrožené druhy. Jde o druhou nejvýznamnější lokalitu v Pardubickém kraji, řekl starosta Kamil Pavliš (ČSSD). Mnoho obojživelných druhů putuje také k rybníkům mezi Přívratem a Řetovou na Orlickoústecku.

Mokřady obec Hradec nad Svitavou získala v roce 2015, vodohospodáři podle Pavliše chtěli oblast vysušit, čímž by ji zničili. Místní jim říkají Hradecké rybníčky, rozkládají se zhruba na jednom hektaru. Připravit projekt trvalo několik let.

Revitalizace stála kolem milionu korun, zahrnovala vyhloubení mokřadů, valy, zpevnění břehových hran. K tomu tam jsou vysázené stromy. Brzy kolem přibude naučná stezka, informační panely jsou vyrobené, budou tam lavičky, stůl se stříškou. Jde o trasu, kde jezdí hodně cyklistů.

Obojživelníci migrují k mokřadům každé jaro. Ochránci přírody je proto každoročně přenášejí z lesů, aby nepřekonávali sami silnici, kde je mohou zajet auta. "Stará se o to Český svaz ochránců přírody Rybák ze Svitav. Na jaře udělají zábrany z fólie u silnice, obojživelníky přenesou do mokřadů a na konci léta je odnášejí do lesa," řekl starosta.

Kolem silnice chce proto obec postavit trvalé zábrany s propustky, kudy se ohrožené druhy bezpečně dostanou do mokřadů. Na konci sezony se vrátí stejnou cestou do lesů a luk. Na projekt teprve potřebuje sehnat peníze, očekává, že bude stát asi 1,5 až 1,7 milionu korun.

"Chtěli bychom to udělat příští rok, ale řešíme dotační titul. První etapa stála milion. Když v obci řeknete někomu, že dáme plus minus tři milion korun do obojživelníků, 70 procent lidí to nechce chápat, když máme rozbité cesty, nemáme dořešenou obecní infrastrukturu," řekl Pavliš. Dotace předběžně slíbil kraj. Na první etapu obec získala půl milionu korun.

---

reklama

---