Hřensko se bude v anketě ptát svých občanů na spokojenost s národním parkem
Průzkum se zakládal na reprezentativním vzorku 398 místních obyvatel. Sběr dat ve všech devíti obcích národního parku realizovala tazatelská síť sociologické agentury PPM Factum v období 18. dubna až 3. června, v každé obci se ptala přibližně pěti procent jejích obyvatel.
"Probíhala poměrně pečlivá kontrola, zda byly otázky kladeny správně. Tam bylo důležitým cílem poptat pět procent osob žijících v té které obci, což by v případě Hřenska činilo deset respondentů," doplnil Salov.
Z průzkumu vyplynulo, že se zřízením rezervace je spokojených 80 procent obyvatel národního parku. Jeho práci lidé oceňují. Podle 77 procent dotazovaných správa národního parku chrání místní přírodu, 74 procent z nich ji považuje za dobrého souseda.
Ačkoliv se starostka neptala všech obyvatel Hřenska, má za to, že osobně oslovila nejméně 80 procent z nich. "Zjistila jsem jednu osobu z těch lidí a nahoře na Mezné to poptávali Hrdličkovi ze spolku Bezmezná Mezná a tam o tom nevěděl nikdo," řekla Horáková. Podotkla, že o průzkumu neměl informaci ani nikdo z obecního úřadu.
Důvod, proč ministerstvo a správa parku místní ani vedení obce o průzkumu předem neinformovalo, vysvětlila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. "Zájmem bylo, aby šetření proběhlo standardním způsobem bez potenciálního ovlivňování obyvatel," uvedla.
Komunikaci se správou parku nicméně Horáková zhodnotila jako nadstandardní. Podle ní však stále vykazuje nedostatky. "Chybí nám otevření Edmundovy soutěsky," řekla Horáková. Edmundova soutěska, kde Hřensko provozovalo plavbu na lodičkách, je od požáru z bezpečnostních důvodů uzavřená. Hřensko tak přichází o peníze. Obec tak letos musela udělat velké škrty v rozpočtu.
Zástupci spolku Bezmezná Mezná mají za to, že výsledky průzkumu byly zavádějící. "To, co jsme zjistili od těch lidí, tak někteří lidé řekli, že národní park nemají rádi a odpovídat nebudou. To se do průzkumu nepromítlo," řekl ČTK zástupce spolku Pavel Hrdlička.
Spolek chce proto ve spolupráci s vedením obce sesbírat odpovědi místních po vlastní ose. "Zkusíme zjistit, jak to doopravdy je. Jestli se lidé vůbec zajímají o to, jak se park stará o přírodu, nebo je jim to šumák," dodal. Výsledky ankety budou do měsíce.
Přečtěte si také |
Průzkum: Obyvatelé Národního parku České Švýcarska oceňují jeho práciPo rozsáhlém požáru v roce 2022 správa rezervace zapracovala na komunikaci s veřejností i obcemi. Konalo se několik setkání se starosty z regionu i individuální schůzky. Salov uvedl, že také komunikace s veřejností se zlepšila. Správa s ní komunikuje přes webové stránky i sociální sítě. Podotkl, že jedním z cílů, proč správa průzkum zadávala, bylo odhalit také nedostatky. "Výsledky šetření mezi místními ukázaly třeba, že určité rezervy v informovanosti jsou třeba na úrovní opatření, která jsme přijali pro požární prevenci nebo i při naší práci v oblasti ekovýchovy a environmentálního vzdělávání," uzavřel.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Karel Zvářal
26.7.2024 15:16Jaroslav Řezáč
27.7.2024 07:14 Reaguje na Karel ZvářalMohl by být zaměřený na pobytové návštěvy či na organizované průvodce.
Což v Hřensku si nejspíš nepřiznají.
Ale je zřejmé, že turismus ve své masovosti se stává čím dál méně udržitelným.
Karel Zvářal
27.7.2024 07:47 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
27.7.2024 10:42 Reaguje na Karel Zvářalstačí a jak to bude za pár let vypadat je jim fuk.
Možná se tam budou natáčet ruské pohádky jako
byl Mrazík s obrovitými houbami v březovém lese
a někdo bude podlévat ohořelé souše, aby se jako
ten pařez v pohádce taky zazelenaly . Předci se
musí v hrobech obracet co se stalo s jejich lesy
a jak je za to nenávidíme, že nám je zasázeli.
Oni vědět jakými budeme nevděčníky, tak pouze přihlíželi přírodě a nic nedělali jako "vědci" a
"ochranáři". Nemuseli se dřít vědět, že o to
nestojíme a raději to spálíme bez užitku a nebo
necháme zetlít.
Karel Zvářal
27.7.2024 12:12 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
28.7.2024 09:45 Reaguje na Karel Zvářaldoby, než jsem poznal hlavně jejich vedení
a pochopil o co jim ve skutečnosti šlo. Po
revoluci šlo stále více o potížismus a o "těžbu" dotací. Nakonec jsem si začal více
rozumět s lesáky a myslivci, než s aktivisty
bez potřebných znalostí přírody a s hloupými
názory na hospodaření v lese a se zvěří.
Taky proto jsem se pustil do kritiky oslavných
článků na různé nesmysly a srovnávám je s tím,
co je praxí a nebo s jinými opačnými nesmysly
prováděnými jinou z "větví" ekologie. Za tu
se dnes schovává bioplynka, štěpkování klád
pro teplárnu a nebo i dokonalé "vyčištění"
lesa po těžbě. Varuji před trendem samovýsevu
a bezúdržby, který má štěpku výrazně slevnit
a mít takových ploch co nejvíc za potlesku
naivních ochranářů, kteří tu návnadu spolkli
i s prutem a navijákem. Majitele nebude les
od těžby po těžbu nic stát a ještě mu budou
hlupáci tleskat, že má pořád zeleno, jako po
požáru v NP ČŠ.