Hydrologové: Zásoby vodních nádrží v ČR jsou připravené i na extrémní sucho
2.5.2024 00:49
(ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
Dostatek vody potvrdil i mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán, zároveň ale upozornil, že od Vánoc nenapadlo víc sněhu. "Aktuálně jsou průtoky pro dané období nízké a tomu je třeba přizpůsobit hospodaření s vodou v nádržích," řekl. Z vodních nádrží tak budou odpouštět takzvaný minimální zůstatkový odtok do doby, než začne více pršet a nádrže se začnou rychleji a více plnit.
Udržení odtoku je nezbytné například k zajišťování odběrů povrchové vody pro průmysl a pro zemědělské závlahy. Má také funkci při ředění přečištěných odpadních vod z čistíren.
Podle mluvčího Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáše Hrdinky jsou vodní nádrže v povodí Labe naplněny z více než 90 procent, v povodí Moravy jsou plné z více než 85 procent. "Obecně lze tedy stav naplnění vodních nádrží v Česku hodnotit jako velmi dobrý a nádrže plní své zásobní funkce, nicméně jarní a letní poptávka po vodě může s ohledem na charakter počasí a možné nižší srážky tyto objemy poměrně rychle ponížit," sdělil Hrdinka.
Roldán uvedl, že hladiny téměř všech vodních nádrží v Povodí Vltavy jsou na obvyklých úrovních pro současné období. Povodí je tak podle něj připraveno zajistit odběr pro vodárenství i průmysl, a to i v případě opakování extrémního sucha.
Rok 2024 bude z globálního pohledu nejspíš jeden z nejteplejších v historii měření, tedy od konce 19. století, uvedl Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. "Tento fakt sice zvyšuje pravděpodobnost výskytu extrémně teplého roku i pro území České republiky, ale vzhledem k prostorové proměnlivosti teploty není možné z toho dělat pro ČR závěry," řekl.
V Česku bylo nadprůměrné sucho například v roce 2015 a 2018. Při extrémně vysokých teplotách a žádném dešti se může sucho rozvinout velmi rychle, za několik málo týdnů, uvedl Lhotka. "Stejné intenzity sucha lze ovšem docílit i mírně nadnormálními teplotami nebo podnormálními srážkami pozvolně během několika měsíců či let," dodal.
Výzkumný ústav uvedl, že české nádrže mají dostatečnou kapacitu pro zásobování pitnou vodou. Do budoucna je vzhledem k dopadům změny klimatu podle ústavu nutné uvažovat o posílení zdrojů zásob vody zejména pro průmyslové a chladící účely, případně pro lokální a regionální závlahy.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Hladina Visly ve Varšavě klesla na doposud nejnižší úroveň
Povodí Dyje by mohla pomáhat voda z Dunaje, vzniknou první studie
Průtoky v řekách v povodí Moravy jsou podprůměrné, šestina profilů hlásí suchoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.5.2024 05:43ono jde spíš o to, jak jsme dokázali adaptovat krajinu na sucho, tam jsme prakticky neudšělali nic a nebo velmi málo.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
2.5.2024 09:53 Reaguje na Jaroslav Řezáčale z kohoutků a záchodů v panelácích voda poteče, takže je to OK pro hodně lidí v tomto státě
Odpovědět
JS
MU
Michal Uhrovič
2.5.2024 10:55 Reaguje na Jiří Svobodahttps://www.novinky.cz/clanek/muzi-z-ciste-lasky-k-prirode-buduje-muz-z-pribyslavi-mokrady-na-svem-a-za-sve-40468906
něco z mainstreamu ...
Odpovědět
něco z mainstreamu ...
JS
Jiří Svoboda
2.5.2024 11:42 Reaguje na Michal UhrovičInu biotop obhospodařovaný křovinořezem, motorovou pilou a sekerou pánem jezdícím v autě.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
2.5.2024 12:22 Reaguje na Jiří SvobodaAlespoň něco dělá a snaží se a nechce od státu nic. Vy to děláte jak?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.5.2024 14:15 Reaguje na Michal UhrovičTo je jistě cenné a má na to právo. Nevím ale, jak moc je to smysluplnné.
Já to nedělám a budu veškerou dešťovou vodu z nového RD v pasivním standardu a bílou střechou zasakovat.
To jako chcete udělat z budování mokřadů na lidi hodnotící kritérium?
Odpovědět
Já to nedělám a budu veškerou dešťovou vodu z nového RD v pasivním standardu a bílou střechou zasakovat.
To jako chcete udělat z budování mokřadů na lidi hodnotící kritérium?
MU
Michal Uhrovič
2.5.2024 14:20 Reaguje na Jiří SvobodaNechci dělat žádné kriterium. Jen jsem chtěl vědět, jestli jste klávesnicový kritik nebo vycházíte z praxe. Nevím, o kolik hektarů se staráte a adaptujete na sucho, ale teorii máte zmáknutou.
Každá snaha se cenní.
Pěkný den
Odpovědět
Každá snaha se cenní.
Pěkný den
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.5.2024 05:44je to dost samolibé tvrzení. Pamatujeme si rok 2018, kdy vyschla Vranovská přehrada a v Jizerských horách bylo jen 50% vody v přehradě. Stačí pár let a budeme funět všichni.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
2.5.2024 21:57 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAno, já to viděl v říjnu 2018 na přehradě u Žlutic. Silný podstav vodní hladiny, voda nebyla voda, ale tmavozelená břečka. Hrozný pohled!Takže ani přehrady nás při silném suchu nespasí.
A krajinu zalejváme betonem dál a čím dál vyšším tempem
Odpovědět
A krajinu zalejváme betonem dál a čím dál vyšším tempem
pp
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.5.2024 07:31 Reaguje na pavel peregrinono jde spíš o narativ.
Ono vychvalovat přehrady na každém kroku, jako největší spása je krátkozraké, protože každý ví, že pokud nemá co do té přehrady dotéct, tak jsou to jen hloupé kecy.
Opatření v zasakování se musí dělat v krajině, to je ta adaptace.
Pokud ta voda odteče rychle z krajiny, tak jsou nám přehrady k prdu.
Například narovnávání toků a zrychlování toků řek byla taky pěkná prasárnička, třeba takové Labe, ale nejen to je pořádný zářez v krajině.
Navíc přehrady jsou stavěné vysoko na řekách, tedy nemají dostatečné povodí, aby byly zásobované v případě extrémů.
Jsme pramenná oblast, střecha, co sem nespadne, to tu nebude. Proto managment krajiny musí být vdelice citlivý s přesahem tohoto vědomí.
Odpovědět
Ono vychvalovat přehrady na každém kroku, jako největší spása je krátkozraké, protože každý ví, že pokud nemá co do té přehrady dotéct, tak jsou to jen hloupé kecy.
Opatření v zasakování se musí dělat v krajině, to je ta adaptace.
Pokud ta voda odteče rychle z krajiny, tak jsou nám přehrady k prdu.
Například narovnávání toků a zrychlování toků řek byla taky pěkná prasárnička, třeba takové Labe, ale nejen to je pořádný zářez v krajině.
Navíc přehrady jsou stavěné vysoko na řekách, tedy nemají dostatečné povodí, aby byly zásobované v případě extrémů.
Jsme pramenná oblast, střecha, co sem nespadne, to tu nebude. Proto managment krajiny musí být vdelice citlivý s přesahem tohoto vědomí.
pp
pavel peregrin
2.5.2024 09:34 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPokud budou chodit přívalové deště, tak je vám nějaký zásak na dvě věci, ta voda prostě odteče a na tom nezmění nic ani armáda akademiků. A dále, docela by mě zajímalo, o kolik se zvětšilo čerpání z podzemních vod. To je dost klíčová otázka a o ní se nikde nemluví.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
2.5.2024 10:07 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPříklad tok Moravy na jížní moravě (Rohatec, HOdonín, atd).
Po velkých povodních dostalo ČR velké dotace na zrychlení toku Moravy a větší odtok vody. Než se celé koryto Moravy vyčistilo, tak už ČR dostalo dotace na zadržování vody v krajině. Ale aby ČR neplatilo pokuty EU, tak museli prvně dokončit práce na vyčištění koryta a rychlý odtok vody. A poté se to zase vrací zpět.
Úředníci škodí celé EU ...
Odpovědět
Po velkých povodních dostalo ČR velké dotace na zrychlení toku Moravy a větší odtok vody. Než se celé koryto Moravy vyčistilo, tak už ČR dostalo dotace na zadržování vody v krajině. Ale aby ČR neplatilo pokuty EU, tak museli prvně dokončit práce na vyčištění koryta a rychlý odtok vody. A poté se to zase vrací zpět.
Úředníci škodí celé EU ...
JS
Jiří Svoboda
2.5.2024 11:05 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZasáknout co nejvíce dešťovky, to je jistě správné.
Když diskutujete přehrady, diskutujme i močály.
Dělat močály, kde se spousta vody odpaří, nová dešťovka se již nezadrží a nezbývá, než aby odtekla, to, z hydrogeologického hlediska a boje proti suchu, za správné nepovažuji.
Odpovědět
Když diskutujete přehrady, diskutujme i močály.
Dělat močály, kde se spousta vody odpaří, nová dešťovka se již nezadrží a nezbývá, než aby odtekla, to, z hydrogeologického hlediska a boje proti suchu, za správné nepovažuji.
Pe
Petr
2.5.2024 16:33 Reaguje na Jiří SvobodaPokud se tam spousta vody odpaří, tak je tam po té spoustě vody volné místo a může tam tedy natéct nová.
A i ta odpařená zůstává v krajině, nikam nezmizí. Hlavně že neodtekla.
Odpovědět
A i ta odpařená zůstává v krajině, nikam nezmizí. Hlavně že neodtekla.
Pe
Petr
2.5.2024 16:38 Reaguje na PetrA i když je močál plný až po okraj, tak pořád je to voda zadržená v krajině, snižuje teplotu, zvyšuje vlhkost vzduchu i půdy v okolí, zásobuje spodní vody, a je životním prostředím pro mnoho a mnoho druhů životních forem.
Z pohledu boje proti suchu je tedy močál jeden z nejlepších možných stavů krajiny.
Odpovědět
Z pohledu boje proti suchu je tedy močál jeden z nejlepších možných stavů krajiny.
MM
Milan Milan
2.5.2024 09:17Když nenaprší tak je holt prázdno. Kdo včas nenapustí sudy, nezalije. Přehrady, rybníky a jiné vodní nádrže jsou naprosto nezbytné a klíčové pro zásobování, pokrývají min.80% spotřeby vody jak v průmyslu, zemědělství i domácností. Zásoby spodní vody bez záchytu a vsaku vody z povrchu by byly v sušších létech slabé a jsou tudíž i signálem nasycení krajiny vodou. Proto je potřeba využívat dešťové srážky, zpomalovat vodní toky, stavět jezy, rybníky a nádrže.... Ale to pochopil a zná i když v malém měřítku každý zahrádkář.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.5.2024 09:53 Reaguje na Milan MilanPokud by tu za 1. republiky, kdy se stavěly Vranov atd. a po válce
vládli ekologové, tak tu přehrady nejsou a ani ta voda v půdě bez
hnoje od prdících krav a půdě zhuntované biomasou pro ekoenergetiku.
Ještě že přišli tak pozdě a že tu ty přehrady jsou, ale ono stačí,
že už přes ně huntují tu půdu zemědělci tak, že ztrácí schopnost
udržet déle vodu. Ono stačí udělat domácí pokus se stejnou půdou
z pole po opakovaném pěstování kukuřice u které jeden ze vzorků
obohatím kompostem a druhý nechá tak, jak jsem ho odebral. Do obou
naliji stejné množství vody a v tom vzorku s kompostem ta voda
zůstane, kdežto z toho druhého odteče pryč a obratem je půda suchá.
Povinně bych ty pokusy nechal dělat všechny ekoenergetiky a jiné
pomatence propagující biomasu jako zdroj energie. Jistěže i ty
malé stavby mají v krajině své místo, ale nikdy nenahradí plně
tu spotřebu a nadlepšení průtoku v době sucha , kterou zajistí
velké přehrady. Bez dalších se v budoucnu neobejdeme a už dnes
je pozdě, když se 35 let chrápalo.
Odpovědět
vládli ekologové, tak tu přehrady nejsou a ani ta voda v půdě bez
hnoje od prdících krav a půdě zhuntované biomasou pro ekoenergetiku.
Ještě že přišli tak pozdě a že tu ty přehrady jsou, ale ono stačí,
že už přes ně huntují tu půdu zemědělci tak, že ztrácí schopnost
udržet déle vodu. Ono stačí udělat domácí pokus se stejnou půdou
z pole po opakovaném pěstování kukuřice u které jeden ze vzorků
obohatím kompostem a druhý nechá tak, jak jsem ho odebral. Do obou
naliji stejné množství vody a v tom vzorku s kompostem ta voda
zůstane, kdežto z toho druhého odteče pryč a obratem je půda suchá.
Povinně bych ty pokusy nechal dělat všechny ekoenergetiky a jiné
pomatence propagující biomasu jako zdroj energie. Jistěže i ty
malé stavby mají v krajině své místo, ale nikdy nenahradí plně
tu spotřebu a nadlepšení průtoku v době sucha , kterou zajistí
velké přehrady. Bez dalších se v budoucnu neobejdeme a už dnes
je pozdě, když se 35 let chrápalo.
RČ
Radek Čuda
2.5.2024 16:36 Reaguje na Břetislav MachačekČistě technická ... vy se fakt domníváte, že nedostatek hnoje, který je přímo úměrný změnám v živočišné výrobě, je U NÁS kvůli nějakému odporu ekologů k prdění skotu?
Ale no tak ...
Abych nebyl jen negativní, s energetickým využitím biomasy
souhlas.
A k těm přehradám. K tomu vašemu budovatelskému nadšení je vždy potřeba dodat takovou drobnost. Kde by jako měly být. A co na to ti lidé, kteří tam žijí. Já si fakt nejsem úplně jist, že je v ČR ještě spousta míst, kde vybudování přehrady dává smysl a současně má podporu veřejnosti, zejména v okolí případné přehradní nádrže.
Odpovědět
Ale no tak ...
Abych nebyl jen negativní, s energetickým využitím biomasy
souhlas.
A k těm přehradám. K tomu vašemu budovatelskému nadšení je vždy potřeba dodat takovou drobnost. Kde by jako měly být. A co na to ti lidé, kteří tam žijí. Já si fakt nejsem úplně jist, že je v ČR ještě spousta míst, kde vybudování přehrady dává smysl a současně má podporu veřejnosti, zejména v okolí případné přehradní nádrže.
LB
Lukas B.
2.5.2024 18:59 Reaguje na Radek Čudasamozřejmě že je místo na pořádnou přehradu. viz: prehrada.hrach.eu
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
2.5.2024 22:19 Reaguje na Lukas B.díval jsem se na ten odkaz:-)))) To by pana Macháčka jistě zcela uspokojilo.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.5.2024 10:37 Reaguje na Jakub BrennVy si asi myslíte, že jsem imbecil, který by si přál zaplavit půl republiky, ale já pouze propaguji postavit ty přehrady tam, kde dnes scházejí jako protipovodňová ochrana, či pro zásobování vodou obyvatele, průmysl a už i
zemědělství. Pokud si někdo myslí, že když
nezadrží náhlé přívalové deště v přehradě
a tu vodu nahradí drancováním vody z vrtů,
tak je osel, který si nevidí na špičku nosu.
Přívalová voda nezasákne ani do toho trvale nasyceného mokřadu, či rašeliniště, ale může
ji zadržet retenční prostor velké přehrady.
To je prostě základem hydrologie, která ví,
jaké jsou možnosti mokřadu, rašeliniště
a retenčního prostoru přehrady. Pokud ten
příval bez zadržení odteče, tak už tu není
a po něm přijde sucho. Pokud ho zadržím, tak se suchu mohu bránit, ale to je pro tupé
mozky ekologů moc složité na myšlení. Oni
uznávají pouze nic nedělat, přihlížet a nebo se maximálně tak vrátit o 500 let zpět do
vysněné krajiny o které vědí prd. Pročpak
asi naši předci tu krajinu přetvářeli? Jen
z dlouhé chvíle? Chtěli uživit své potomky a do budoucna i nás, což bez krajinných úprav nebylo realizovatelné. Oni neznali možnost
jak znásobit produkci chemií a technikou a
znásobili ji výměrou polí a luk na úkor bažin
a zamokřených luk. My dnes máme potravin do
bodu zlomu nadbytek, ale po jejím zastavění
a navrácení mokřadům může nastat zlom, kdy
chemií zdevastovaný zbytek půdy řekne dost a
nastane vysoušení mokřadů, kde ta půda bude
ještě bez té chemie. Je lépe na větší ploše
půdu méně zatěžovat chemií, než plochy dál
ubírat a ten zbytek o to více huntovat. To
je ten zdravý selský rozum a nikoliv se polí
zbavit na úkor výstavby a mokřadů i tam, kde
nikdy nebyly a kde nemají své opodstatnění.
Udělat mokřad na půdě 1. bonity je totéž jako
ji zaasfaltovat, či zabetonovat. Budiž někde,
kde sotva něco roste, ale plýtvat úrodnou
půdou, byť s gloriolou ekologie je hloupost.
Odpovědět
zemědělství. Pokud si někdo myslí, že když
nezadrží náhlé přívalové deště v přehradě
a tu vodu nahradí drancováním vody z vrtů,
tak je osel, který si nevidí na špičku nosu.
Přívalová voda nezasákne ani do toho trvale nasyceného mokřadu, či rašeliniště, ale může
ji zadržet retenční prostor velké přehrady.
To je prostě základem hydrologie, která ví,
jaké jsou možnosti mokřadu, rašeliniště
a retenčního prostoru přehrady. Pokud ten
příval bez zadržení odteče, tak už tu není
a po něm přijde sucho. Pokud ho zadržím, tak se suchu mohu bránit, ale to je pro tupé
mozky ekologů moc složité na myšlení. Oni
uznávají pouze nic nedělat, přihlížet a nebo se maximálně tak vrátit o 500 let zpět do
vysněné krajiny o které vědí prd. Pročpak
asi naši předci tu krajinu přetvářeli? Jen
z dlouhé chvíle? Chtěli uživit své potomky a do budoucna i nás, což bez krajinných úprav nebylo realizovatelné. Oni neznali možnost
jak znásobit produkci chemií a technikou a
znásobili ji výměrou polí a luk na úkor bažin
a zamokřených luk. My dnes máme potravin do
bodu zlomu nadbytek, ale po jejím zastavění
a navrácení mokřadům může nastat zlom, kdy
chemií zdevastovaný zbytek půdy řekne dost a
nastane vysoušení mokřadů, kde ta půda bude
ještě bez té chemie. Je lépe na větší ploše
půdu méně zatěžovat chemií, než plochy dál
ubírat a ten zbytek o to více huntovat. To
je ten zdravý selský rozum a nikoliv se polí
zbavit na úkor výstavby a mokřadů i tam, kde
nikdy nebyly a kde nemají své opodstatnění.
Udělat mokřad na půdě 1. bonity je totéž jako
ji zaasfaltovat, či zabetonovat. Budiž někde,
kde sotva něco roste, ale plýtvat úrodnou
půdou, byť s gloriolou ekologie je hloupost.
Pe
Petr
3.5.2024 11:57 Reaguje na Břetislav MachačekNo právě. Naši předkové měnili krajinu právě na úkor mokřadů, močálů a zamokřených míst. Jenže to bylo v době, kdy byl vody nadbytek. Dnes je vše jinak. Ty změny se nám vymstily a krajina už nestačí zadržet dost vody, nemá jak a kde (půda už to neumí, lesů je málo a močály už nemáme), a tak vysychá. A pár obřích vodních nádrží sice pomůže lidem, aby jim z kohoutku tekla voda, nebo pár polím, ale nepomůže vysychající krajině. Té pomůže péče o půdu a lesy, a taky jezírka, rybníčky, močály, mokřady, zamokřená místa, prostě cokoliv, co zadrží vodu v krajině místně a plošně, ne kdesi na centrálním "úložišti¨. Vhodných míst je na to dostatek, dobrou půdu k tomu zabírat netřeba. Postačí se inspirovat přírodou.
Odpovědět
Pe
Petr
3.5.2024 12:08 Reaguje na PetrV podstatě musíme krajinu a vše, co jsme dodnes zničili, opravit. Tím, že si někde postavíme obří nádrž, krajinu neopravíme.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
3.5.2024 15:18 Reaguje na PetrNejdřív přírodu úplně do.ebeme, pak řešíme následky, hasíme požár a z druhé strany do ohně přikládáme, seč nám síly stačí.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
3.5.2024 15:12 Reaguje na Břetislav MachačekUdělat mokřad na půdě 1.bonity? To tu někdo proklamuje? To by úřady neschválily, ale průmyslová zóna by tam prošla v pohodě, to je fakt.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.5.2024 09:31 Reaguje na Jakub BrennAno! Pokud na takové půdě hodí někdo
do drenážní svodnice balík slámy, tak je z pole brzo dočasný mokřad. Takové návody, jak vytvářet na polích mokřady tu byly a uvidíte,
že se autor návodu brzy ozve, jako
můj oponent. Nemám nic proti obnově
mokřadů na neúrodné půdě v okolí
potoků a řek, ale na orné půdě
vysoké bonity je to hloupost. Tam
je třeba drenáže předělat na meliorační stavby s možností půdu
zavlažovat za sucha podmokem a za
mokra ji zbavit kaluží ve kterých
vyhnijí pěstované plodiny. Ten
balík slámy je partyzánština kterou
aktivista poškozuje cizí majetek
v domnění, že koná dobro pro přírodu, ale on koná trestný čin!
Odpovědět
do drenážní svodnice balík slámy, tak je z pole brzo dočasný mokřad. Takové návody, jak vytvářet na polích mokřady tu byly a uvidíte,
že se autor návodu brzy ozve, jako
můj oponent. Nemám nic proti obnově
mokřadů na neúrodné půdě v okolí
potoků a řek, ale na orné půdě
vysoké bonity je to hloupost. Tam
je třeba drenáže předělat na meliorační stavby s možností půdu
zavlažovat za sucha podmokem a za
mokra ji zbavit kaluží ve kterých
vyhnijí pěstované plodiny. Ten
balík slámy je partyzánština kterou
aktivista poškozuje cizí majetek
v domnění, že koná dobro pro přírodu, ale on koná trestný čin!
RČ
BM
Břetislav Machaček
3.5.2024 10:06 Reaguje na Radek ČudaMůj děda musel opustit za války totálně rozmlácený
dům. Jeho druhý dům padl za oběť těžby cihlářské
hlíny a víte, že pochopil i to, že z něčeho se
musí stavět? Ještě než ho vykoupili, tak byli vlivem
těžby 15 let bez dostatku vody ve studni a víte jak si s babičkou vážili po přestěhování k nám vodovodu?
Dnes sice vláda hodlá zabetonovat lidem v D. Lutyni
180 ha polí a lesů a nezabere ani jeden dům, ale jen jim to postaví za plotem a znehodnotí jim nemovitost tak, že bude neprodejná. Naopak takový dům u nové
přehrady prodáte za násobek ceny rybářům a nebo jen
budoucím rekreantům. Za dům v místě přehrady se
celkem dobře platí a mnohdy než mít starý dům v
záplavovém pásmu, tak si nechat za utržené peníze
postavit dům nový třeba rovnou na břehu přehrady.
Je to pouze o přesvědčování obyvatel o nutnosti
stavby pro společnost a o náležitém odškodnění,
které je v ceně přehrady zcela zanedbatelnou
částkou na které nemá smysl šetřit. Když někomu
někdo nabídne za dům trojnásobek odhadní ceny,
tak musí být blázen, když to odmítne a stát na
tom nijak moc neprodělá.
K tomu skotu je to o tom, že společná zemědělská politika EU není vůbec společná. Například pro
Milky se do Alp vozí z rovin pod Alpami kamiony
seno, protože ty horské louky ta kvanta Milek
neuživí. Totéž ty kvanta krav v Nizozemí a vše je
o národních dotacích, které na naše krávy spásající
louky buď nejsou a nebo pouze minimální. Dotují se
stejně "prdící" zubři a pratuři, kteří končí v
kafilérii místo na pultech v řeznictví. Dotujeme
plýtvání masem, ale nikoliv produkci domácího
hovězího masa za dostupné ceny. Zkuste se zeptat
v řeznictví jak jde na odbyt hovězí za cca 300 Kč
a proč ho lidé nahrazují vepřovým? Proč je třeba
jehněčí a kozí maso pouze na stolech gurmánů a
nebo drobnochovatelů? To vše bývalo ještě za
socíku běžně na pultech. Moje matka pracovala
v řeznictví a měla tehdy problém prodat skopové.
Aby vyprázdnili pulty, tak to sami zaměstnanci
kupovali a vyráběli vynikající domácí klobásy.
Společná zemědělská politika je dílem ovlivněna
i ekology, kteří tak dlouho propagovali spásání
alpských luk, až se to přehnalo a musí se odtamtud
odvážet hnůj a navážet tam seno. No a nyní tlačí
na další snižování stavů hovězího kvůli CO2 a
kvůli uvolňování čpavku ze zaoraného hnoje. To se
snad nedělo miliony let, že dobytek prděl a že
se z jeho trusu se uvolňoval čpavek? Vinit z
oteplování krávy může pouze zezelenalý vůl !
Odpovědět
dům. Jeho druhý dům padl za oběť těžby cihlářské
hlíny a víte, že pochopil i to, že z něčeho se
musí stavět? Ještě než ho vykoupili, tak byli vlivem
těžby 15 let bez dostatku vody ve studni a víte jak si s babičkou vážili po přestěhování k nám vodovodu?
Dnes sice vláda hodlá zabetonovat lidem v D. Lutyni
180 ha polí a lesů a nezabere ani jeden dům, ale jen jim to postaví za plotem a znehodnotí jim nemovitost tak, že bude neprodejná. Naopak takový dům u nové
přehrady prodáte za násobek ceny rybářům a nebo jen
budoucím rekreantům. Za dům v místě přehrady se
celkem dobře platí a mnohdy než mít starý dům v
záplavovém pásmu, tak si nechat za utržené peníze
postavit dům nový třeba rovnou na břehu přehrady.
Je to pouze o přesvědčování obyvatel o nutnosti
stavby pro společnost a o náležitém odškodnění,
které je v ceně přehrady zcela zanedbatelnou
částkou na které nemá smysl šetřit. Když někomu
někdo nabídne za dům trojnásobek odhadní ceny,
tak musí být blázen, když to odmítne a stát na
tom nijak moc neprodělá.
K tomu skotu je to o tom, že společná zemědělská politika EU není vůbec společná. Například pro
Milky se do Alp vozí z rovin pod Alpami kamiony
seno, protože ty horské louky ta kvanta Milek
neuživí. Totéž ty kvanta krav v Nizozemí a vše je
o národních dotacích, které na naše krávy spásající
louky buď nejsou a nebo pouze minimální. Dotují se
stejně "prdící" zubři a pratuři, kteří končí v
kafilérii místo na pultech v řeznictví. Dotujeme
plýtvání masem, ale nikoliv produkci domácího
hovězího masa za dostupné ceny. Zkuste se zeptat
v řeznictví jak jde na odbyt hovězí za cca 300 Kč
a proč ho lidé nahrazují vepřovým? Proč je třeba
jehněčí a kozí maso pouze na stolech gurmánů a
nebo drobnochovatelů? To vše bývalo ještě za
socíku běžně na pultech. Moje matka pracovala
v řeznictví a měla tehdy problém prodat skopové.
Aby vyprázdnili pulty, tak to sami zaměstnanci
kupovali a vyráběli vynikající domácí klobásy.
Společná zemědělská politika je dílem ovlivněna
i ekology, kteří tak dlouho propagovali spásání
alpských luk, až se to přehnalo a musí se odtamtud
odvážet hnůj a navážet tam seno. No a nyní tlačí
na další snižování stavů hovězího kvůli CO2 a
kvůli uvolňování čpavku ze zaoraného hnoje. To se
snad nedělo miliony let, že dobytek prděl a že
se z jeho trusu se uvolňoval čpavek? Vinit z
oteplování krávy může pouze zezelenalý vůl !
RČ
Radek Čuda
3.5.2024 10:56 Reaguje na Břetislav Machaček"Je to pouze o přesvědčování obyvatel o nutnosti
stavby pro společnost a o náležitém odškodnění, ... "
Tak to tedy hodně štěstí.
Jinak váš exkurz do minulosti je sice hezký a vhodně koresponduje s oblíbeným heslem našeho mládí o tom, že svoboda je poznaná nutnost, ale tam zatím ještě nejsme.
Naštěstí ... i když ...
Bo tímto stylem by se dalo zdůvodnit kde co, od drátů na čáře až po měnovou reformu. A je humorné když píšete jak si vlastně vykoupením domu pomohli ... bo díky těžbě v podstatě přišli o funkční studnu. Takže nejdřív mi někdo dokurví zdroj vody na mém pozemku, abych nakonec ¨byl celý štěstím bez sebe, že to ode mne pak koupí. Samozřejmě za cenu, kterou si určí.
To je fakt uvažování, na které nejsem nějak mentálně nastaven, sorry jako.
Odpovědět
stavby pro společnost a o náležitém odškodnění, ... "
Tak to tedy hodně štěstí.
Jinak váš exkurz do minulosti je sice hezký a vhodně koresponduje s oblíbeným heslem našeho mládí o tom, že svoboda je poznaná nutnost, ale tam zatím ještě nejsme.
Naštěstí ... i když ...
Bo tímto stylem by se dalo zdůvodnit kde co, od drátů na čáře až po měnovou reformu. A je humorné když píšete jak si vlastně vykoupením domu pomohli ... bo díky těžbě v podstatě přišli o funkční studnu. Takže nejdřív mi někdo dokurví zdroj vody na mém pozemku, abych nakonec ¨byl celý štěstím bez sebe, že to ode mne pak koupí. Samozřejmě za cenu, kterou si určí.
To je fakt uvažování, na které nejsem nějak mentálně nastaven, sorry jako.
BM
Břetislav Machaček
4.5.2024 11:58 Reaguje na Radek ČudaJá jsem chtěl pouze poukázat na to, že děda pochopil, že ty cihly potřebovaly desetitisíce lidí na stavby obydlí a že dva domy musely být těžbě obětovány. Za nedostatek vody dostávali malé odškodnění a brali to jako nutné zlo.
S blížící se těžbou a dobou výkupu nemělo
smysl prohloubit studnu(17 metrů) a ani tam
instalovat vodovod. Mohli odejít odtamtud
i dříve, ale čekali do poslední chvíle, že
se těžba zastaví. Prostě někdy musí zájmy
jednotlivců jít stranou, ale zastavět 280
hektarů polí a lesů není pouze o několika
jednotlivcích. To by mělo vzbudit odpor u
všech občanů ČR. Máme tisíce hektarů půdy
znehodnocené a zastavěné nepotřebnými
továrnami a podlézáme investorovi, který
chce levně stavět na panenské půdě. To je
hnus největšího kalibru, protože státním
zájmem nelze prohlásit soukromou továrnu,
ale pouze něco, bez čeho se stát neobejde
a to není baterkárna s pár milióny daní
pro státní pokladnu!
Odpovědět
S blížící se těžbou a dobou výkupu nemělo
smysl prohloubit studnu(17 metrů) a ani tam
instalovat vodovod. Mohli odejít odtamtud
i dříve, ale čekali do poslední chvíle, že
se těžba zastaví. Prostě někdy musí zájmy
jednotlivců jít stranou, ale zastavět 280
hektarů polí a lesů není pouze o několika
jednotlivcích. To by mělo vzbudit odpor u
všech občanů ČR. Máme tisíce hektarů půdy
znehodnocené a zastavěné nepotřebnými
továrnami a podlézáme investorovi, který
chce levně stavět na panenské půdě. To je
hnus největšího kalibru, protože státním
zájmem nelze prohlásit soukromou továrnu,
ale pouze něco, bez čeho se stát neobejde
a to není baterkárna s pár milióny daní
pro státní pokladnu!
pp
