InterSucho: Červnové deště zmírnily půdní sucho,hlubší vrstva ale zůstává vyschlá

Ano, spodní vrstvy jsou vyschlé a zůstanou tak i nadále, protože se nám klima mění a 1,2 milionů hektarů orné půdy zůstává meliorovaných.

:)

Zřizovatelé meliorací nebyli hlupáci, a neukládali odvodňovací trubky do ornice. Ta meliorace (drenáž) s tím nemá co dělat. Její trubky jsou hlouběji a odvádí až přebytek vody v přemokřené půdě, nikoliv vodu jen ze zavlhlé půdy, z okolí té meliorační trubky.

Zaplaťpánbu tomu konečně někdo rozumí.

Drenáže jsou nejčastěji v metrové hloubce. Sucho máme dle aktuálních informacích od 40 cm níže.
Líbí se mi ty vaše fabulace, pojďme si srovnat info Tondo! V jaké hloubce jsou drenáže? V jaké hloubce je nyní sucho...

Bože bože, jaké nepochopení principu drenáží. Opět doporučuji- nastudujte si to.

Při revitalizaci polní cesty byly přeříznuty trubky meliorace. Už několik let z nich neteče žádná voda. Co by tedy vysušovala? O kilometr dál je pod spraší písčitá vrstva co odvádí vodu do studánky. De facto přírodní meliorace. Zasypat a zničit?

Pane Tondo, hlupáci opravdu nebyli, v ornici by při prvních pojezdech techniky po nich zbyly jen střepy, postupně rozmetané do okolí.

Meliorace se dělaly v časech vodního blahobytu, kdy traktory se bořily po deštích i na upravených pozemcích, ne tak potom neodvodněných. Svůj význam to samozřejmě mělo a má, ale namlouvat si, že nezpůsobují rychlý odtok vody z povrchových vrstev, by bylo chybné. Prostě zemědělství svou činností k suchu přispívá. To je daň za pokrok, neb zejména obiloviny si vystačí s povrchovou vodou - a jsou tedy více závislé na pravidelných srážkách.

Osobně též připisuji rostoucím obdobím sucha prohlubování studní a vrtů, neb i zde voda zmizelá z povrchových vrstev krajinu vysušuje a OTEPLUJE, neb voda v půdě působí jako chladič. A čím větší sucho je a prázdné studny, tím jsou vrty hlubší. Začarovaný kruh...

Doporučuji nastudovat si ze seriozních pramenů princip meliorace.

A nyní mi povězte co je moudřejší? Odvádět přebytečnou vodu meliorací uloženou v podorniční vrstvě odkud odtéká průzračná bez humusu a nebo aby odtékala po povrchu i s humusem? Já tvrdím za A, ale musí tu organiku v sobě ta půda vůbec mít a nesmí končit ve
spalovně a nebo bioplynce. Tady hledejte chybu a nikoliv v těch
melioracích. Ano mnohé jsou řešeny špatně stejně, jako vše, co
tvoří člověk-tvor chybující a ty je třeba poopravit, ale šmahem
všechny neodsuzovat. Má zahrada je před 110 roky vyrvaná mokřině
pomoci meliorací, které udržují hladinu vody na 70 cm pod povrchem,
což je třeba pro třešně příliš a ta mi roste na valu bývalých
kolejí z hliniště do cihelny o metr a půl výše. "Miluji" takové
teoretiky opisující cizí moudra bez praktických zkušeností na
konkrétních místech. Ti zkazí i to co bylo funkční a jako u nás
udělají "revitalizací" z průzračného potoka rezavou břečku bez
života. Na mé varování odpověděli, že na to mají vzdělání, já
pouze praxi a konali. Dnes se k tomu raději nehlásí!

Pane Machačku, problém většiny tady na Ekolistu je, že vůbec nechápou, co ta meliorace vlastně odvádí. Podle mě si všichni představují, že meliorace sbírá vrchní vodu, která prší na pole. Jenže to je hluboký omyl.

No nějakou tu napršenou vodu taky odvádí, pokud je ji příliš. Záleží na typu půdy a na její propustnosti.
V mém okolí jsou podkladem ledovcové štěrkopísky + jíl ze kterého lidé pracně vytvářeli ornici. Bohužel
nyní bez organiky se zpět mění na ten jíl. Takže
buď je ta půda suchem rozpukána až metr hluboko a
nebo na ní stojí kaluže vody. I u mně končí ty
nadbytečné srážky po nasycení ornice v drenážích,
které udržují stabilní hladinu spodní vody na těch
70 cm a nemít drenáže, tak by byla voda na povrchu.
V mém okolí jsou místy taky ty 100 let staré drenáže
i na kopcích se silnou vrstvou jílu, který nedovolí
zasakovat přebytečné vodě. Nyní se ale mnoho polí
mění na stavební pozemky a bagry zpřetrhaly letité
drenáže. Následky jsou ihned znát. Na pozemcích
stojí kaluže vody i na kopcích a starousedlíci musí
ze sklepů čerpat vodu, kterou předtím odváděly drenáže pouze gravitačně. Novým stavbám bez sklepů
na deskách se to netýká a tak jim nevadí zničení
drenáží. Dokonce jsou tací, kteří drenážní studnu
zasypali sutí bez souhlasu všech, co do ní měli
zaústěny drenáže. Bohužel oficiálně ale ty drenáže
neexistují a tak se prý vlastně nic zlého neděje.
Starousedlíci dnes litují, že ta pole prodali na
stavební pozemky a utržené peníze vyměnili za ty
problémy a ztratili soukromí. Dobře jim ale tak!

Ano. Po nasycení půdního profilu po deštích voda dosáhne úrovně trubek, dole se akumuluje a začne stoupat nahoru. V tom okamžiku ji drenáž začne odvádět do hlavníku a celý princip spočívá v tom, že voda se drží v úrovni drenáže a nestoupá výš, kde by svým působením poškodila kořeny plodin. Tudíž představa lidí, že drenáž vysuší celou ornici a podorničí je naprosto lichá. Pokud nedojde k nasycení orničního profilu, žádná voda není drenáží odváděna a i pak jde v drtivé většině o vodu vzlínající odspodu drenážních per.

A asi pro neznalé je třeba doplnit fakt, že zdaleka ne všude je nebo bylo třeba drenáže provádět. Týká se to hlavně těžkých půd s jílovitým podorničím, kde je vysoká hladina spodní vody.
Aby byla pravda celá-jistě, dříve se meliorovaly i zbytečné kusy, hlavně louky, což jistě není v pořádku- ale vycházelo to z celé dřívější koncepce soběstačnosti. Na to, že je to v podstatě neekonomické, se nehledělo.
Nicméně mohu ujistit, že drtivá většina melioračních zásahů měla plné opodstatnění a dodnes z toho zemědělci profitují tím, že tato jinak úrodná pole mohou obdělávat.