Inženýři: V boji se suchem by pomohla i obnova menších toků či mokřad
21.8.2026 10:42 | PRAHA
(ČTK)
Ilustrační foto
Foto | Petr1888 / Wikimeda Commons
K výstavbě nových velkých vodních nádrží je se podle ČKAIT zapotřebí opět vrátit, jelikož zvyšují ochranu před povodněmi a mohou být zdrojem vody pro období sucha. Zároveň ale je nezbytné navrhovat opatření, která budou zahrnovat revitalizaci drobných vodních toků a vznik prvků pro zadržen povrchového odtoku vody. Nezbytné je proto podle předsedy autorizační rady ČKAIT Adama Vokurky mimo technická opatření v krajině rozšiřovat i zatravněné pásy, obnovovat remízky, meze, mokřady nebo revitalizovat vodní toky s ohledem na posílení přirozené ho zadržování vody v povodích.
Zásadní roli v boji proti suchu má ale podle Daniela Vaclíka z ČKAIT také zemědělství. Pomohla by například orba výhradně po vrstevnicích, nebo zaorávání slámy a dalších organických látek do půdy. "Pohotově by se také daly vytvářet takzvané muldy jako retardéry odtoku v pozemkových údolních svodnicích či málo vyvinutých vodotečích," dodal.
Drobné mokřady, malé vodní nádrže a potoční koryta mají pak podle člena komory Jaroslava Zuny lokální význam, samy o sobě však nemohou být účinné globálně. "Vodu je třeba zadržet v povodí celoplošně, je třeba obnovit chybějící horizonty podpovrchové a podzemní vody,“ uvedl Zuna.
Velké vodní nádrže mají ale podle ČKAIT nezastupitelnou úlohu. Patrné je to například u Vltavské kaskády, kdy podle komory především díky Orlíku byl letos zlepšován průtok Vltavy, včetně Labe. Díky tomu v Praze zatím nebyly znát žádné významnější důsledky snížené hladiny v korytě řeky.
Aby peníze na boj se suchem investovala vláda místo stavby nových přehrad do obnovy a vytváření mokřadů, úprav nevhodného odvodnění zemědělské půdy a lesů či revitalizace vodních toků vyzvali dříve také ochránci přírody. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že revitalizaci vodních toků či budování mokřadů vláda dlouhodobě podporuje.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Hladina upouštěné Slapské přehrady dnes klesla na kótu pro zimní období
Vinaři: Hroznů bude letos o 30 procent méně, škody dosáhnou půl miliardy korun
Čížkov na Plzeňsku, kde mizí voda ve studních, postaví vodovodOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (96)
Pe
Petr
21.8.2026 12:56Stále čtu jen "boj se suchem". Co jsme to za lidi, že musíme neustále s něčím, proti něčemu, nebo ve jménu něčeho, bojovat? Je neustálý boj náš životní cíl? Smysl života? Proč jsme tak agresivní a bojechtiví?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.8.2026 13:04 Reaguje na PetrŽivot je boj. To mají pravdu, vše živé bojuje o svůj prostor. Třeba: Sinice jsou jedovaté, akát alelopaticky omezuje růst ostatních rostlinných druhů a i kvasinky vyrábí alkohol, aby je nezahubily bakterie. Nazývejte věci pravým jménem.
Odpovědět
Pe
Petr
21.8.2026 13:11 Reaguje na Slavomil VinklerJen to podporuje agresivitu a negativitu.
ale samozřejmě, kdo chce... Koho baví bojovat, ať bojuje.
Bojujete se svými fobiemi?
Odpovědět
ale samozřejmě, kdo chce... Koho baví bojovat, ať bojuje.
Bojujete se svými fobiemi?
Pe
Petr
21.8.2026 13:14 Reaguje na PetrSetrvalý či převládající jednostranný stav způsobuje poškození. Domnívám se, že i lidská psychika ke svému správnému fungování potřebuje vyrovnaný, rovnovážný stav, nikoliv setrvalý příklon k jedné straně.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.8.2026 13:19 Reaguje na PetrCo já, vysvětlujte sinicím, akátu nebo kvasinkám, že kdo do tebe kamenem ty bo něho chlebem (alkoholem)...
Odpovědět
Pe
Petr
21.8.2026 13:22 Reaguje na Slavomil VinklerA vy nebojujete? Podle svých slov byste měl, je to život. Musíte bojovat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.8.2026 13:39 Reaguje na PetrAle jo, občas vyrábím kvas. Vy asi zkoušíte spíše obranu od konopí nebo houbiček, ne?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.8.2026 13:56 Reaguje na PetrTo je jen mediální rétorika. Nikdo s ničím nebojuje, ale všichni žvaní. Dost lidí dělá opatření proti suchu, ale to není boj, ale tvořivá práce.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.8.2026 14:42 Reaguje na Pavel HanzlOno to pěkně vypadá: "Bojujeme, a zcela jistě zvítězíme, a zase si budeme krásně žít". Představa, že bude nutné neustále pilně (a namáhavě) pracovat abychom udrželi (jen) stávající stav, moc lákavá není.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.8.2026 13:01Ono to není jednoduché. I mokřad má odpar až 10 mm den. To může za léto udělat i metr.
Navíc viz: Přispívá budování tůní k ochraně biodiverzity nížinné zemědělské krajiny? https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/budovani-tuni-a-ochrana-biodiverzity/
Nejdůležitější je:
čistota toků (zejména od fosforu)
vsakování vody
maximální zvyšování sorbce vody půdou. Zrušit nesmyslné bioplynky, nesmyslné pěstování biopaliv a veškerý organický uhlík včetně biouhle valit do půdy polí, lesů...
Odpovědět
Navíc viz: Přispívá budování tůní k ochraně biodiverzity nížinné zemědělské krajiny? https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/budovani-tuni-a-ochrana-biodiverzity/
Nejdůležitější je:
čistota toků (zejména od fosforu)
vsakování vody
maximální zvyšování sorbce vody půdou. Zrušit nesmyslné bioplynky, nesmyslné pěstování biopaliv a veškerý organický uhlík včetně biouhle valit do půdy polí, lesů...
Pe
Petr
21.8.2026 13:19 Reaguje na Slavomil VinklerOdpar je základ vodního cyklu, takže je nutný a potřebný, tedy v pořádku. Bez odparu neprší. Vaše savana žije jen díky tomu, že někde jinde se voda odpařuje a na savaně pak prší. Omezte odpar a ze savany máte poušť.
Odpovědět
SV
Pe
Petr
22.8.2026 20:48 Reaguje na Slavomil VinklerA když se všechno vsákne a nic neodpaří, tak z čeho bude pršet a co se potom bude vsakovat?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.8.2026 14:46 Reaguje na PetrNehledě na to, že na tom mokřadu, ale i na poli, nejvíce odpařují rostliny které díky tomu rostou.
Když se budovaly Nové Mlýny, byly velké obavy, aby vysoký odpar nepoškodil stepi na Palavě. K překvapení vlhkost vzuchu poklesla. Prokázalo se, že lužní les odpařil více vody než vodní hladina. Je to logické, les má větší odpařovací plochu než rovná plocha.
Odpovědět
Když se budovaly Nové Mlýny, byly velké obavy, aby vysoký odpar nepoškodil stepi na Palavě. K překvapení vlhkost vzuchu poklesla. Prokázalo se, že lužní les odpařil více vody než vodní hladina. Je to logické, les má větší odpařovací plochu než rovná plocha.
Pe
Petr
25.8.2026 19:44 Reaguje na Jaroslav PokornýNarušil se vodní cyklus, vlhkost vzduchu poklesla, jistě se změnily i teplotní a srážkové poměry, a krajina vesele vysychá.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.8.2026 13:57 Reaguje na Slavomil VinklerOdpar z hladiny je daleko menší, než z listnatého stromu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.8.2026 13:12Vidím, že pánové inženýři projektanti fušují i do zemědělství. Bohužel papouškují stejné nesmysly. No nic, déšť se začal již tento týden objevovat a zvláště dnes by mohlo slušně napršet. A to je rozhodující činitel.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.8.2026 13:54 Reaguje na pavel peregrinNení. klimatologové ví, že tahle suchá a horká období se budou opakovat stále častěji. Samozřejmě je klíč nepálit uhel, ale okamžitý a zvlášť důležitý prvek je zadržet vodu v krajině a nechat ji zasáknout na maximálně velké ploše. A tohle zvládnou jen ty mokřady, remízky, prolehy, bažinky a svejly. Přehrada je dobrá, ale na tohle nestačí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.8.2026 21:21 Reaguje na Pavel HanzlJste úplně mimo nebo co? Jasně říkám, že prvotní a rozhodující je, aby přišly srážky- a vy tady melete nesmysly o zadržení vody! Takže zadržení vody je prvotní a srážky druhotné? Vy jste fakt zralej na psychiatra!
A o půdu nemějte obavy, ona si dobře s vodou poradí.
Odpovědět
A o půdu nemějte obavy, ona si dobře s vodou poradí.
PH
Pavel Hanzl
21.8.2026 21:27 Reaguje na pavel peregrinHlupáčku nešťastníče. Srážky budou VŽDYCKY!! a pokud ne, nemusíme řešit vůbec nic.
Ale klíčem je nechat je zasáknout do půdy a nenechat je odtéct za hranice. Já vím, že je to makačka na bednu, ale až tak složitý to snad není.
Odpovědět
Ale klíčem je nechat je zasáknout do půdy a nenechat je odtéct za hranice. Já vím, že je to makačka na bednu, ale až tak složitý to snad není.
pp
pavel peregrin
21.8.2026 21:33 Reaguje na Pavel HanzlPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pp
pavel peregrin
21.8.2026 21:35 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PH
Pavel Hanzl
22.8.2026 07:55 Reaguje na pavel peregrinPán prská jako křečík džungarský a je už mimo realitu. Prší úplně všude, na každém místě ČR a do budoucnosti to bude pořád stejné. I v objemu, je předpověď.
Nebo snad ne? Bude tu poušť Atacama, kde už 90 let nepršelo? Fakt?
A já píšu pořád jenom to samé, žádné páté deváté. Nejdůležitější je první kapka, která spadne na zem, tu je potřeba zachytit a nechat zasáknout do země. To je fakt tak složitý?
Odpovědět
Nebo snad ne? Bude tu poušť Atacama, kde už 90 let nepršelo? Fakt?
A já píšu pořád jenom to samé, žádné páté deváté. Nejdůležitější je první kapka, která spadne na zem, tu je potřeba zachytit a nechat zasáknout do země. To je fakt tak složitý?
pp
pavel peregrin
23.8.2026 13:22 Reaguje na Pavel HanzlSložitý je to fakt jen pro vás. Nerozumíte ani za mák, co jsem myslel, ale s tím se budete muset smířit.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.8.2026 09:22 Reaguje na pavel peregrinTohle taky psal úplný hlupák? Fakt nekecáte jak dycky?
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/tady-byvala-sucha-pustina-dnes-mokrad-zadrzi-pet-olympijskych-bazenu-vody-klic-lezi-pod-zemi/r~aaa29876ad6e7258b7e3ec1920c1379b/?utm_campaign=hp_feed&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Odpovědět
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/tady-byvala-sucha-pustina-dnes-mokrad-zadrzi-pet-olympijskych-bazenu-vody-klic-lezi-pod-zemi/r~aaa29876ad6e7258b7e3ec1920c1379b/?utm_campaign=hp_feed&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
pp
JD
Jindřich Duras
22.8.2026 16:11 Reaguje na pavel peregrinJasně, bez srážek jsme ve pr... Jenže potíž je, že když srážky fakt nakonec přijdou - a ony přijdou, zatím - tak je neumíme využít. Proto potřebujem zelenomodrou infrastrukturu ve městech a zvýšit retenci vody v půdách zemědělských i lesních.
Nemá cenu se bavit, co je prvotní a co druhotné, ne? Prostě obojí JE zásadní! A pršet zatím prší celkem v celkových ročních úhrnech pořád stejně. Potíž je v rozložení těch srážek - no a tomu se dá čelit právě posílením té retenční kapacity. A jasně, každé opatření má své limity.
Nevidím tedy jako rozumnou cestu všechna opatření hnedka negovat. Spíš bych přemýšlel, jaká jejich kombinace je pro to či ono území nejlepší.
Odpovědět
Nemá cenu se bavit, co je prvotní a co druhotné, ne? Prostě obojí JE zásadní! A pršet zatím prší celkem v celkových ročních úhrnech pořád stejně. Potíž je v rozložení těch srážek - no a tomu se dá čelit právě posílením té retenční kapacity. A jasně, každé opatření má své limity.
Nevidím tedy jako rozumnou cestu všechna opatření hnedka negovat. Spíš bych přemýšlel, jaká jejich kombinace je pro to či ono území nejlepší.
RČ
Radek Čuda
21.8.2026 16:01 Reaguje na pavel peregrinTak zase na férovku, je pravda, že stav naší krajiny není ideální, stejně jako je pravda, že počasí se v posledních letech chová o dost více "ode zdi ke zdi".
Tedy je potřeba stav té krajiny měnit tak, aby vůči těm výkyvům byla více rezistentní a a řešení spočívá pouze v komplexních změnách/opatřeních ... kua, to zní jak ze stranického tisku, ale co ... protože změnou v jedné oblasti tu situaci nezachráníme.
Jasně, lze se bavit o tom která ta opatření by měla mít prioritu a o konkrétně jaká by se mělo jednat, ale to výše uvedeném nic nemění. A změny budou muset nastat i v tom zemědělství ... byť jsem samozřejmě dalek toho vymýšlet, o konkrétně jaké by se mělo jednat, to si zemědělci budou muset pořešit mezi sebou.
Odpovědět
Tedy je potřeba stav té krajiny měnit tak, aby vůči těm výkyvům byla více rezistentní a a řešení spočívá pouze v komplexních změnách/opatřeních ... kua, to zní jak ze stranického tisku, ale co ... protože změnou v jedné oblasti tu situaci nezachráníme.
Jasně, lze se bavit o tom která ta opatření by měla mít prioritu a o konkrétně jaká by se mělo jednat, ale to výše uvedeném nic nemění. A změny budou muset nastat i v tom zemědělství ... byť jsem samozřejmě dalek toho vymýšlet, o konkrétně jaké by se mělo jednat, to si zemědělci budou muset pořešit mezi sebou.
PH
Pavel Hanzl
21.8.2026 21:30 Reaguje na Radek Čudapokud bude největší a nejbohatší drnohryz loupeživý estébák, nedomluví se nikdo na ničem. Malí sedláci na tom makají dávno, ale jsou to jen malí páni.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.8.2026 21:32 Reaguje na Pavel HanzlProsím vás, vy už mlčte, vy brepto. Co slovo, to perla.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
24.8.2026 11:38 Reaguje na Pavel HanzlHoďte si do gůglu kolik ha zemědělské půdy A-fert vlastní, na kolika hospodaří a jaké procento zemědělské půdy v ČR to je.
Pak snad přestanete plácat takové kraviny.
On ten velkouzenářův podnik sice je velký jak kráva, ale není rozhodně jediný a fakt mu v tomto směru republika nepatří ... ani omylem a zdaleka.
Odpovědět
Pak snad přestanete plácat takové kraviny.
On ten velkouzenářův podnik sice je velký jak kráva, ale není rozhodně jediný a fakt mu v tomto směru republika nepatří ... ani omylem a zdaleka.
JP
Jaroslav Pokorný
25.8.2026 14:49 Reaguje na Radek ČudaAgrofert je prý až čtvrtý největší podnik. Majitelé těch větších nejsou v politice, tak nikomu nevadí.
Odpovědět
JD
JD
pp
pavel peregrin
21.8.2026 21:31 Reaguje na Radek ČudaTo je v pohodě. Pane Čudo, škoda, že jsem se nestal ministrem, holt mě vždy bavila praktická práce- ale mít tu moc, vyflákal bych tyhle poraděnky na první dobrou. Je to snůška teoretických lidí, kteří v životě nepřičichli ke skutečnému provozu a skutečně vám mohu říci, že mě uráží, jaké názory prezentují.
Jen tedy pro vaši informaci, mám vás za člověka, který se chce poctivě dobrat k jádru pudla- mohl bych vám zde sáhodlouze popsat, jakými ÚČINNÝMI změnami bychom dosáhli kýženého efektu, ale rozhodně v tom nebudou ani pásy, ani remízky, ani různé biopásy či co za zhovadilosti ještě vymysleli.
Základem by muselo být vrátit se k solidní agrární politice a začít nekompromisně prosazovat naše národní zájmy, bez ohledu na to, co na to Brusel. Jenže takovou věc nelze udělat bez koordinace s okolními státy. Abych to zkrátil- základem by bylo vrátit se ke starým osvědčeným, mnoha desetiletími prověřeným postupům- a to je přesně opak toho, co dnes ti svazáci prosazují. Vrátit na pole hnůj a víceleté pícniny MNOHONÁSOBNĚ převýší ty kraviny, co vymýšlejí- jenže jak už jsem řekl- to by se musela nastavit solidní agrární politika a to je v tuto chvíli jednak nemožné, a druhak nežádoucí!
Odpovědět
Jen tedy pro vaši informaci, mám vás za člověka, který se chce poctivě dobrat k jádru pudla- mohl bych vám zde sáhodlouze popsat, jakými ÚČINNÝMI změnami bychom dosáhli kýženého efektu, ale rozhodně v tom nebudou ani pásy, ani remízky, ani různé biopásy či co za zhovadilosti ještě vymysleli.
Základem by muselo být vrátit se k solidní agrární politice a začít nekompromisně prosazovat naše národní zájmy, bez ohledu na to, co na to Brusel. Jenže takovou věc nelze udělat bez koordinace s okolními státy. Abych to zkrátil- základem by bylo vrátit se ke starým osvědčeným, mnoha desetiletími prověřeným postupům- a to je přesně opak toho, co dnes ti svazáci prosazují. Vrátit na pole hnůj a víceleté pícniny MNOHONÁSOBNĚ převýší ty kraviny, co vymýšlejí- jenže jak už jsem řekl- to by se musela nastavit solidní agrární politika a to je v tuto chvíli jednak nemožné, a druhak nežádoucí!
PH
Pavel Hanzl
22.8.2026 09:26 Reaguje na pavel peregrin"....a začít nekompromisně prosazovat naše národní zájmy, bez ohledu na to, co na to Brusel. Jenže takovou věc nelze udělat bez koordinace s okolními státy."
Muhehehhehhe pán bude asi mistr světa v logice argumentů, že??!!!
Jak chcete cha cha "nekompromisně hájit naše zájmy" v koordinaci s těmi, kteří mají zájmy jiné a často přímo opačné? Voni sou hlava, pane vachmajstr!!!
Odpovědět
Muhehehhehhe pán bude asi mistr světa v logice argumentů, že??!!!
Jak chcete cha cha "nekompromisně hájit naše zájmy" v koordinaci s těmi, kteří mají zájmy jiné a často přímo opačné? Voni sou hlava, pane vachmajstr!!!
pp
pavel peregrin
22.8.2026 19:37 Reaguje na Pavel HanzlHanzle, vaše komentáře jsou trapné a úsměvné.
Odpovědět
JH
JH
22.8.2026 10:46 Reaguje na pavel peregrin"Vrátit se k solidní agrární politice a ke starým osvědčeným postupům" je pěkná myšlenka, ale je to jen teorie. Jako ministr byste zcela určitě nesehnal v národním zájmu ani kozu navíc. A hnůj ani pícniny nikdo nezpochybňuje, ale když nejsou, tak můžete jen vést kavárenské debaty, jak by to bylo skvělé mít skot nebo to zkoušet jinak, což řada zemědělců dělá.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.8.2026 14:52 Reaguje na JHPeregrin je bytostě bolševický jézedák a pro něho "osvědčené postupy" jsou narvat půdu pesticidy, herbicidy a strojenými hnojivy, zvířata cpát antibiotiky a růstovými steroidy. Normálka, setrvalý stav.
Odpovědět
pp
PH
pp
pavel peregrin
22.8.2026 19:39 Reaguje na JHČetl jste to vůbec? Nepsal jsem náhodou, že základem by bylo začít provádět solidní agrární politiku? A to značí co? Hádejte!
Odpovědět
JH
JH
22.8.2026 19:50 Reaguje na pavel peregrinČetl. A je to jen teorie. Kde chcete vzít ten hnůj a pícniny?
Odpovědět
PB
Petr Blažek
22.8.2026 20:16 Reaguje na JHV první řadě by stačilo alespoň zapravovat do půdy to co se na ni urodí. A ne to svážet do BPS nebo spaloven. Což je velký nápad prosazovaný dotačně z unie.
A za druhé, uveďte příklad evropské země (Rakousko, Itálie, Francie?) , nebo nějakého ekozemědělce, který je na tom lépe než ostatní, a na jeho loukách roste více trávy.
Bohužel jak říká p. Peregrin naprostá většina prosazovaných opatření jsou postaveny na základě zbožných přání a né na základě zkušeností.
Odpovědět
A za druhé, uveďte příklad evropské země (Rakousko, Itálie, Francie?) , nebo nějakého ekozemědělce, který je na tom lépe než ostatní, a na jeho loukách roste více trávy.
Bohužel jak říká p. Peregrin naprostá většina prosazovaných opatření jsou postaveny na základě zbožných přání a né na základě zkušeností.
JH
JH
22.8.2026 22:52 Reaguje na Petr BlažekI když zrušíte BPS, tak toho pořád do půdy nedostanete dost. A záleží nejen na množství, ale i na kvalitě. Dodávat do půdy hnůj a jetel, jak navrhuje pan Peregrin by bylo určitě skvělé, ale nevěřím, že by něco z toho zajistila jeho "solidní agrární politika". To je jeden z důvodů, proč se dnes hledají různá jiná řešení a některá dávají smysl a některá úplně ne. A kde roste na louce víc trávy, to vám neporadím.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
22.8.2026 22:57 Reaguje na JHJenže bohužel mnohá řešení, které se nám vnucují mají buď nulový účinek nebo přímo negativní.
Utratime spoustu peněz, spálíme naftu a situaci spíše zhoršíme.
Odpovědět
Utratime spoustu peněz, spálíme naftu a situaci spíše zhoršíme.
pp
pavel peregrin
23.8.2026 10:40 Reaguje na JHJenže ten vtip tkví v tom, že solidní agrární politika by toto zajistila. A k té politice patří především v první řadě narovnání dodavatelsko-odběratelských vztahů minimálně v EU. Tím se musí začít a na to navazují teprve agronomická opatření.
Odpovědět
JH
pp
pavel peregrin
23.8.2026 13:25 Reaguje na JHVyslovil jste názor, tedy ho rozveďte a řekněte mi, z jakých důvodů by solidní agrární politika nezajistila potřebné. protože to, co jste vyslovil, jde proti logickému myšlení-ale nechám se rád poučit.
Odpovědět
JH
JH
23.8.2026 13:49 Reaguje na pavel peregrinDost těžko můžete "začít nekompromisně prosazovat naše národní zájmy, bez ohledu na to, co na to Brusel v koordinaci s okolními státy", to si v reálném světě trochu odporuje. Abyste zajistil hnůj a jetel, potřeboval byste rozšířit chov zvířat, především skotu. A to je asi nejtěžší disciplína v zemědělství. Potřebujete na to podstatně víc lidí, kteří musí něco umět a taky jim musíte platit atd. a hlavně lidi, kteří to budou ochotni a schopni to řídit a těch bude jen omezený počet. Na to všechno by se ta vaše agrární politika musela hodně snažit.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
22.8.2026 16:17 Reaguje na pavel peregrinJen si dovoluji připomenout, že k solidnímu tradičnímu zemědělství patřily podstatně menší pole, absence systematických drenáží, respektování pramenišť a údolnic. No, taky nebyly pesticidy :-).
Ale jo, vím zhruba, co chcete říct, ale bude to chtít vzít asi po novu trochu. Taky v tom ta klimazměna, dusíku v půdách tři prdky, to dřív taky nebylo.
Brusel bych určitě nevinil, že za všechno může. Podívejme se spíš po ČR, co jsme dokázali udělat z vlastní píle bez cizího zavinění z Bruselu :-) a komu se to trochu daří...
Odpovědět
Ale jo, vím zhruba, co chcete říct, ale bude to chtít vzít asi po novu trochu. Taky v tom ta klimazměna, dusíku v půdách tři prdky, to dřív taky nebylo.
Brusel bych určitě nevinil, že za všechno může. Podívejme se spíš po ČR, co jsme dokázali udělat z vlastní píle bez cizího zavinění z Bruselu :-) a komu se to trochu daří...
PH
Pavel Hanzl
22.8.2026 18:16 Reaguje na Jindřich DurasJistě, jenže výnos polí byl na zlomku dneška a v zemědělství pracovala většina populace, dnes jsou to možná 3%.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.8.2026 19:44 Reaguje na Jindřich DurasTak to jsem rád. K solidnímu zemědělství nejsou vůbec potřeba malá pole a předpokládám, že jako člověk, co se zabývá vodou, je vám jasné, že systematické drenáže jsou v drtivé většině -s výjimkami, které jsou výstřelky- tam, kde jsou vysoce potřebné a v žádném případě pole nevysušují.
A znovu a znovu- nejen ČR chybí promyšlená agrární politika, je to na levačku snad po celé EU.
Odpovědět
A znovu a znovu- nejen ČR chybí promyšlená agrární politika, je to na levačku snad po celé EU.
JD
Jindřich Duras
24.8.2026 11:10 Reaguje na pavel peregrinNo, jen že když se odvoláváte na staré dobré tradiční zemědělství, tak to nejde srovnávat, jsem chtěl říct...
Jojo, promyšlená strategie zemědělství by bylo silně třeba.
Odpovědět
Jojo, promyšlená strategie zemědělství by bylo silně třeba.
PB
Petr Blažek
22.8.2026 19:46 Reaguje na Jindřich DurasVelké pole ničemu neškodí, právě naopak umožňuje snazší hlubokou kultivaci s menším poměrem utužených souvrství. Nebo si myslíte, že cesta, kterou nám rozdělí pole vsákne více vody? Naopak tyto cesty se stávají vodotečemi, které rychle svádí vodu.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
24.8.2026 11:18 Reaguje na Petr BlažekDélka erozního svahu je nejdůležitější součást erozní rovnice. A ten sklon svahu nemusí být nijak velký - u velkého lánu s půdou, co neumí zadržet dostatek vody...
Utužená souvrství prokazatelně vznikají tím, že dochází ke kolmataci podorničí mikročásticemi jílových minerálů které se uvolnily rozpadem půdních agregátů. A ty agregáty se rozpadly proto, že edafon je v háji primárně vlivem totálního nedostatku organické hmoty. Nejvíc organiky dokážou do půdy dostat právě pěstované rostliny: zhruba třetina veškerého zisku asimilací může být rostlinou investována do půdy, kde si za to kupuje služby zejména hub. Potíž je, že vydatné hnojení zejména N, má za následek, že rostliny kašlou na investici do edafonu, čímž se do půdy prostě nemůže dostat potřebná organika, zatímco rostlina, co ušetřila výdaje pro houby, investuje víc do své biomasy. Takže výsledek je takový, že půda je v hajzlu, ale kytky líp rostou. Něco ve stylu Titanik se potápí, ale hudba stále hraje.
A ne, opravdu si nemyslím, že cesty mají být řečiště pro vodu, to jset hodně netrefil :-)!
Odpovědět
Utužená souvrství prokazatelně vznikají tím, že dochází ke kolmataci podorničí mikročásticemi jílových minerálů které se uvolnily rozpadem půdních agregátů. A ty agregáty se rozpadly proto, že edafon je v háji primárně vlivem totálního nedostatku organické hmoty. Nejvíc organiky dokážou do půdy dostat právě pěstované rostliny: zhruba třetina veškerého zisku asimilací může být rostlinou investována do půdy, kde si za to kupuje služby zejména hub. Potíž je, že vydatné hnojení zejména N, má za následek, že rostliny kašlou na investici do edafonu, čímž se do půdy prostě nemůže dostat potřebná organika, zatímco rostlina, co ušetřila výdaje pro houby, investuje víc do své biomasy. Takže výsledek je takový, že půda je v hajzlu, ale kytky líp rostou. Něco ve stylu Titanik se potápí, ale hudba stále hraje.
A ne, opravdu si nemyslím, že cesty mají být řečiště pro vodu, to jset hodně netrefil :-)!
PB
Petr Blažek
24.8.2026 18:50 Reaguje na Jindřich DurasVíte na můj vkus na to jdete moc vědecky.
Eroze může vzniknout i na 2 ha poli. Nejvíce erozních situací vzniká po zasetí plodiny, kdy je povrch rozmělněn tak aby bylo semínko zasypané . Nějaká délka svahu na to nemá takový vliv jako hloubka ornice a způsob její kultivace.
Čím hlubší kultivace tím menší hrozba erozní události.
Nám vznikla během cca 35 let dvakrát jednou u cukrovky a jednou u máku a u obou případů to byly časné májové bouřky.
Odpovědět
Eroze může vzniknout i na 2 ha poli. Nejvíce erozních situací vzniká po zasetí plodiny, kdy je povrch rozmělněn tak aby bylo semínko zasypané . Nějaká délka svahu na to nemá takový vliv jako hloubka ornice a způsob její kultivace.
Čím hlubší kultivace tím menší hrozba erozní události.
Nám vznikla během cca 35 let dvakrát jednou u cukrovky a jednou u máku a u obou případů to byly časné májové bouřky.
JD
Jindřich Duras
24.8.2026 20:15 Reaguje na Petr BlažekJasně, vše co jste vyjmenoval, je důležité a je to třeba brát v úvahu. Všechny ty faktory musí hrát spolu. Absolutně nedokážu rozumovat o tom, co by bylo kdybyste měl tehdy na těch polích s erozí menší pozemek?
Ono nejde o to, erozi zcela vyloučit, protože to nejde, ale omezit ji souborem opatření na minimum.
Přijdu do krajiny docela hojně a to, co tam vidím na polích, mi většinou moc radosti nedělá:
Kamínky a kameny vylezlé z ornice, půda bez organické hmoty, často nenápadná stružková eroze. Na dolním okraji velkého lánu po dešti velké louže (moc velký pozemek a špatné zasakování kvůli degradované půdě) případně vzhled jako vyschlé koryto řeky. Rozorané údolnice i s prameništi, kde se rok co rok odehrává stejný erozní příběh...
Netvrdím, že takhle hospodaříte vy, ale říkám, že tohle vidím kolem sebe, v zásadě kamkoli přijdu. A to vnímám dost špatně.
Odpovědět
Ono nejde o to, erozi zcela vyloučit, protože to nejde, ale omezit ji souborem opatření na minimum.
Přijdu do krajiny docela hojně a to, co tam vidím na polích, mi většinou moc radosti nedělá:
Kamínky a kameny vylezlé z ornice, půda bez organické hmoty, často nenápadná stružková eroze. Na dolním okraji velkého lánu po dešti velké louže (moc velký pozemek a špatné zasakování kvůli degradované půdě) případně vzhled jako vyschlé koryto řeky. Rozorané údolnice i s prameništi, kde se rok co rok odehrává stejný erozní příběh...
Netvrdím, že takhle hospodaříte vy, ale říkám, že tohle vidím kolem sebe, v zásadě kamkoli přijdu. A to vnímám dost špatně.
va
vaber
22.8.2026 09:32 Reaguje na Radek ČudaTak včera u nás pršelo.Pršelo tak 6hodin s hodinovým úhrnem asi 8mm. Celkem napršelo min.50mm srážek. Dnes ráno není nikde žádná známka nějakého přívalového deště. Vše v pohodě,vlhká zem ,ale jinak ,jako kdyby nepršelo.
Já jsem svedl vodu z okapu na trávník u domu . Stačí vyklopit chrlič co je na svodu okapu. Voda se vsakovala do prostoru který byl tak 2x3m. Víc se nerozlévala i když mohla. Bylo to ze střechy která má tak 100m2. Když spočítám vodu, která na tu plochu trávníku vytekla mohlo to být 5m3 vody. Ale řekněme ,že něco odteklo okapem do kanalizace ,takže za předpokladu ,že na 6m2 nateklo jen 3000l vody,to jsou srážky 500mm na m2. Ten půl metr vody se bez problému za 6 hodin vsáknul, nikde není žádné bahno ani louže. Vše se v pohodě vsáklo v trávě která je spálená a suchá. Za plotem je veká plocha asfaltu ,kde se ovšem nevsáklo nic a vše odteklo do kanálu.
Kolik lidí jako já ,udělalo něco podobného ,možná nikdo, nikoho to netrápí. Jen já starý trouba v 80letech. Nikdo vsakování nepomáhá, ale všichni čerpají vodu z podzemí.Tak se chová normální člověk.
Jen jsem chtěl upozornit ,že zem vodu dokáže pojmout. Ideální déšť je když je hodinový úhrn 5mm a prší více hodin. Takové deště však chybí.
Odpovědět
Já jsem svedl vodu z okapu na trávník u domu . Stačí vyklopit chrlič co je na svodu okapu. Voda se vsakovala do prostoru který byl tak 2x3m. Víc se nerozlévala i když mohla. Bylo to ze střechy která má tak 100m2. Když spočítám vodu, která na tu plochu trávníku vytekla mohlo to být 5m3 vody. Ale řekněme ,že něco odteklo okapem do kanalizace ,takže za předpokladu ,že na 6m2 nateklo jen 3000l vody,to jsou srážky 500mm na m2. Ten půl metr vody se bez problému za 6 hodin vsáknul, nikde není žádné bahno ani louže. Vše se v pohodě vsáklo v trávě která je spálená a suchá. Za plotem je veká plocha asfaltu ,kde se ovšem nevsáklo nic a vše odteklo do kanálu.
Kolik lidí jako já ,udělalo něco podobného ,možná nikdo, nikoho to netrápí. Jen já starý trouba v 80letech. Nikdo vsakování nepomáhá, ale všichni čerpají vodu z podzemí.Tak se chová normální člověk.
Jen jsem chtěl upozornit ,že zem vodu dokáže pojmout. Ideální déšť je když je hodinový úhrn 5mm a prší více hodin. Takové deště však chybí.
Pe
Petr
22.8.2026 10:05 Reaguje na vaberStěžujete si, že to nikoho netrápí, a sám máte okapy svedené do kanalizace taky.
Odpovědět
va
vaber
23.8.2026 08:50 Reaguje na PetrKde bydlíš a jak máte svedenou vodu ze střechy. Víš to vůbec.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.8.2026 14:56 Reaguje na vaberNevím, kdo je podle vás cha cha "normální člověk" ale já svádím dešťovku prakticky z celé střechy do bazénku před vchodem a čerpám ji nahoru asi 13 výškových na zahradu, kde mám 4 IBC nádržky a zalévám vše, co je potřeba. Dá to ročně asi 50 kubíků a je to výrazně málo.
Odpovědět
Pe
Petr
22.8.2026 15:14 Reaguje na vaber"Ten půl metr vody se bez problému za 6 hodin vsáknul, nikde není žádné bahno ani louže. Vše se v pohodě vsáklo v trávě která je spálená a suchá."
Tráva je spálená a suchá, protože máte okapy svedené do kanálu, takže jste ji vlastně nechal spálit vy sám. Kdybyste měl okapy svedené do toho trávníku, tak by teď byl zelený a živý, vzduch chladnější a vlhčí, a vám by tam bylo příjemněji.
Co vás vlastně přimělo svádět okapy do kanálu?
Odpovědět
Tráva je spálená a suchá, protože máte okapy svedené do kanálu, takže jste ji vlastně nechal spálit vy sám. Kdybyste měl okapy svedené do toho trávníku, tak by teď byl zelený a živý, vzduch chladnější a vlhčí, a vám by tam bylo příjemněji.
Co vás vlastně přimělo svádět okapy do kanálu?
Pe
Petr
22.8.2026 15:16 Reaguje na PetrKdyž to tak dělají všichni, tak se nedivte že u vás neprší a vše je spálené. Co by se taky vypařovalo?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.8.2026 19:49 Reaguje na Petr Tak vy si myslíte, že když se to bude svádět do trávníku, což je samozřejmě dobře, že bude pršet? Člověče, vy jste buď nehorázný naiva nebo navedenej, to není jinak možný! Jak jste na takovou pitomost přišel? To muselo dát hodně práce!
Odpovědět
Pe
Petr
22.8.2026 20:53 Reaguje na pavel peregrinDéšť vzniká z odpařené vody. Logicky tedy čím víc se odpaří, tím víc pak prší. To jste nevěděl? To vědí i děti ve škole.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
23.8.2026 10:03 Reaguje na PetrVy pořád žijete v představě, že voda která u nás spadne někam odteče.
Není problém si najít průtoky řek za posledních cca 50 let. A pak zjistíte, že vody od nás odtéká čím dál tím méně. Ostatně rejdaři by vám to snadno potvrdil. Z toho vyplývá, že naprostá většina vody se u nás odpařuje. A to tím více čím je větší teplota. A odpařuje se že všeho - z rybníků, mokřadů, zemědělské půdy a lesů.
Čím větší plocha vody, nebo čím větší strom tím více se odpařuje.
Musíte přestat snít o nějakém malém okruhu vody. 80% zeměkoule tvoří oceán, který absorbuje sluneční záření a následně ovlivňuje počasí nad pevninou.
Bude to muset být přesně naopak, vodu si budeme muset šetřit na důležité věci, rozhodně mezí to nepatří ochlazování turistiu u rybníka.
Dokonce i lesy budou muset projít proměnou a to nejen skladbou, ale i hustotou porostu.
Odpovědět
Není problém si najít průtoky řek za posledních cca 50 let. A pak zjistíte, že vody od nás odtéká čím dál tím méně. Ostatně rejdaři by vám to snadno potvrdil. Z toho vyplývá, že naprostá většina vody se u nás odpařuje. A to tím více čím je větší teplota. A odpařuje se že všeho - z rybníků, mokřadů, zemědělské půdy a lesů.
Čím větší plocha vody, nebo čím větší strom tím více se odpařuje.
Musíte přestat snít o nějakém malém okruhu vody. 80% zeměkoule tvoří oceán, který absorbuje sluneční záření a následně ovlivňuje počasí nad pevninou.
Bude to muset být přesně naopak, vodu si budeme muset šetřit na důležité věci, rozhodně mezí to nepatří ochlazování turistiu u rybníka.
Dokonce i lesy budou muset projít proměnou a to nejen skladbou, ale i hustotou porostu.
Pe
Petr
23.8.2026 12:07 Reaguje na Petr BlažekVodní cyklus udržuje život ve stávajícím stavu. A že funguje netřeba nijak dokazovat, pršelo naposledy včera.
Pokud ho budeme omezovat, abychom mohli "šetřit vodu na důležité věci", bude slábnout, čímž bude krajina dál vysychat, takže vy budete navrhovat ještě víc šetřit...To je směr poušť. V tom řešení nevidím.
Odpovědět
Pokud ho budeme omezovat, abychom mohli "šetřit vodu na důležité věci", bude slábnout, čímž bude krajina dál vysychat, takže vy budete navrhovat ještě víc šetřit...To je směr poušť. V tom řešení nevidím.
Pe
Petr
23.8.2026 13:33 Reaguje na Petrhttps://aa.ecn.cz/img_upload/7331e1faea7fac726e0197358f83ecdd/bio0905_zpravodaj.pdf
https://www.enviwiki.cz/wiki/Kolob%C4%9Bh_vody
https://www.pocitamesvodou.cz/klimaticka-zmena-a-vodni-rezim-krajiny/
Odpovědět
https://www.enviwiki.cz/wiki/Kolob%C4%9Bh_vody
https://www.pocitamesvodou.cz/klimaticka-zmena-a-vodni-rezim-krajiny/
PB
Petr Blažek
23.8.2026 14:57 Reaguje na PetrPořád zaměňujete zbožná přání za fakta, která jsou dohledatelné.
Od té doby co se do parních strojů místo dřeva začalo dávat uhlí tak se Evropa více a více zalesnuje a přesto se otepluje a vysychá.
Odpovědět
Od té doby co se do parních strojů místo dřeva začalo dávat uhlí tak se Evropa více a více zalesnuje a přesto se otepluje a vysychá.
Pe
Petr
23.8.2026 16:10 Reaguje na Petr BlažekVíte co je zajímavé ve zdejších diskuzích?
Že přesvědčení, že za klimatické změny nemůžeme a nemůžeme je ani nijak ovlivnit, mají téměř výhradně zemědělci. Od lesníka jsem to neslyšel ještě ani jednou, tam naopak čtu o potřebě změny stávajících metod a postupů. Čím to je? Bojí se zemědělci přiznat spoluúčast? Mají dojem, že se jich to netýká? Bojí se změn a tedy o peníze? Nebo čím?
Odpovědět
Že přesvědčení, že za klimatické změny nemůžeme a nemůžeme je ani nijak ovlivnit, mají téměř výhradně zemědělci. Od lesníka jsem to neslyšel ještě ani jednou, tam naopak čtu o potřebě změny stávajících metod a postupů. Čím to je? Bojí se zemědělci přiznat spoluúčast? Mají dojem, že se jich to netýká? Bojí se změn a tedy o peníze? Nebo čím?
PB
Petr Blažek
23.8.2026 16:33 Reaguje na PetrTak mi srozumitelně vysvětlete proč vysychají lesy prakticky na celé severní polokouli, vždyť podle vás se tam odpařuje voda a následně prší.
Proč jsou suchem zasažení nejenom malí zemědělci v Rakousku nebo jižní Francii , ale i zemědělci vysoko v horách. Opět opakuji máte zbožná přání což se jinak pojmenovává jako ideologie.
Naše kroky do budoucna musí být směřováno k adaptaci na nové podmínky. Bohužel většina prostředků se dnes promrhává na snahu vrátit se kamsi do minulosti.
Odpovědět
Proč jsou suchem zasažení nejenom malí zemědělci v Rakousku nebo jižní Francii , ale i zemědělci vysoko v horách. Opět opakuji máte zbožná přání což se jinak pojmenovává jako ideologie.
Naše kroky do budoucna musí být směřováno k adaptaci na nové podmínky. Bohužel většina prostředků se dnes promrhává na snahu vrátit se kamsi do minulosti.
Pe
Petr
23.8.2026 17:34 Reaguje na Petr BlažekVždyť to píšu stále dokola, že jsou lesy poškozené a jejich oslabené funkce nestačí stabilizovat vodní režim a klima. A k tomu i odkazy, aby to nebylo jen ode mě.
A planeta není soubor různých samostatných státních klimatů, ale jeden velký celek, ve kterém vše souvisí se vším.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-se-mene-poti.krajina-se-potom-prehriva
No a teď vy popište jak se chcete adaptovat na nové podmínky, když ani nevíte jaké jsou a co bude dál.
Odpovědět
A planeta není soubor různých samostatných státních klimatů, ale jeden velký celek, ve kterém vše souvisí se vším.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-se-mene-poti.krajina-se-potom-prehriva
No a teď vy popište jak se chcete adaptovat na nové podmínky, když ani nevíte jaké jsou a co bude dál.
PB
Petr Blažek
23.8.2026 18:26 Reaguje na PetrJak se ty lesy poškodily uprostřed Kanady nebo někde na Sibiři.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 20:28 Reaguje na Petr BlažekJá netuším kde a jak jsou poškozené. To si zjistěte sám, když vás to zajímá. Podstatná je funkčnost celku.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 21:55 Reaguje na PetrA prozradíte teď už vaše návrhy na adaptaci na nové podmínky?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 10:35 Reaguje na PetrTak si tu školu zopakujte a dozvíte se, co je malý vodní cyklus! Vy pořád žijete v představě, že když se třeba v České Třebové zadrží voda do trávníků, tak tam bude pršet? To je naprostý omyl a nevím, kam na to chodíte. To, co vy si představujete pod malým vodním cyklem- a nejen vy, ale jak zjišťuju, myslí si to víc lidí- by se dalo možná nazvat malým vodním mikrocyklem.
Odpovědět
Pe
pp
pavel peregrin
23.8.2026 13:28 Reaguje na PetrCo čtu? Já nepsal přece o ničem, co čtu! Člověče, vy máte potíž s chápáním psaného textu, už jsem si několikrát všimnul-dělejte s tím něco!
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 13:37 Reaguje na pavel peregrinTo právě vy chápete texty po svém. Vaše logika je prostě jiná. Vyvozujete závěry vlastním způsobem, daným vaším myšlením a povahou. A vyjde vám něco jiného, z toho pak dáte nějaký do krajnosti vztažený příklad, a jste úplně jinde.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 19:54 Reaguje na PetrPříteli, jestli tyhle vaše úhyby platí na ostatní, tak u mě máte smůlu- moc dobře jsem vás prokoukl, když nevíte kudy kam, zavádíte řeč na jiná témata, odbíháte, nadhazujete to, co nikdy nebylo řečeno- tohle si zkoušejte na někoho jiného, ale u mě narazíte vždycky! Napsal jste- "tohle vy čtete? to pak se nedivím ničemu!" A já se natvrdo ptám- kde jsem to napsal??? Bez vytáček odpovězte! Už jednou jsem vás dostal s tím prasečákem v Letech, nebyl jste schopen odpovědi a teď to bude podruhé!
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 20:30 Reaguje na pavel peregrinTak snad vidíte co jste sám napsal i z čeho jste to odvodil a vydedukoval.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.8.2026 18:18 Reaguje na PetrTo musí mít barák na písku, to jinak není možný. A trávník by byl stejně suchý, kdyby nekáplo několik měsíců jak v Brně.
Odpovědět
va
vaber
23.8.2026 08:23 Reaguje na Pavel HanzlAno je to hlinito písčitá půda a netvrdím ,že se tolik vody vsákne všude.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.8.2026 08:36 Reaguje na vaberA co tak kubíkovou nádržku a čerpadélko, každý druhý večer postříkat?
Odpovědět
va
vaber
23.8.2026 08:33 Reaguje na PetrNa většině domů jsou svedeny deště do kanálů, tak jsou provedena všechna města, kolem všech cest jsou strouhy ,dokonce i na lesních cestách a vše je odváděno do řek. v případě větších deštů jinam vodu odvést nejde.
Pokdu neprší není co svádět a představ si ,že ono nepršelo.To pochopí i jednoduchý člověk. Plácáš takové hlouposti ,že nemá cenu ti odpovídat.
Odpovědět
Pokdu neprší není co svádět a představ si ,že ono nepršelo.To pochopí i jednoduchý člověk. Plácáš takové hlouposti ,že nemá cenu ti odpovídat.
Pe
Petr
23.8.2026 12:12 Reaguje na vaberNelíbí se ti pravda, že? Místo poplácání po ramenou jak jsi uvědomělý, protože jsi objevil klapku na okapu...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 20:00 Reaguje na PetrDěláte ze sebe hlupáka? Tady byla řeč o nějaké klapce? Tady bylo vaberem jasně napsáno, že když neprší, tak není co svádět a že většina vody v městech je z ryze praktických důvodů svedena do kanálů a do řek, protože jinak by se při přívalových deštích ta voda nebyla schopna odvést! Takže na rozdíl od vás má vaber normální uvažování.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 20:33 Reaguje na pavel peregrinNečetl jste o klapce? To je pak těžké, když čtete vlastní text a z něj pak dedukujete. To bude nějaká porucha.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 21:44 Reaguje na PetrVypadá to na dyslexii. Něco čtete, ale váš pozek si to přeloží po svém, takže vlastně čtete něco jiného.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
24.8.2026 11:30 Reaguje na pavel peregrinVe městech je voda naprosto idiotsky svedena ve své většině do kanalizace, kde se smísí se splašky a přeteče do řek. Přitom by měla být z vámi vzpomenutých "ryze praktických důvodů" naopak využita v ploše města - pro vegetaci, mikroklima. Říká se tomu modrozelená infrastruktura, víte?
Když nic neteče, není co odvádět, to jste mnoho nového do diskuse nevnesl :-). Jenže právě když neprší, musíme být živi, včetně vegetace, ze srážek předešlých. No a proto musíme začít konečně se srážkovou vodou moudře hospodařit, no. To je celé.
Město je karikatura krajiny - všechno, co je špatně, je vidět a tluče do očí. Slepého nikoli, ovšem. V krajině jsou ale principy vody zcela stejné. Řešení se logicky liší, ale v základu je to totéž.
Odpovědět
Když nic neteče, není co odvádět, to jste mnoho nového do diskuse nevnesl :-). Jenže právě když neprší, musíme být živi, včetně vegetace, ze srážek předešlých. No a proto musíme začít konečně se srážkovou vodou moudře hospodařit, no. To je celé.
Město je karikatura krajiny - všechno, co je špatně, je vidět a tluče do očí. Slepého nikoli, ovšem. V krajině jsou ale principy vody zcela stejné. Řešení se logicky liší, ale v základu je to totéž.
JD
Jindřich Duras
24.8.2026 11:25 Reaguje na vaberVíte, tady asi všichni chápeme, že když neprší, není kam co svádět :-). Tady jde o to, jak správně naložit s vodou, když konečně pršet začne. Aby nám voda nezmizela v rychlé průtokové vlně někde daleko, unášejíc s sebou z polí půdu a z měst sračky.
Jestli se jeden bude bavit o voze a druhý o koze, je to prosté zmatení.
Odpovědět
Jestli se jeden bude bavit o voze a druhý o koze, je to prosté zmatení.
PB
Petr Blažek
22.8.2026 19:52 Reaguje na vaberNaprostý souhlas. Sám mám okapy vedené pod zemí děrovanou drenážní hadicí a do potoka prakticky nikdy nic nedoteče.
Co se týká polí, napršelo nám 40-50mm během cca 6 hodin, naprosto bez problému.
Jak říká p. Peregrin zásadní jsou klasické zemědělské postupy.
Odpovědět
Co se týká polí, napršelo nám 40-50mm během cca 6 hodin, naprosto bez problému.
Jak říká p. Peregrin zásadní jsou klasické zemědělské postupy.
pp
pavel peregrin
23.8.2026 11:04Jen tak pro zajímavost - schválně jsem se byl podívat teď po dešti, spadlo u nás 65 mm, jak je kde půda provlhlá. A světe div se- tam, kde jsou řádně udělané podmítky, je krásně profil zvlhlý. A pod travním porostem je to pořád bída. To jen pro místní fantasty, kteří neustále papouškují teoretické nesmysly.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
23.8.2026 11:47 Reaguje na pavel peregrinZrovna ve čtvrtek jsem připravoval pod řepku. Část pole po griningu (2 roky travní porost) absolutně suchá, že jsem to musel dělat na 3x, druhá část pole po pšenici podniknutá bez problému otáčel jsem ještě vlhkou půdu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 13:31 Reaguje na Petr BlažekNo jistě! My to oba víme, ale vidíte sám, co s prominutím troubů si mele pořád to svoje, a přitom o tom poli a půdě všeobecně vědí kulové s navijákem a ještě by chtěli poučovat.
Odpovědět
