Inženýři: V boji se suchem by pomohla i obnova menších toků či mokřad

Kromě velkých vodních staveb by podle inženýrů a projektantů v boji se suchem pomohla i obnova menších vodních toků či mokřad. Výstavba velkých nádrží či přehrad totiž může trvat dlouho, zatímco menší stavby a změny v krajině mohou mít velký lokální význam pro řešení problémů spojených se suchem. Systémově by se ale měla změnit i situace v zemědělství, například orba by se mohla provádět jen po vrstevnicích, uvedla Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Obnovená Národní koalice pro boj se suchem počítá s řadou opatření. Jedním z nich je například i to, že nádrže umožní dovést vodu na zasažené území. S prioritami vlády se ale názor inženýrské komory podle tiskové zprávy protíná jen částečně. "Vodní nádrže jsou samozřejmě velmi důležité pro období nedostatku srážek i pro minimalizaci dopadů povodní. Jejich příprava, realizace a uvedení do provozu je však otázkou dalších desetiletí. Zapotřebí jsou proto i opatření, která nejsou tak velká jako například přehrada Orlík, ale svou komplexností ho vhodně doplní,“ řekl předseda ČKAIT Robert Špalek.

K výstavbě nových velkých vodních nádrží je se podle ČKAIT zapotřebí opět vrátit, jelikož zvyšují ochranu před povodněmi a mohou být zdrojem vody pro období sucha. Zároveň ale je nezbytné navrhovat opatření, která budou zahrnovat revitalizaci drobných vodních toků a vznik prvků pro zadržen povrchového odtoku vody. Nezbytné je proto podle předsedy autorizační rady ČKAIT Adama Vokurky mimo technická opatření v krajině rozšiřovat i zatravněné pásy, obnovovat remízky, meze, mokřady nebo revitalizovat vodní toky s ohledem na posílení přirozené ho zadržování vody v povodích.

Zásadní roli v boji proti suchu má ale podle Daniela Vaclíka z ČKAIT také zemědělství. Pomohla by například orba výhradně po vrstevnicích, nebo zaorávání slámy a dalších organických látek do půdy. "Pohotově by se také daly vytvářet takzvané muldy jako retardéry odtoku v pozemkových údolních svodnicích či málo vyvinutých vodotečích," dodal.

Drobné mokřady, malé vodní nádrže a potoční koryta mají pak podle člena komory Jaroslava Zuny lokální význam, samy o sobě však nemohou být účinné globálně. "Vodu je třeba zadržet v povodí celoplošně, je třeba obnovit chybějící horizonty podpovrchové a podzemní vody,“ uvedl Zuna.

Velké vodní nádrže mají ale podle ČKAIT nezastupitelnou úlohu. Patrné je to například u Vltavské kaskády, kdy podle komory především díky Orlíku byl letos zlepšován průtok Vltavy, včetně Labe. Díky tomu v Praze zatím nebyly znát žádné významnější důsledky snížené hladiny v korytě řeky.

Aby peníze na boj se suchem investovala vláda místo stavby nových přehrad do obnovy a vytváření mokřadů, úprav nevhodného odvodnění zemědělské půdy a lesů či revitalizace vodních toků vyzvali dříve také ochránci přírody. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že revitalizaci vodních toků či budování mokřadů vláda dlouhodobě podporuje.

---

reklama

---