Jak krávy vypouštějí metan? Krkáním

Přežvýkavci, mezi které můžeme počítat jak zástupce hospodářských zvířat (ovce, kozy, krávy), tak i divoce žijící druhy buvolů, jelenů, antilop a losů, mají specifický způsob trávení potravy. V průběhu evoluce se u nich vyvinul propojený systém předžaludků, které slouží k biologické a chemické úpravě jinak málo vydatné potravy. Z konzumace šťavnaté trávy s vysokým obsahem celulózy totiž moc energie nezískáte. Když ale rozkladné bakterie v předžaludku spasenou vegetaci natráví na základní stavební součástky, sacharidy, dá se na této rostlinné stravě existovat. Předžaludek není celistvou dutinou, bývá rozdělen do tří samostatných „komor“ (bachor, čepec, kniha). To proto, že v každé z nich probíhají trochu jiné procesy, a osidluje je odlišná bakteriální mikrofauna.

Bez této mikrobiální továrny by přežvýkavci nebyli schopni přežít. Umožňuje jim totiž rozjet rozkladný proces kontinuální metanogeneze, ne nepodobná anaerobní digesci v bioplynových stanicích, rozkladu bez přístupu vzduchu. Příměr s továrnou má ale přeci jen něco do sebe: tak jako z komínů fabriky uniká dým, i tady se během procesu trávení uvolňují rozkladné plyny. Podstatnou část z nich tvoří metan, který si hledá cestu ven. Tady je ale zapotřebí rozlišit, kudy bude na čerstvé povětří unikat. Pokud je vyprodukován ve střevech (během střevní fermentace), nabízí se mu k úniku jen cesta zadem, zpátky nahoru probublat žaludkem už nemůže. U přežvýkavců ale dochází k natrávení a masivní tvorbě metanu dříve, ještě v předžaludcích. Hovoříme tu enterické fermentaci a plyny unikají předem. Zdravé krávy tedy povětšinou neprdí, ale říhají.

Produkují tedy krávy více metanu „předem“ nebo „zadem“? Kraví exkrementy obsahují nestrávené zbytky jinak rozložené potravy, je to víceméně urychlený kompost. Ano, i z toho se uvolňuje do ovzduší metan, ale v proporčně výrazně menší koncentraci, než kolik vypouští do atmosféry předem. Kraví trus má řadu předností, které si ve středoevropských podmínkách plně neuvědomujeme. Jak například zmiňuje žurnál Examiner.com (pozn. red.: Examiner v červenci 2016 zanikl, více viz Wikipedia), v suchých oblastech bez dostatku vláhy prakticky nedochází k biologickému rozkladu organického materiálu. Přežvýkavci díky umělé mikrobiální továrně ve svém žaludku ale mohou i tady produkovat výživný kompost, obohacující půdu. V půdě víceméně nedotčených travinných ekosystémů (stepích, savanách) také narazíme na řadu metanotrofních bakterií, které jsou živy z metanu vypouštěného do atmosféry přežvýkavci.

Díky tomu se systém produkce skleníkových plynů v přírodě udržuje přirozenou cestou v rovnováze. Ale co když dojde k narušení? Když zmizí zubři, buvoli nebo jeleni, krávy na pastvinách je mohou do určité míry zastoupit. Jenže pokud jsou pastevní louky chemicky ošetřovány a hnojeny, přichází k újmě půdní metanotrofní bakterie. Cyklus lapání metanu z enterické fermentace přestává fungovat. Kraví produkce metanu zadem není problém, a za normálních okolností není ani to, že krávy říhají, nic špatného. Problém je spíše ve způsobu hospodaření na pastevní půdě, který efektivní likvidaci metanu znemožňuje. A tento problém bude pravděpodobně dále narůstat.

Pokud budeme vycházet ze Soupisu hospodářských zvířat (ke dni 1. 4. 2016), je v ČR chováno 1 415 658 kusů skotu, z čehož 583 747 kusů tvoří právě „metanotvorné“ krávy. Jejich počet se v průběhu posledního desetiletí setrvale zvyšuje. V roce 2006 jich bylo o 10 000 méně. Podstatné je, že problém není ve stračenách na pastvě, ale ve způsobu, jakým je ta pastva pod jejich paznehty obhospodařována.

---

reklama

---