https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-vydelavat-v-lese-boruvky-a-houby-nesou-vic-nez-drevo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak vydělávat v lese? Borůvky a houby nesou víc než dřevo

10.9.2012 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Z lesů české domácnosti odnesou v průměru 10,67 kilogramu hub, borůvek, malin, ostružin, brusinek a bezinek
Z lesů české domácnosti odnesou v průměru 10,67 kilogramu hub, borůvek, malin, ostružin, brusinek a bezinek
Foto | Karel Stibral / Ekolist.cz
Les není jen dřevo. To je tvrzení téměř filozofické, nicméně podstatné je i pro ekonomické vyjádření hodnoty lesa. Překvapivě se totiž ukazuje, že v některých lesích se ekonomicky víc vyplácí sběr lesních plodin než samotné stromy určené k pokácení - posuzováno podle toho, kolik nového dřeva za rok v lese naroste. Tvrdí to vědci z České zemědělské univerzity, kteří dlouhodobě sledují sběr lesních plodin, nebo jak se odborně říká využívání nedřevní produkce lesa.
 

V České republice jsou zejména populární borůvky, ostružiny či maliny, tedy lesní bobuloviny, a houby a léčivé rostliny. Sbírají se ale i rostliny pro dekorativní účely. Z českých a moravských lesů podle údajů ministerstva zemědělství loni české domácnosti odnesly v průměru 11,14 kilogramu hub, borůvek, malin, ostružin, brusinek a bezinek, což jsou hlavní sledované lesní plodiny. Rok 2011 tak mírně překročil průměr, který představuje 10,67 kilogramu. Od roku 1993, kdy se váha odnesených plodin začala zjišťovat, jich lidé nasbírali nejvíce v roce 1995, a to 15,26 kilogramu. Naopak nejméně to bylo v roce 2003, kdy se nasbíralo 6,88 kilogramu.

Kolik stojí hřib?

Borůvky nebo houby představují docela pěkné peníze. V roce 2011 podle České zemědělské univerzity odnesly domácnosti z českých lesů plodiny v hodnotě téměř šest miliard korun. Pro srovnání, čistý zisk zhruba ve stejné výši vykazuje například uhelný gigant OKD. Nicméně v případě plodin se nejedná o skutečnou cenu, ale o výpočet hodnoty, jednoduše proto, že zdaleka ne všechny lesní plodiny prochází trhem.

Při kalkulaci hodnot něčeho, co standardním trhem prochází částečně nebo vůbec, se používají takzvané netržní metody. „U borůvek, hub nebo malin se výpočet hodnoty musí týkat všech sběračů, tedy i těch, kteří nasbírané plodiny spotřebují ve vlastních domácnostech, nebo je darují dalším domácnostem, zejména příbuzným a známým,“ vysvětluje Luděk Šišák z katedry ekonomiky a řízení lesního hospodářství České zemědělské univerzity.

Při výpočtu se tak kombinuje cena, za kterou se dají koupit borůvky nebo maliny na trhu, tedy za skutečné peníze, s oceněním plodin, které jim přiřazují jednotlivé domácnosti na základě dotazování. "Při výpočtu se vychází z informací od respondentů, kteří uvádějí ceny za jeden kilogram prodávaných lesních plodin v okolí místa jejich bydliště," vysvětluje Šišák. Ze souborů cen podle jednotlivých plodin jsou pak vytvářeny průměrné hodnoty.

Výsledkem netržního oceňování bývá někdy cena a někdy hodnota. Pro zjednodušení se ale i hodnota vyjadřuje v peněžních jednotkách, což může způsobit záměnu za cenu. Cena ovšem předpokládá existenci trhu. Jenže řadu věcí na trhu koupit nejde, přestože jim lidé přisuzují hodnotu. „Pojišťovna vyjadřuje hodnotu lidského života například milion korun. Život ale za tuto cenu ke koupi není,“ uvádí jako příklad Iva Hönigová z odboru monitoringu Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Z čehož vyplývá, že hodnota a cena mohou být porovnatelné, ale taky nemusí.

Vzdoušek k nezaplacení

Význam sběru lesních plodin pak může být vlastně v některých aspektech podobný zemědělské produkci. Podobně jako na poli pěstujeme plodiny na výrobu potravin, můžeme i les chápat jako prostor pro pěstování potravin. Navíc podle zjištění vědců ze zemědělské univerzity je hodnota lesních plodin srovnatelné i se zisky za prodej dřeva. „Objem sběru několika hlavních lesních plodin se v dlouhodobém průměru pohybuje na úrovni kolem 20 % objemu tržeb za sklizené dříví,“ říká Luděk Šišák.

Dlouhodobá šetření ukazují, že v některých typech lesa je roční hodnota plodin, například borůvek, podstatně vyšší, než přírůstek dřeva
Dlouhodobá šetření ukazují, že v některých typech lesa je roční hodnota plodin, například borůvek, podstatně vyšší, než přírůstek dřeva
Foto | Cheryll / Flickr

Jenže podle Šišáka se při posuzování efektivnosti lesního hospodářství a využití lesa stále běžně bere v úvahu pouze funkce produkce dřeva. „Neanalyzujeme tedy význam lesa a lesního hospodářství ani zdaleka z hlediska všech jeho funkcí,“ říká Šišák. Z analýz tak vypadává důležitá část lesní produkce – a to produkce mimo dřevo, jejíž konkrétní ekonomický a sociální význam je zatím nedostatečně zmapován.

Podle Šišáka dlouhodobá šetření ukazují, že v některých typech lesa je roční hodnota plodin, například borůvek, podstatně vyšší, než přírůstek dřeva. „Obojí vyjádřené v prodejních cenách,“ dodává Šišák.

To podle Ivy Hönigové z AOPK ČR koresponduje s dalšími výzkumy ekosystémových služeb. Například s nedávno dokončenou studií travních biotopů, která vznikla ve spolupráci s Centrem pro otázky životního prostředí UK. Podle ní je hodnota takzvaných regulačních ekosystémových služeb, tedy například zadržování vody v krajině nebo regulace eroze, několikanásobná oproti službě produkce potravin - v tomto případě masa skotu pasoucího se na pastvinách. „Takže lze předpokládat, že i u lesů budou další funkce vycházet srovnatelně v porovnání s produkcí dřeva,“ dodává Hönigová.

Cena přírody

Sledování a výpočet ceny sesbíraných ostružin, brusinek nebo bezinek spadá do širší snahy ocenit služby, které člověku přináší příroda. Odborně se hovoří o ekosystémových službách, tedy například o hodnotě čištění vody a ovzduší nebo přírody jako prostředí pro odpočinek. Zároveň se v mnoha vyspělých zemích, Českou republiku nevyjímaje, zvyšuje tlak na lesy. Mění se i intenzita a způsob využívání lesa včetně lesních plodin. Proto se se sledováním a analýzou problematiky sběru a využívání nedřevní produkce začalo. „V řadě zemí postupně roste znepokojení nad výší sběru lesních plodin vzhledem k úrovni biologické produkce a zatížení lesního prostředí, a to jak v Severní Americe, tak v Evropě, například ve Skandinávii,“ vysvětluje Luděk Šišák.

V různých zemích připravují nebo už i omezují sběr plodin. Na druhé straně se uvažuje o podpoře záměrného pěstování, díky kterému by se mohl více nasytit trh za přiměřené ceny. „Bylo by tak možno lépe využít přírodní zdroje a posílit ekonomickou pozici a diverzifikaci příjmů polyfunkčního lesnictví,“ dodává Šišák.

Polští borůvkáři

V podmínkách České republiky o ničem jako je záměrné pěstování lesních plodin zřejmě nikdo neuvažuje. Na druhou stranu již existují regulační opatření, z nichž asi nejznámější je zákaz sběru borůvek v Národním parku Krkonoše. Jenže ten není veden snahou lépe využívat lesní zdroje, ale snahou chránit vzácnou přírodu. Lesy ve správě krkonošského parku nejsou lesy hospodářské, právně jsou označovány jako lesy zvláštního určení. A z tohoto principu zde majitel, tedy stát, rezignuje na hospodářský výnos. „Proto ani nemohou říci, jaké škody vzniknou sběrem lesních plodů, protože žádný takový údaj nemáme. Nevíme ani v jakém množství v korunách sběrači lesní plody odnesou,“ říká mluvčí parku Radek Drahný.

Naprostá většina území Česka je bez omezení sběru lesních plodin
Naprostá většina území Česka je bez omezení sběru lesních plodin

Snahou správy parku je zamezit devastaci krkonošské přírody. Impulsem pro omezení sice byl masivní sběr borůvek v minulosti, ale samotný zákaz se netýká sběru borůvek, ale pouze reguluje vstup do některých lokalit parku.

Navíc jde většinou o území první zóny, kam vstup omezuje už zákon o ochraně přírody a krajiny. Situace se mění jen ve druhé a třetí zóně, kde je jinak možný volný pohyb, podle správy ale týká jen velice malého území. „Ve druhé a třetí zóně to zpřísnění je, ale netýká se jen borůvkářů, ale všech, takže ani houbaři, ani venčiči psů tam chodit nemohou,“ dodává Drahný.

Přírodě totiž podle správy parku nepůsobí škody jenom masivní sběr borůvek, který vede k ochuzování potravinové nabídky pro ptáky a savce, ale také samotný pohyb lidí v klidových zónách a vyšlapávání steziček v místech, kde si má vládnout příroda sama. „Vzhledem k tomu, že smyslem národního parku je zachování či zlepšení přírodního dědictví, tak nás ani tak nezajímá ekonomická stránka věci, ale samotná ochrana ekosystémů,“ vysvětluje Drahný.

Škodám působeným přírodě ze strany sběračů plodin se věnuje i už zmíněná Agentura ochrany přírody a krajiny. „Kromě Krkonoš jsou problémy s borůvkáři, včetně komerčních polských sběračů, také v Jeseníkách a dalších chráněných oblastech,“ vysvětluje Ondřej Vítek, vedoucí odboru zvláštní ochrany přírody. Problém se podle něj týká téměř výhradně trhání borůvek, při kterém dochází k poškozování vegetace, jednak samotným pohybem osob, ale také nešetrným sběrem hřebeny. Navíc plodiny z lesa mizí a chybí jako potrava pro některé vzácné druhy, jako je například tetřev. A samozřejmě dochází k rušení živočichů v jinak klidových zónách. „Ostatních plodin se pak sběr týká jen zcela okrajově,“ dodává Vítek.

Ochrana přírody se týká také sběr hub, mezi kterými je několik zvláště chráněných druhů. „Jejich sběr je tudíž zakázán, ale lze předpokládat, že je spousta lidí sebere, už proto, že je v terénu nepozná, nebo proto, že tak krásný hřib tam přece nenechají,“ tvrdí Vítek. Podle něj, i když je naprostá většina území ČR bez omezení sběru lesních plodin, stojí za to je nesbírat tam, kde to je zakázané. Plodiny se mají ponechat přírodním procesům, hlavně kvůli jejich reprodukci a jako potravu živočichům.


reklama

Hugo Charvát
tisknout poslat
 twitter
reklama Blíž přírodě

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist