Jak zkoumat mořský ekosystém? Pomůže tuk z ledních medvědů

Stačí jen troška, ale i z malého vzorku zvířecího tuku dokážou vědci identifikovat, na čem že si to predátor pochutnal. Vzorek tkáně je pak klíčem k odpovědi, jak se mění jídelníček velkých šelem v důsledku ekosystémových změn, píše ScienceDaily.

Zbývá tedy jen otázka, jak přemluvit ledního medvěda, aby vědcům nějaký ten kousek vlastní tukové tkáně odevzdal. Právě lední medvědi jsou totiž výtečným indikátorem, pokud jde o změnu klimatu, protože prostředí, ve kterém žijí, se v poslední době dramaticky mění.

„Lední medvědi jsou zcela závislí na ledových krách, ať už jde o rozmnožování a výchovu mladých nebo lov potravy,“ říká Sara Iversonová z Dailhousieho univerzity v Halifaxu. „S úbytkem ledu nastaly medvědům těžké časy. Podstatně se jim zredukovaly příležitosti k lovu tuleňů a často teď vyrážejí na pevninu dříve na jaře a v dost zuboženém stavu.“

Čím se tedy začali medvědi živit? Odpověď pomohla najít kvantitativní analýza otisku mastných kyselin (QFASA), která byla použita na 1700 ledních medvědů při severním pobřeží Kanady. Ještě před třiceti lety byli v potravě nejčastěji zastoupeni tuleni kroužkovaní, tu a tam pro zpestření proložení nějakou tou běluhou nebo tuleněm grónským. Teď množství tuleňů v potravě klesá, a zato se v ní objeví i velký mrož.

QFASA se prosadila jako efektivní vědecká metoda, i když tu zůstává problém, jak odebrat vzorek tkáně z medvěda ledního. Dospělý samec může vážit i 340 kilogramů a většinou se nenechá jen tak přemluvit. Iversonová tedy musí jedince uspat a poté rychle pracovat. „Někdy mi ta práce leze trochu na mozek a musím se sama sebe ptát, co tu vlastně dělám,“ říká Iversonová. „Na druhou stranu, pozorovat tahle úchvatná zvířata v jejich přirozeném prostředí, to stojí za to. Občas nevěřím tomu, že mě za to ještě platí.“

Článek byl uveřejněn 7. 6. 2011 na serveru ScienceDaily pod názvem „What Top Predators Can Tell Us About Ocean Ecosystems“.

---

reklama

---