Jedinečným druhům na Madagaskaru hrozí vyhynutí, uvádí studie
"Naše výsledky naznačují, že pokud nebudou přijata okamžitá ochranná opatření, hrozí Madagaskaru vlna vymírání s velkým evolučním dopadem," napsali vědci v článku zveřejněném v odborném časopise Nature Communications.
Obnovení rozmanitosti ostrovních savců, které dohnal na pokraj vyhubení příchod člověka před 2500 lety, by už dnes trvalo nejméně tři miliony let. V příštích desetiletích ale hrozí, že pokud ohrožené druhy vyhynou úplně, budou zničeny některé z unikátních forem života, které na Madagaskaru vznikly za posledních 23 milionů let.
Madagaskar je z hledisky biodiverzity jedním z nejzajímavějších míst na světě, 90 procent všech tamních druhů nežije nikde jinde na Zemi. Přesto je více než polovina veškeré fauny na tomto ostrově, velikém zhruba jako Ukrajina, ohrožena vyhynutím.
"Přicházíme o jedinečné druhové vlastnosti, které se už pravděpodobně nikdy znovu nevyvinou," uvedl vedoucí výzkumník Luis Valente z univerzity v nizozemském Groningenu. "Každý druh je hodnotný; je to jako zničit umělecké dílo, takže je to velmi šokující," uvedl Valente. Jeho tým na studii spolupracoval s vědci ze Spojených států a s madagaskarskou organizací na ochranu přírody Association Vahatra.
Madagaskar proslul zejména lemury kata, příslušníky linie primátů, kteří se nevyskytují nikde jinde na světě. Mezi další známé obyvatele ostrova patří rovněž endemická masožravá šelma fosa, podobná kočce, chameleon pardálí a řada unikátních motýlů, orchidejí, baobabů a dalších druhů.
Ostrov ohrožuje hlavně ničení přirozeného prostředí způsobené člověkem, klimatická změna a lov. Za předchozí desetiletí se počet ohrožených druhů savců na Madagaskaru více než zdvojnásobil, z 56 v roce 2010 na 128 v roce 2021. Podle autorů studie je potřeba vytvořit ochranářské programy, které by zároveň místním obyvatelům zajistily obživu, zabránily přeměně lesů na zemědělskou půdu a omezily využívání přírodních zdrojů.
"Dopad, který lidstvo dosud mělo na biodiverzitu naší planety, nevymizí ještě miliony let. Několik následujících desetiletí je ale nesmírně důležitých pro to, abychom zabránili rozsáhlému vymírání, které by mohlo mít ještě mnohem hlubší a dlouhodobější důsledky," uvedl Yadvinder Malhi z Oxfordské univerzity, který se na studii nepodílel.
reklama
Dále čtěte |
V Indonésii bylo spatřeno mládě vzácného nosorožce jávského
Netopýry ohrožuje proměna prostředí i poptávka po lihovinách
V britských vodách nalezli nového mořského slimáka, je citlivý na změny klimatuOnline diskuse
Všechny komentáře (4)
Slavomil Vinkler
13.1.2023 12:12Slovan
13.1.2023 17:13 Reaguje na Slavomil VinklerNa Madagaskaru bohužel není ani jedno skutečně velké chráněné území jako jinde v Africe (kolem 10 000 km2). Což je na tak velký ostrov, který je navíc stále relativně řídce osídlen, prostě špatně.
Nicméně to musím opět srovnat s Indií. Ta má se svými 418,6 ob./km2 v ochraně přírody veliké úspěchy. Taky to není žádná bohatá země. Navíc tam žijí velcí savci, kteří způsobují i konflikty s lidskou populací - tygři, sloni, nosorožci, medvědi, levharti atd. atd. Stejně tak třeba Rwanda (470 ob./km2). Madagaskar tohle nemá... tam jsou snad největší lemuři a z predátorů fosy. Takže ty třecí plochy s lidskou populací jsou téměř nulové. Když to jde v Indii nebo Rwandě, musí to jít i na Madagaskaru.
Slavomil Vinkler
13.1.2023 17:52 Reaguje na SlovanSlovan
13.1.2023 19:37 Reaguje na Slavomil VinklerJestli si zvykli více než jiné národy na světě nevím. Možná, ikdyž si to nemyslím. Problémy nastávají i tam. Vyhnout se jim nedá, světe div se, nikde na světě. Spíše je evidentní, že je Indové považují za součást jejich země, za tvory, kteří tam prostě patří a že i státní ochrana funguje víceméně jak má (spolu s mezinárodními ochranářskými organizacemi).
Představa, že by po dnešní Anglii s podobnou hustotou obyvatel běhali byť jen vlci, medvědi nebo zubři... no řekněme si narovinu, že by stačilo pár kusů a u mnohých by vznikla skoro hysterická panika.
