https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jizerskohorske-buciny-se-staly-prvni-prirodni-pamatkou-cr-na-seznamu-unesco
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jizerskohorské bučiny se staly první přírodní památkou ČR na seznamu UNESCO

29.7.2021 02:11 | FU-ČOU/PRAHA (ČTK/Ekolist)
Lokalitou světového dědictví UNESCO a jejím ochranným pásmem se staly dvě jádrové části NPR Jizerskohorské bučiny - Poledník a Štolpichy, kde probíhá od roku 1960 přirozený vývoj. Jde o jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory.
Lokalitou světového dědictví UNESCO a jejím ochranným pásmem se staly dvě jádrové části NPR Jizerskohorské bučiny - Poledník a Štolpichy, kde probíhá od roku 1960 přirozený vývoj. Jde o jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Hušek
Jizerskohorské bučiny byly dnes zapsány na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Staly se tak první tuzemskou přírodní lokalitou na tomto seznamu a přidaly k takovým fenoménům světové přírody jako je Yellowstonský park, Bělověžský prales, Bajkalské jezero nebo Velký bariérový útes.
 
„Mám velkou radost – a vnímám to jako prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětovém měřítku. Unikátní komplex Jizerskohorských bučin se jako vůbec první česká přírodní lokalita stal skutečnou součástí dědictví celého lidstva," komentoval rozhodnutí ministr životního prostředí Richard Brabec. Díky Jizerskohorským bučinám a nedávno oceněnému „lázeňskému trojúhelníku“ tak Česká republika podle jeho slov dostala nový mezinárodní punc.

Zápis přináší zvýšení prestiže a závazek toto území dál chránit, uvedl ještě před oznámením ředitel regionálního pracoviště Liberecko Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jiří Hušek. Zápis je podle něj oceněním, jak významné toto území je. "Přijali bychom závazek, že se budeme chovat k tomuto území takovým způsobem, aby to před světovým společenstvím obstálo," uvedl. Navenek by se ale podle jeho slov nic změnit nemělo. "Nebude se tam zvyšovat stupeň ochrany, nebudou se tam dělat nějaká další omezení či něco jiného," dodal.

"Přijali bychom závazek, že se budeme chovat k tomuto území takovým způsobem, aby to před světovým společenstvím obstálo," uvedl ředitel regionálního pracoviště Liberecko AOPK ČR Jiří Hušek.
"Přijali bychom závazek, že se budeme chovat k tomuto území takovým způsobem, aby to před světovým společenstvím obstálo," uvedl ředitel regionálního pracoviště Liberecko AOPK ČR Jiří Hušek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Hušek

František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která společně s Lesy ČR a dalšími experty připravovala podklady pro nominaci, po zkušenostech z jiných přírodních lokalit zařazených na seznam UNESCO nepředpokládá ani, že by zájem turistů o toto místo výrazně stoupl. "Navýšení návštěvnosti kvůli fenoménu UNESCO je zpravidla v řádech procent, pět, deset, 20. To není nic dramatického," řekl ČTK.

Podle Huška na severní svahy nemíří zdaleka tolik turistů jako do jiných částí Jizerských hor. "Chodí tam lidé, kteří vyhledávají více přírodní krásy. Ono je to také terénně mnohem složitější, je to namáhavější. Je to lokalita, kde se na kole nelze pohybovat s výjimkou Viničné cesty," uvedl. Ani Hušek neočekává ani po případném zápisu na seznam UNESCO, že by se rozšiřovala síť turistických stezek. "Bohatě stačí. Atraktivity, co tam vidíme, ať jsou to některé skalní vyhlídky, Frýdlantské cimbuří, Ořešník a podobně, anebo vodopády a peřeje potoků, jsou zpřístupněné už teď. A není žádný důvod, aby se další části otevíraly pro turistiku," dodal.

Lokalitou světového dědictví UNESCO a jejím ochranným pásmem se staly dvě jádrové části NPR Jizerskohorské bučiny - Poledník a Štolpichy, kde probíhá od roku 1960 přirozený vývoj. Jde o jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory. Celá národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je pak s rozlohou 950 hektarů největším chráněným územím v Jizerských horách a patří mezi několik největších rezervací v ČR.

Jizerskohorské bučiny jsou pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy rostoucími na strmých svazích s unikátní geomorfologií, a také pestrou faunou.
Jizerskohorské bučiny jsou pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy rostoucími na strmých svazích s unikátní geomorfologií, a také pestrou faunou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Šárka Mazánková

O zařazení nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO rozhodoval Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Kromě četných vlastních údajů Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pro přípravu rozsáhlých podkladů využila i cenné výsledky víceletého výzkumu týmu Miroslava Svobody z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Na podzim roku 2020 zkoumali zdejší přírodu přímo v terénu hodnotitelé z Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) a Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

Snaha o zápis je společným projektem devíti zemí z Evropy. Původně bylo v návrhu 29 lokalit s bučinami. Podle Pelce hodnocením bez výhrad prošlo devět lokalit včetně Jizerskohorských bučin, dalších šest míst se stalo součástí světového dědictví s určitými podmínkami. V minulosti se podle něj Česko neúspěšně na seznam UNESCO jako přírodní památku pokoušelo zapsat například Žofínský prales v Novohradských horách nebo skalní města Českého ráje.

Rezervace Jizerskohorské bučiny je první čistě přírodní českou památkou zapsanou na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Přírodní části obsahují ale také Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří (zapsáno 2019), Kladrubský hřebčín (2019), Komplex Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži (1998) nebo Lednicko-valtický areál (1996).

Česká republika má na seznamech UNESCO zapsáno 16 památek a sedm zvyků

Historické jádro Českého Krumlova (zapsáno 1992)

Historické jádro Prahy (1992)

Historické jádro Telče (1992)

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou (1994)

Historické jádro Kutné Hory s chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995)

Lednicko-valtický areál (1996)

Jihočeská ves Holašovice (1998)

Komplex Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži (1998)

Renesanční zámecký areál v Litomyšli (1999)

Barokní čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000)

Brněnská funkcionalistická vila Tugendhat (2001)

Židovská čtvrť a areál benediktinského kláštera s bazilikou svatého Prokopa v Třebíči (2003)

Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří (2019; s německým Saskem)

Kladrubský hřebčín (2019)

Západočeská lázeňská města (2021; společná nominace Belgie, ČR, Francie, Itálie, Německa, Rakouska a Velké Británie)

Jizerskohorské bučiny (2021; rozšíření dosavadního zápisu starých bukových lesů a pralesů původně z 12 evropských zemí od Pyrenejí po Černé moře; kromě lesů v Jizerských horách bylo přidáno dalších osm lokalit bezpodmínečně a dalších šest s podmínkami)

České zápisy na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO (zvyky, tradice nebo kulturní události; sedm zápisů)

Verbuňk (zapsán 2005) - Tradiční slovácký tanec.

Masopustní průvody s maskami na Hlinecku (2010)

Sokolnictví (2010; kromě ČR se týká deseti dalších zemí

Jízda králů (2011)

České loutkářství (2016; společně se Slovenskem)

Modrotisk (2018; společná nominace Rakouska, Německa, Maďarska, Slovenska a ČR)

Výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel (2020)


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.7.2021 20:18
Zaplaťpánbu, ty naše krásné bělokarpatské se polibku UNESCO vyhnou.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist