Jizerskohorské bučiny se staly první přírodní památkou ČR na seznamu UNESCO

Jizerskohorské bučiny byly dnes zapsány na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Staly se tak první tuzemskou přírodní lokalitou na tomto seznamu a přidaly k takovým fenoménům světové přírody jako je Yellowstonský park, Bělověžský prales, Bajkalské jezero nebo Velký bariérový útes. „Mám velkou radost – a vnímám to jako prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětovém měřítku. Unikátní komplex Jizerskohorských bučin se jako vůbec první česká přírodní lokalita stal skutečnou součástí dědictví celého lidstva," komentoval rozhodnutí ministr životního prostředí Richard Brabec. Díky Jizerskohorským bučinám a nedávno oceněnému „lázeňskému trojúhelníku“ tak Česká republika podle jeho slov dostala nový mezinárodní punc.

Zápis přináší zvýšení prestiže a závazek toto území dál chránit, uvedl ještě před oznámením ředitel regionálního pracoviště Liberecko Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jiří Hušek. Zápis je podle něj oceněním, jak významné toto území je. "Přijali bychom závazek, že se budeme chovat k tomuto území takovým způsobem, aby to před světovým společenstvím obstálo," uvedl. Navenek by se ale podle jeho slov nic změnit nemělo. "Nebude se tam zvyšovat stupeň ochrany, nebudou se tam dělat nějaká další omezení či něco jiného," dodal.

František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která společně s Lesy ČR a dalšími experty připravovala podklady pro nominaci, po zkušenostech z jiných přírodních lokalit zařazených na seznam UNESCO nepředpokládá ani, že by zájem turistů o toto místo výrazně stoupl. "Navýšení návštěvnosti kvůli fenoménu UNESCO je zpravidla v řádech procent, pět, deset, 20. To není nic dramatického," řekl ČTK.

Podle Huška na severní svahy nemíří zdaleka tolik turistů jako do jiných částí Jizerských hor. "Chodí tam lidé, kteří vyhledávají více přírodní krásy. Ono je to také terénně mnohem složitější, je to namáhavější. Je to lokalita, kde se na kole nelze pohybovat s výjimkou Viničné cesty," uvedl. Ani Hušek neočekává ani po případném zápisu na seznam UNESCO, že by se rozšiřovala síť turistických stezek. "Bohatě stačí. Atraktivity, co tam vidíme, ať jsou to některé skalní vyhlídky, Frýdlantské cimbuří, Ořešník a podobně, anebo vodopády a peřeje potoků, jsou zpřístupněné už teď. A není žádný důvod, aby se další části otevíraly pro turistiku," dodal.

Lokalitou světového dědictví UNESCO a jejím ochranným pásmem se staly dvě jádrové části NPR Jizerskohorské bučiny - Poledník a Štolpichy, kde probíhá od roku 1960 přirozený vývoj. Jde o jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory. Celá národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je pak s rozlohou 950 hektarů největším chráněným územím v Jizerských horách a patří mezi několik největších rezervací v ČR.

O zařazení nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO rozhodoval Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Kromě četných vlastních údajů Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pro přípravu rozsáhlých podkladů využila i cenné výsledky víceletého výzkumu týmu Miroslava Svobody z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Na podzim roku 2020 zkoumali zdejší přírodu přímo v terénu hodnotitelé z Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) a Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

Snaha o zápis je společným projektem devíti zemí z Evropy. Původně bylo v návrhu 29 lokalit s bučinami. Podle Pelce hodnocením bez výhrad prošlo devět lokalit včetně Jizerskohorských bučin, dalších šest míst se stalo součástí světového dědictví s určitými podmínkami. V minulosti se podle něj Česko neúspěšně na seznam UNESCO jako přírodní památku pokoušelo zapsat například Žofínský prales v Novohradských horách nebo skalní města Českého ráje.

Rezervace Jizerskohorské bučiny je první čistě přírodní českou památkou zapsanou na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Přírodní části obsahují ale také Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří (zapsáno 2019), Kladrubský hřebčín (2019), Komplex Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži (1998) nebo Lednicko-valtický areál (1996).

---

reklama

---