Kalifornští lososi by kvůli suchu nedoplavali k oceánu. Budou je vozit
Rozsáhlá operace má zajistit "nejvyšší stupeň přežití mladých lososů na jejich nebezpečné pouti k Tichému oceánu". "Převážení lososích mláďat na vypouštěcí místa níže po proudu se ukázalo jako jedna z nejlepších možností, jak zvýšit míru přežití (lososů) na cestě k oceánu v době sucha," uvedl Jason Julienne, který dohlíží na líhně ryb v části Kalifornie.
Kalifornie nyní zažívá druhý rok sucha poté, co v zimě spadlo nebývale málo srážek. Podle kalifornských vodohospodářů jde o čtvrtý nejsušší rok v záznamech.
Losos čavyča, původní kalifornský druh, potřebuje k přežití studenou vodu. Jeho tradiční útočiště v chladných severních přítocích řeky Sacramento ale zablokovaly přehrady. Předseda kalifornské asociace pro lososy John McManus listu Chronicle sdělil, že si iniciativy pro záchranu lososa váží. Zároveň ale podotkl, že vedení státu i federální vodohospodáři umožňují, aby byla velká část vody odváděná z řek a potoků k zavlažování polí. Právě to podle něj představuje zásadní problém.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Majka Kletečková
2.5.2021 13:49Majka Kletečková
2.5.2021 18:31 Reaguje na Majka KletečkováZbyněk Šeděnka
2.5.2021 14:53Jiří Daneš
2.5.2021 14:59Viktor Šedivý
2.5.2021 19:45Břetislav Machaček
3.5.2021 10:59 Reaguje na Viktor Šedivýplavební komory pro překonání přehrad rybami a nebo rybí výtahy.
Bojím se jméno té země napsat, abych nebyl napaden za její
pochvalu. U nás a jinde se maximálně budují tyto stavby pro
jachty, hausbóty a výletní lodě. Rybí přechody vypadají jako
betonová koryta, která zejí prázdnotou a tak zcela k nepotřebě.
Prostavěné milióny jsou na prd a přitom stačilo vybudovat sice
delší, ale přírodní bypasse s balvany v korytě. Pokud se chce,
tak to jde, ale ono se musí hlavně co nejvíc proinvestovat.
Taková automatická plavební komora pro ryby by možná vyšla na
zlomek ceny betonového rybího přechodu, kterým ryby ani neputují.
Miroslav Vinkler
2.5.2021 21:28Kalifornie prostě spotřebovává více spodních vod než se do nich vrací.
Asi před rokem jsem si tam brouzdal po netu a bylo tam plno varovných upozornění na tuto nerovnováhu ve spotřebě vody.
Hlavně, že se s OZE můžou přetrhnout, zatím dokázali to, že mají nejvyšší cenu elektřiny, blackouty a vyskoké daně kvůli kterým lidé CA opouštějí.
Což v USA není žádný problém. Není všechno zlato co se třpytí.
Jiří Daneš
3.5.2021 10:16 Reaguje na Miroslav VinklerMajka Kletečková
3.5.2021 14:20 Reaguje na Jiří DanešNa konci 50. let 20. století začala hladina klesat v souvislosti s využíváním vody přitékajících řek na zavlažování zemědělských ploch vytvořených v poušti (pro pěstování bavlny, které zde SSSR zahájilo v roce 1954). Řeky Amudarja a Syrdarja, které Aralské moře napájely tisíce let, byly svedeny do soustavy zavodňovacích kanálů. Když byly uvedeny do provozu první zavlažovací kanály a první zemědělské plochy v pouštních oblastech, začalo jezero vysychat nejdřív jen pomalu. Větší problém než vysychání zpočátku představovalo znečištění přítoků hnojivy. V 90. letech se vysychání zrychlilo. Původní rozloha jezera se zmenšila na méně než třetinu a objem vody klesl na jednu desetinu. Přítok řek klesal postupně ze 63 km³/rok v roce 1960 na pouhých 3,2 km³/rok v roce 2003. Při malém stavu vody už řeky nedotékají k současnému pobřeží.
Kolem jezera vznikla solná poušť, z níž vítr roznáší slaný prach dál do okolí a ničí tak přilehlé bavlníkové plantáže. Voda v jezeře se stala jedovatou, neboť přísun hnojiv, pesticidů a dalších látek přinášených v obrovské míře řekami je znásoben tím, že jezero nemá odtok a jeho objem stále klesá (tudíž dochází ke koncentrování rozpuštěných látek).
Ústup jezera a jeho veliké znečištění zcela zničilo kdysi bohatý rybářský průmysl. Na jezeře bývala rozvinutá místní lodní doprava, dnes zde zbyly jen vraky lodí v poušti.