Kanada chce odvolat podpis dohody o omezování skleníkových plynů
„Nebudeme vytvářet další smlouvu, nepotřebujeme závaznou dohodu,“ prohlásil první den jednání kanadský ministr životního prostředí Peter Kent.
Kanada chce také odvolat účast na Kjótském protokolu, což by jí umožnilo vyhnout se penalizaci za nesplnění svého závazku. Ten Kanadě stanovuje snížit emise o 6 % mezi lety 2008-2012 oproti úrovni z roku 1990. Ve skutečnosti ale kanadské emise vzrostly – téměř o třetinu. Podle kanadské televize CTV by kanadská vláda měla formálně požádat o ukončení účasti na smlouvě ještě v prosinci.
„Kanada skutečně hrozí, i když zatím je to pouze spekulace, že požádá o vyjmutí ze seznamu smluvních stran Kjótského protokolu. Ale nic oficiálního v tomto duchu zatím neučinila,“ potvrdil Ekolistu přímo z Durbanu Pavel Zámyslický z ministerstva životního prostředí.
Ostatní státy na Kanadu tlačí, aby smlouvu neopouštěla, popisuje Zámyslický. Vystoupení Kanady z Kjóta by podle něj bylo škodlivé především politicky, neboť by vyvolalo negativní emoce zejména ze strany rozvojových zemí. A z hlediska závazku by to prý neznamenalo téměř nic. Ten Kanada zřejmě nesplní a nehodlá se účastnit ani případného druhého kontrolního období protokolu. „Kanada by vystoupením z Kjóta nezískala vůbec nic, jen riskuje svou reputaci,“ myslí si Zámyslický.
Kjótský protokol vyprší na konci příštího roku. Původně měla od začátku roku 2013 začít platit nová mezinárodní dohoda. Na ustavení dohody, která by počítala se závazky pro všechny státy, ale nikdo nespěchá. Jedním z návrhů je prodloužit platnost současné smlouvy, případně zpřísnit její požadavky. To ale vedle Kanady odmítají i další současní signatáři Kjóta Japonsko a Rusko.
USA dohodu nepodepsaly a nijak optimisticky se netváří ani na možnost budoucí dohody. Rozhodně nikdo nečeká, že by vznikla právě v Durbanu. „Nevidím žádné změny v postoji jednotlivých zemí od loňského zasedání v mexickém Cancúnu,“ řekl BBC americký vyjednavač Jonathan Pershing. Podle něj nebude jednání o dohodě aktuální dříve než v roce 2020.
Tím by jako jediný zastánce brzké závazné dohody zůstala Evropská unie. Nicméně i ta v Durbanu hovoří o dohodě, která by měla být dosažena v roce 2015 a platit by měla začít od roku 2020. Podle Pavla Zámyslického by prodloužení dnešní dohody mohla vedle Evropy podpořit i Austrálie, Nový Zéland a další státy. Prodloužit stávající kjótský protokol by mělo odblokovat dnešní patovou situaci a otevřít cestu pro vznik dohody úplně nové. Ta by měla stanovit cíle a závazky pro všechny nejvýznamnější světové emitenty, včetně USA a Číny.
Průmyslové země se v zásadě shodují na postoji, že ochrana klimatu musí jít v okamžiku finanční krize stranou. Snaha snižovat emise skleníkových plynů totiž snižuje možnosti už tak podlomené ekonomiky.
Nové silné ekonomiky jako Čína, Indie nebo Brazílie se dosud nechtěly k žádnému konkrétnímu závazku přihlásit. Naopak státy Afriky a dalších chudých oblastí trvají na závazné smlouvě. Proto je prohlášení Kanady rozlítilo. Prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma na jednání prohlásil, že pro většinu lidí v rozvojových zemích je změna klimatu „otázkou života a smrti“.
reklama
Dále čtěte |
Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus i OSN
Copernicus: Průměrná globální teplota v roce 2024 poprvé překonala hodnotu 1,5 °C nad předindustriální úrovní
V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energiíOnline diskuse
názor - 2. 12. 2011 - VizionářVáš názor uznávám, i když s ním nesouhlasím. Osobně se domnívám, že zpoplatňovat výskyt oxidu uhličitého není dobré. Ale to je pouze můj názor, který platit může i nemusí. Nic není absolutní, záleží na pochopení všech, na jednání každého jednotlivce - v hledání nejlepšího pro mě, a zároveň pro ostatní. To se nemusí vylučovat, i když se tak běžně stává. Pokud budou lidé věřit politice "odstaňování/převádění CO2", tak to fungovat může, jde pouze o pochopení, ale hlavně o důvěru. Nerad bych se však dožil doby (možná už je, jen jsem zaslepen), kdy odpůrci této politiky půjdou proti přívržencům, ANEBO NAOPAK. Na fanatismus jakéhokoliv druhu si musíme dávat bacha, a protiopatřením (opakům naší fanatické víry) by jsme měli věnovat tolik času, co věnujeme "fanatičení". Prostě se musíme pochopit, a hledat společné problémy, na kterých vydělají (pokud možno) všichni - tz. odstranění problémů, na kterých vydělávají pouze někteří (z logiky věci vyplývá, že kdo nevydělává, musí prodělávat). A prodělávající se musí bránit, ale ne zbláznit.Když se to tak vezme, tak se chováme jako děti. Zatímco děti si ničí své bábovičky na pískovišti, tak dospělí jedinci ničí životy jiných (a ještě se tváří, jak jsou ušlechtilí). Nevíme co je pro nás dobré, spokojíme se s kompromisně dostačujícím, naše logika je zvrácená. Louku zaprodáme za supermarket, čistý vzduch za bujarý automobilismus, svobodu slova za kus žvance. :-) |
