Kde alternativní zdroje energie vůbec nevadí? Podél letišť

Pěstování biomasy, fotovoltaické farmy nebo plantáže větrných elektráren zpravidla mění způsob využívání daného prostoru. To se pak projeví v úbytku biodiverzity. Míst, kde něco takového nejenže nevadí, ale naopak je společností vyžadováno, není mnoho. Jedním z nich jsou zatravněné plochy podél letišť.

Americké ministerstvo zemědělství koncem března zveřejnilo výsledky studie, která zkoumala možnost využití zatravněných ploch kolem letišť pro získávání čisté energie. Prázdné trávníky by tak nemusely ležet ladem, ale mohly by sloužit k pěstování biomasy nebo výrobě elektrické energie ze solárních panelů či větrných elektráren. Přínosné by to bylo jak ekonomicky, tak ekologicky. Jen ve Spojených státech leží ladem kolem letišť plocha o 3306 km2.

Podle studie by provozovatelé letišť měli zvážit, zda neosázet dosud zpravidla prázdné plochy energeticky využitelnými rostlinami nebo vybudováním solárních parků. Nejenže by na tom provozovatelé letišť mohli vydělávat, ale zároveň by tím přispěli k zmenšení zátěže životního prostředí. Jen ve Spojených státech je přes 15 tisíc letišť, na celém světě jich je přes 44 tisíc.

Provozovatelé letišť se snaží kvůli bezpečnosti letového provozu udržet plochy kolem letiště neatraktivní pro volně žijící zvířata, zejména ptáky. Jak uvádí studie, roční ekonomická ztráta zapříčiněná kolizí s volně žijícími zvířaty se odhaduje na víc jak 1,2 miliardy amerických dolarů, i když k nehodám nedochází často. Od roku 1912 do roku 2008 bylo kvůli střetu s ptáky zničeno 108 civilních letadel. Přeměna trávníků na pole biomasy či solární farmy by mohla provozovatelům letišť pomoci.

Technicky má největší potíže využití větrné energie. Rotory některých větrných elektráren mohou rušit pozemní radary. Úřad pro letectví proto hledá řešení, jedním z nich může být vývoj nových větrných elektráren, které by byly pro radary neviditelné.

---

reklama

---