Klaus: Na Šumavě postupuje správa i ministerstvo racionálně

Na seminář byli pozváni byli pouze lidé s jedním názorem. Ti, kteří se přivazují, si podle hlavy státu mají uspořádat své semináře

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz

Besedu o kůrovcové kalamitě s podtitulem Argumenty zastánců zdravého rozumu uspořádalo Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP). Klaus ji uvedl slovy o tom, že pozváni byli pouze lidé s jedním názorem. Ti, kteří se přivazují, si podle hlavy státu mají uspořádat své semináře. Připomenul tak prázdninovou blokádu kácení kůrovcem napadených smrků na Modravě. Aktivisté i obyčejní občané podporovaní velkou částí vědců tam protestovali proti kácení na lokalitě, kterou před několika lety vyhlásilo ministerstvo za bezzásahovou.

V debatě vystoupil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, ředitel národního parku Jan Stráský, Milan Lstibůrek z České zemědělské univerzity a publicista Ivan Brezina.

Chalupa zdůraznil, že ve sporu o hospodaření na Šumavě nejde o politickou debatu. Chce nalézt dlouhodobé řešení, které dá možnosti jak místním obyvatelům, tak přírodě. "Není to jen o stromech, loukách, ale i lidech, kteří tam žijí," uvedl s tím, že není možné park na sto let uzavřít. Chalupa si také postěžoval na boj s aktivisty. "Bojuji s automaticky akceptovanou a etablovanou opozicí, tedy ekologickými aktivisty, kteří dostávají prostor v tisku," citoval Chalupu server Ihned.cz. Chalupa dodal, že národní park je především český, i když má i evropský význam. Prezident Klaus jej naopak vyzval, aby nenaslouchal zahraničním expertům.

Stráský pak zopakoval, že udělá vše pro to, aby lesy na Šumavě neuschly. Podle serveru Ihned.cz si ředitel šumavského národního parku Jan Stráský notoval s Klausem i s Chalupou v tom, že „kvůli trapnému rámci legislativních možností“ nemůže správa postupovat čistě racionálně. "Nemůžeme zasahovat tak, jak bychom chtěli. Některé druhy ohrožených rostlin naše zásahy nesnesou nikdy, tetřev v určitém období taky ne," citoval ironické prohlášení Jana Stráského Ihned.cz.

Publicista Ivan Brezina ve svém příspěvku kritizoval počínání ekologických aktivistů. Podle něj se jedná o fanatiky, kteří z bezzásahovosti učinili pseudonáboženství. "Na Šumavě není velkolepé divadlo přírody, jak oni tvrdí, ale hřbitov stromů. Šumavský experiment nevyšel," citoval Brezinu server iDnes.

Dárek, který není pro radost

Prezident Václav Klaus rozšíří sbírku darů, které ve své kariéře dostal, o řez smrkem, který rostl na Šumavě už v době před objevením Ameriky. Na besedě mu ho věnoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa spolu s ředitelem parku Janem Stráským. "Není to dárek pro radost, ale spíš jakési memento," uvedl. Strom, jehož stáří vypočítali podle letokruhů přírodovědci na víc než 559 let, prý uschl kvůli kůrovci v roce 2004.

Strom je údajně druhým nejstaršímu smrkem, který kdy na Šumavě vyrostl. V roce 2009 ho objevil pracovník informační a strážní služby šumavského parku u Plešného jezera, když byl dřevorubci suchý kmen pokácen.

Věk zatím druhého objeveného nejstaršího smrku na Šumavě odborníci spočítali na více než 559 let. Starší už byl podle Chalupy pouze Želnavský smrk, který pokáceli Schwarzenbergové v roce 1866. Známý je také Král smrků, který se v Boubínském pralese zřítil ve věku 544 let v roce 1970.

Upravené výřezy z kmene historického smrku neskončí jen na Hradě. Budou si je moct prohlédnout návštěvníci informačních středisek parku v Nové Peci, Kašperských Horách, Stožci, Kvildě, Alžbětíně, na vimperském zámku a v administrativní budově správy parku. Jeho předchůdce měli možnost vidět stejnou formou Vídeňané či Pařížané.