Na Šumavě a v německém Bavorském lese žilo loni nejméně 43 vlků
12.10.2026 02:03 | VIMPERK
( ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na Šumavě a v německém Bavorském lese žilo loni nejméně 43 vlků. Údaj vychází z monitoringu v projektu, na němž se podíleli vědci a zástupci národních parků Šumava a Bavorský les. Počet vlků v regionu stále stoupá. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Ve vlčím roce 2024/2025 na sledovaném území o rozloze přibližně 2000 kilometrů čtverečních zjistil monitoring 38 vlků v 11 teritoriích a dalších pět samostatně se pohybujících jedinců. "Zvláště podrobné poznatky jsme získali díky 11 vlkům, kteří byli na české straně do konce roku 2025 vybaveni GPS vysílači," uvedl Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.
Vědci z trusu vlků získávali také informaci o skladbě potravy. Největší podíl tvoří spárkatá zvěř, což jsou například jeleni a srnci. "Zajímavé je, že roste podíl bobra. Zatímco v minulosti tvořil jedno procento potravy vlka, nyní se pohybuje kolem tří až čtyř procent," uvedl Dvořák. Nárůst souvisí s častějším výskytem bobra v přírodě. Přibližně procento potravy vlka tvoří hospodářská zvířata.
Vyšší počet vlků na Šumavě a v Bavorském lese mění i některé myslivecké postupy. Zatímco v minulosti myslivci za rok odlovili 1000 jelenů, loni to byly jen 400. "Dalších zhruba 500 se stalo kořistí vlka. Znamená to, že ekosystém se dokáže více sám regulovat. A samozřejmě ideální stav by byl, pokud by myslivci nemuseli odlovit žádného jelena," řekl Dvořák.
Vlci tak pomáhají bránit možnému přemnožení jelena, který způsobuje škody na stromech. "V posledních letech obecně ubylo okusu dřevin v jádrových oblastech vlčích smeček i v oblastech s vysokou rekreační zátěží," uvedl Marco Heurich, který za projekt odpovídá v národním parku Bavorský les.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
A je dobře, že klesá okus? Lesy mají být řídké světlé, různověké. To okus umí. Kolik je správné množství zvěře a jaké? No-nepatří tam i třeba zubr? Proč to nechávat jen na Broukovi, Kyrilovi a Kokotkovi.
Odpovědět
ono je otázka, kde jste vzal, že musí být lesy řídké a světlé? to aby se do nich lépe zakousla těžká mechanizace, až se budou odřezávat za 60 let?
Odpovědět
asi proto, aby se vysbíral ten bordel, který v lesích vytrousí homo sapiens?
Odpovědět
No, protože to vyžaduje ten tetřev hlušec a tetřívek a vyplývá to i z podkladů rašelinišť a dalších... Například.
Odpovědět
Proč by lesy měly být řídké a uměle prosvětlené? To je jen vaše utkvělá představa.
"Období Přibližná lesnatost kontinentu Charakteristika vývoje
Před 10 000 lety cca 60 % Evropa se stále vzpamatovávala z poslední doby ledové. Krajina měla spíše charakter tundry a lesy se teprve postupně šířily z jižních útočišť směrem na sever.
Před 8 500 – 6 000 lety více než 80 % Vrchol zalesnění Evropy (tzv. holocénní optimum). Kontinent pokrýval téměř souvislý, hustý les (ve střední a jižní Evropě převážně opadavý listnatý, na severu boreální jehličnatý)."
Odpovědět
Ukazuje se, že představa o holocenním optimu je zkreslaená, Viz Roleček "Karpatské lesostepní louky".. Lesy nebyly na 80-90%, ale daleko méně, přestože již byly megafauna vyhubena a pastevectví teprve začínalo. Oni i lovci sběrači ničili lesy a louky vypalováním atd.
Odpovědět
Schválně jsem vložil zkopírovaný váš vlastní text :-)
A jestli jeden týden napíšete něco, co si o týden později zase sám vyvracíte, tak co si budete myslet sám sobě vyvracet třeba za rok? :-)
PS: Koupil jste si knížku, gratuluji :-)
Odpovědět
Data z WIKI jsou poněkud zastaralá. Uznávám. Ale ani tato starší data neuvádí - hustotu lesa a neuvádí ani skoro úplné zalesnění.
Odpovědět
žádná populace v přírodě neroste do nekonečna... tedy když to nevezme do rukou člověk, to pak jo, protože obyčejně člověk potlačuje zlomky ale zpravidla vytváří následek či dominový efekt.
I malý zásah do rovnováhy má velké následky, s kterými si člověk nedělá těžkou hlavu a pak se diví.
Odpovědět
Do nekonečna populace neporoste, ale poroste do množství, až
je budete mít i v Praze v Klánovickém lese a Stromovce. No a
pak se to bude teprve řešit. Doufám, že se toho dožiju a
vlkomilům připomenu jejich mantru o přírodní rovnováze, že
jim nějak kulhá na obě nohy v kulturní krajině mající k té
divočině stejně daleko, jako koňský potah k Formuli 1!
Odpovědět
myslíte, že budou ještě jezdit tramvají?
Odpovědět
Trochu soudnosti při vymýšlení prosím.
Odpovědět
na lidech jako vy je jedno zvláštní:
"zaberete zvířatům veškerá teritoria a pak je ještě obviníte z toho, že vůbec existují".
Odpovědět
To je jen vase naivni predstava. Ja vyznavam aktivni management populace.
Odpovědět
No nádhera - ve vašem podání má pojem "aktivní management populace" stejné "kouzlo" jako u extrémistického ekolisty pojem "bezzásahovot". Už z vaší poznámky že ze 43 vlků je jich 40 navíc, je jasné co vy budete za "objektivního aktivního managera"))).
Odpovědět
No nádhera - ve vašem podání má pojem "aktivní management populace" stejné "kouzlo" jako u extrémistického ekolisty pojem "bezzásahovot". Už z vaší poznámky že ze 43 vlků je jich 40 navíc, je jasné co vy budete za "objektivního aktivního managera"))).
Odpovědět
Takový věci jako biologie, zoologie, etologie a ekologie asi nebudou vaší silnou stránkou, co?
Odpovědět
To si děláte srandu, ne??? To chcete jako říct, vaší silnou stránkou jsou????????? Tak to by mě zajímalo, kde jste tu biologii, zoologii, ekologii a etologii studoval! Protože jen nedouk může napsat, že ze 43 vlků je třeba 40 zastřelit!
Odpovědět
|
|