Klimatický fond by se měl podle Jurečky spustit dřív, chce o tom v EU jednat

Sociální fond pro klimatická opatření, který zřídila Evropská unie ke zmírnění dopadů ekologické přeměny ekonomiky, by měl začít kvůli energetické krizi poskytovat podporu dřív než v roce 2025. Je o tom přesvědčen ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Tento týden o tom chce jednat se šéfy resortů práce z unijních států na neformálním zasedání v Praze, řekl na konferenci o sociálním dialogu a ekologické transformaci. Podle zástupců evropských odborů a dalších organizací by takzvaný Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu měly provázet i sociální kroky. "Ve čtvrtek a pátek povedeme debatu na neformální radě ministrů práce a sociálních věcí o aktivaci nástrojů jako klimatický fond, abychom ho dokázali spustit dřív, než se plánovalo," uvedl Jurečka.

Sociální fond pro klimatická opatření má přispět ke změnám při prosazování Zelené dohody, jejímž cílem je omezit emise skleníkových plynů a do poloviny století zajistit uhlíkovou neutralitu. Ekologická přeměna se dotkne energetiky, dopravy, společnosti či zaměstnanosti. Pocítí ji třeba uhelné regiony či automobilový průmysl. Situaci s odklonem od fosilních paliv zkomplikovala válka na Ukrajině a energetická krize.

"Pokud dokážeme udržet racionální přístup a jednotu evropského společenství, můžeme vyjít posíleni. Nebo to nezvládneme a bude to mít negativní dopady. Historie ukazuje, že když jsme dokázali najít společný kompromis, řešení přineslo posílení a lepší výchozí pozici," řekl Jurečka. Dodal, že se Česko jako předsednická země snaží unijní řešení hledat.

Klimatický fond má poskytovat podporu podle počtu obyvatel, podílu chudých, národního důchodu či vypouštěných emisí. Česku mají připadnout 2,4 procenta peněz. Od roku 2025 do roku 2032 může čerpat téměř 1,74 miliardy eur (nyní asi 42,6 miliardy korun). Celkem je ve fondu 72,2 miliardy eur (1,77 bilionu korun).

"Potřebujeme sociální klimatický fond, aby se vykompenzovala situace těch nejzranitelnějších. Jde to správným směrem. Zatím je ale suma nízká. Pokud bude financování nedostatečné, tak to bude mít dopad na všechny," uvedl tajemník Evropské odborové konfederace Ludovic Voet.

Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) zanikne při ekologické přeměně evropské ekonomiky jen v příštích letech šest milionů míst, ale současně by mělo vzniknout 24 milionů nových postů, upřesnila viceprezidentka Centra pro sociální a ekonomický výzkum (CASE) Agnieszka Kulesová. Dodala, že Evropská komise předpokládá, že do poloviny století budou potřeba dva miliony nových vysoce kvalifikovaných pozic. Pokud se nezohlední sociální dopady, mohla by Zelená dohoda přispět k prohlubování rozdílů mezi evropskými regiony, míní expertka.

Podle Voeta je nutné v unii nastavit právní rámec i pro sociální transformaci, který by Zelenou dohodu doplnil. Také podle předsedy skupiny Zaměstnanci z Evropského hospodářského výboru Olivera Röpkeho je potřeba Zelenou dohodu prosazovat spolu se "sociální dohodou". "Evropa musí nastavit jasné standardy. Nejde o to harmonizovat odvody, ale je nutné jasná minimální pravidla stanovit, aby nebyli zaměstnanci první a druhé kategorie, ale ani nezaměstnaní první a druhé kategorie," uvedl Röpke.

---

reklama

---