Koncentrace CO2 v atmosféře dosáhla loni rekordní úrovně, uvádí agentura OSN
29.10.2026 02:09 | ŽENEVA
( ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v zemské atmosféře vystoupala v loňském roce na rekordní úroveň. V nově zveřejněné výroční zprávě o emisích skleníkových plynů to oznámila Světová meteorologická organizace (WMO).
"Další rok a další nový rekord. Skleníkové plyny zadržují v atmosféře bezprecedentní množství tepla, poskytují energii dalšímu extrémnímu počasí a souvisejícím rizikům pro naše hospodářství a společnosti," prohlásila náměstkyně generální tajemnice WMO Ko Barrettová. "Posledních 11 let bylo nejteplejších v historii měření a tento trend bude očividně pokračovat. CO2 má velice dlouhý životní cyklus, takže bude celosvětové klima ovlivňovat nejen po následující roky, ale po desetiletí a dokonce staletí," dodala.
Průměrná koncentrace CO2 v atmosféře u povrchu vzrostla v roce 2025 na 426,8 částic na milion, což je 153 procent hodnoty oproti roku 1750, kdy se datuje začátek průmyslové revoluce. Rekordní jsou podle WMO i koncentrace metanu a oxidu dusného, což jsou další dva skleníkové plyny s dlouhou setrvačností a s vazbami na lidskou činnost.
Výroční zprávy WMO slouží jako zdroj vědeckých informací pro vyjednávače na klimatických konferencích OSN. Letos v listopadu se uskuteční klimatická konference v turecké Antalyi s cílem přeměnit dosavadní klimatické závazky v konkrétní činy.
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) před týdnem oznámil, že planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období. Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 přitom počítá s tím, že státy se budou snažit omezit růst průměrné teploty na 1,5 stupně Celsia, aby omezily dopady extrémního počasí.
Aby průměrná teplota na konci století nepřevyšovala tu z předindustriálního období o více než 1,5 stupně Celsia, musely by se podle UNEP dramaticky snížit celosvětové emise skleníkových plynů, a sice o 18 procent do roku 2030, o 45 procent do roku 2035 a o 69 procent do roku 2040. Ve všech případech je to srovnání s výchozí úrovní roku 2025.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
LŽI, LŽI A ZASE LŽI! V roce 1750 bylo v atmosféře 280 ppm CO2 což je nárůst o 50% a ne 175%! Novináře zavřít.
Odpovědět
Mírku vždyť v článku píší,, vzrostla v roce 2025 na 426,8 částic na milion, což je 153 procent hodnoty oproti roku 1750,,
Média co nám masírují mozky taky nemusím, ale tady to je jasné. Je potřeba si nenechat zatemnit mysl nenávistí. To tady někteří předvádí skvěle.
Odpovědět
Člověče nešťastná, ani procenta nedáváte a opsat jedno číslo nezvládnete? Přečtěte si to znovu a jděte si nafackovat za roh.
Odpovědět
Buďme rádi, že se koncentrace OC2 vyvíjí správným směrem. Pod 200 ppm by totiž ustala fotosyntéza. A za dob ledových jsme od této koncentrace nebyli daleko. Pěstitelé by nám vysvětlili význam CO2 pro rostliny a i metody, jakými se snaží koncentraci v prostředí rostlin zvýšit.
Odpovědět
Co zase melete o 200 ppm, když máme dnes 420? Vy jste s tím plácalismem už fakticky trapný.
Odpovědět
Vy nevíte, jaké koncentrace byl za ledových dob? Nakonec ještě budete popírat, že současné koncentrace jsou pro rostliny lepší a pokud se zvýší, tak to bude rostlinám vyhovovat ještě více. V odkaze se můžete dozvědět, jak se rostliny s pro ně nepříznivě nízkou koncentrací vyrovnávaly a třeba i s tím, v jakých koncentracích dříve byly a kde se jim dařilo lépe.
Nebojte, je to česky.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/oxid-uhlicity-motor-evoluce-listu-a-pruduchu.pdf
Odpovědět
Pred rokom 1960 nemáme k dispozícii priame a presné merania globálnej koncentrácie CO2 v atmosfére – všetky staršie hodnoty sú len nepriame rekonštrukcie, modely a vyhladené priemery. Zároveň platí, že priamy kauzálny vplyv nárastu CO2 na extrémne zvyšovanie globálnych teplôt v otvorenom a chaotickom systéme Zeme nie je jednoznačne preukázaný a stojí predovšetkým na predpokladoch počítačových modelov.
Odpovědět
Ne, stojí na zákonu zachováníí energie, Planckovu zákonu a absorpčních spektrech CO2 v IR oblasti. Přišel na to už Svante Arrhenius před více než 100 lety.
Odpovědět
Velmi hluboký omyl, máme uchovány přímo vzorky vzduchu z dávných dob, snad až milión let pozpátku. Například v ledovcových vývrtech v Grónsku i Antarktidě.
Ze sedimentů se dají také velmi přesně zjistit i teploty, srážky, složení vzduchu, prachových částic, výšky hladiny oceánů atd,. atd. atd. jsou to prakticvky datové banky.
Odpovědět
máme proxy data. ta se docela shodují a dá se z nich rekonstruovat mnohé, ale jako technika mě představa, že se něco z toho vyčíslí na tři platné cifry naplňuje velkým pobavením.
Odpovědět
Při citlivosti dnešních měřáků se dokážou analyzovat i bublinky vzduchu ze starých ledovcích, to není proxy, to jsou přímo měřená data. A analýza složení dřeva z pradávných stromů dává taky dost přesná data, taky složení uhlí a dalších fosílií. Kde jsou to už proxy a kde ještě ne, to fakt nevím.
Odpovědět
Jsou oblasti na zeměkouli, kde nárust CO2 a fotosyntézu zelených rostlin dokáží využít ku prospěchu - Indie rozšiřuje plochy farem pro produkci potravin, Čína zalesňuje rozsáhlé plochy náchylné k vysychání. Gryndýlem posedlá EU dopravuje LNG přes půl planety navzdory emisím metanu a CO2 z těžby, zpracování a přepravy a současně likviduje svůj průmyslu za účelem záchrany planety před klimatickou katastrofou.
Odpovědět
|
|