Konec šéfa Povodí Odry překvapil některé starosty povodní zasažených obcí
S takovým názorem nesouhlasí například starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti). Krnov patří mezi města v kraji, která nejvýrazněji zasáhly předloňské povodně. Voda tam zaplavila 80 procent jeho rozlohy a způsobila škodu na městském majetku v hodnotě okolo miliardy korun.
"Mluvím pouze za naší samosprávu, ale komunikace byla výborná. A na to, jaká ve skutečnosti byla, se nás z ministerstva nikdo neptal. Respektuji ale, že každý ministr má právo takto řešit personální záležitosti," uvedl. Dodal, že z vlastních zkušeností nemá ani problém s rychlostí prací. "Město nyní realizuje 200 velkých oprav po povodních. Drtivá většina z nich se musí projektovat a připravit. To všechno potřebuje čas. Byl bych rád, kdyby povodí opravilo všechno hned a najednou. Ale vím, že to nejde," řekl.
Podobně na tom je i místostarosta Karlovic Martin Kočí (Pro obnovu Karlovic). Povodeň v Karlovicích zničila několik domů. Strhla i několik mostů. "Pokud jde o rychlost, tak povodeň bude vždy rychlejší než náprava škod. Tak to prostě je," řekl. Dodal, že odvolání ředitele vnímá jako nepříjemné překvapení. "Komunikace byla nadstandardní. Dokázali jsme se bavit. Třeba i o tom, jak vidíme řeku do budoucna," uvedl Kočí a dodal, že nastavená pravidla byla prospěšná pro obec.
Také v Zátoru velká voda v předloni v září způsobila velké škody. Po opadnutí povodňové vlny tam bagry srovnaly se zemí 24 budov. Z toho 14 rodinných domů. Starostka Salome Sýkorová (SNK) ČTK dnes řekla, že odvolání ředitele jí nepřísluší komentovat. "Pokud se tak pan ministr rozhodl, je to jeho věc. Za sebe ale musím říct, že od roku 1998 bojuji za postavení přehrady v Nových Heřminovech. Vinou nečinnosti státu a odporu Hnutí Duha či obce Nové Heřminovy se dosud nic nestalo. Proto jsem očekávala, že po povodních v září 2024 budou práce na odstranění škod probíhat rychleji," uvedla. Dodala, že komunikaci s Povodím Odry pod Birklenovým vedením nímá jako standardní.
Za svůj zásadní úkol označil Birklen před svým jmenováním právě plánovanou přehradu v Nových Heřminovech na Bruntálsku a navazující komplex opatření. "Bez jejich realizace nebude povodňová ochrana významné části povodí dostatečná," uvedl loni v únoru. O výstavbě přehrady se hovoří od roku 1997, o stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Podle posledních odhadů by měly hlavní stavební práce začít v roce 2028.
Konec Birklena zaskočil koordinátora Hnutí Duha Jeseníky a odpůrce přehrady v Nových Heřminovech Ivo Dokoupila. "Je to jenom další krok ve snaze o rozklad fungující státní správy," uvedl. Podle něj se Birklen prezentoval jako zdatný vyjednavač a spojovací článek mezi státem, obcemi a neziskovými organizacemi.
"Protipovodňovou ochranu na řece Opavě i jinde, kterou předchozí ředitelé budovali pouze verbálně, začal posouvat zdárným tempem. A zdálo se, že bude moderní a šetrná k přírodě. Ani jeden z jeho předchůdců se s takovým zájmem a energií nikdy situací nezabýval. Petr Birklen byl bezesporu nejlepší ředitel povodí za posledních 30 let," uvedl Dokoupil. Dodal, že se obává "návratu arogance a nezájmu".
reklama


NKÚ: Protipovodňová opatření za miliardy nesplnila cíle zadržování vody
Kutná Hora upraví koryto říčky Vrchlice v centru města
Evropská komise chce po ministerstvu zemědělství vrátit dotaci pro povodí kvůli střetu zájmů