Konec světa, jak ho známe, se už odehrál. Jen jsme si toho nevšimli, míní Cílek
„Konec světa tak, jak ho známe, se odehrál možná už někdy před dvěma lety. Jen jsme si toho zatím nevšimli,“ nastartoval debatu Václav Cílek. „My všichni pod pojmem katastrofa nebo konec světa rozumíme takový ten hollywoodský scénář, kdy přijde doba ledová ze dne na den nebo zemi smete meteorit,“ vysvětluje Cílek. Jak se ale ukazuje, i v historii měly významné změny spíše dlouhodobý charakter.
Návod ke konci světa
Podle Václava Cílka hraje v krizových chvílích důležitou úlohu složka osudová a složka osobní. Je proto důležité dívat se kolem sebe, vyhledávat si další informace mimo běžná média, snažit se porozumět tomu, co se děje, a adekvátním způsobem na to reagovat. „Svět začíná být tak propojený, tak lidnatý a s tak rostoucími nároky, že to nemůže dopadnout dobře,“ myslí si Václav Cílek.
Podle něj je zásadní to, čemu na západě říkají „family preparedness”, neboli rodinná připravenost, být připraven na přírodní katastrofy i ekonomické krize. Počítat s výpadkem elektřiny nebo nedostatkem pitné vody. Oceňuje například přístup Švýcarska, kde je ze zákona předepsané mít doma potraviny na několik dní dopředu.
Má ale smysl vynakládat peníze a čas na přípravu ve chvíli, kdy o době ani velikosti případné krize není nic známé? „Příprava je de facto forma pojištění, platíme pojištění a nevíme, jestli to někdy dostaneme nazpátek,“ reagoval na dotaz z publika Václav Cílek.
Největší příležitost vyrovnat se s případnými krizemi proto vidí Václav Cílek i další diskutující především v dobrém fungování společnosti na úrovni rodin, komunit, měst nebo menších regionů. Řešením krizových situací může být lepší využívání lokálních možností - nákup potravin přímo od zemědělců a lepší hospodaření v místní krajině.
„Budoucnost bude propojením vysokých technologií s těmi hodně tradičními,“ míní Václav Cílek. Příkladem může podle jeho slov být například pěstování starých odrůd - vypadá to hodně staromilsky, ale jen do té doby, než si uvědomíme, že jsou odolnější vůči škůdcům a nevyžadují proto množství chemie.
Podle dalšího účastníka debaty novináře Zdenka Pavelky můžeme konkrétní řešení problému hledat ostatně až ve chvíli, kdy problém nastává a rozpoznáme jej. Pokud ale víme, že se něco mění, že nějaké problémy přijdou, můžeme být připraveni alespoň na to, že bude nějaká změna a bude třeba reagovat. “A mít v sobě dostatek energie na to se s tím problémem začít vyrovnávat,“ dodává Pavelka.
Strach má velké oči
Biolog Petr Pokorný si v naší společnosti zase všímá vědomé snahy „být silný, mít na to, nedat se a bojovat“. Odvrácenou stranou takového postoje je ale podle něj strach. Strach o to větší, o co je obávané méně známé.
„Snížení civilizačních vymožeností v materiálním světě přitom vůbec nemusí znamenat duchovní zchudnutí. Velmi často je tomu právě naopak,“ říká ze své cestovatelské zkušenosti Petr Pokorný. Nejvíc radosti, upřímného smíchu a úsměvů prý viděl právě v těch nejchudších zemích. Životní úroveň je podle něj relativní pojem a její změny se měří jen těžko, neodhalí nám je ani HDP, protože se z velké části odehrávají v lidské psychice.
V současné situaci vidí paralelu se začátkem 20. století, tedy obdobím „zabetonovaného“ systém, přetlaku. Věří však, že lidé už nejsou tak naivní a naopak jsou už natolik poučeni z minulosti, aby neopakovali stejné chyby.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Petr Pokorný: Nemáme takovou moc, abychom Zemi zničili
Civilizaci hrozí úplná smršť problémů, varují vědci s politikyOnline diskuse
Každý organismus je omezen - 17. 6. 2012 - AlešVětšina z toho co píšete jsou doměnky a blbosti. To že například v USa prodělávají nějaké firmy co těží plyn je naprosto jedno , protože jak se těžba sníží vzroste cena a firmy budou zase ziskové. Přejít JE tím, že je to celosvětově okrajový zdroj energie je demagogie. A co se týče Canady a ropných písků , pak máte docela smůlu , protože u nich pracuje můj kamarád a vím velice dobře jak ta technologie postoupila. Jistě vím co je energetická návratnost zdroje. Jinak ropa plně nahraditelná zemním plynem , ten nahraditelný ve výrobě tepla a el. energie uhlím. Tepelná čerpadla u nás - no zkuste si koupit hrudku uranu a topit s ní doma přes zimu nebo to energetické uhlí pro elektrárny. Paroplyn má účinnost cca 60% x 3 (topný faktor TČ ) = a vyrábíte o 80% více tepla než při přímém pálení plynu navíc el. ještě může sloužit jako výtopna. O ekologii ani nemluvím neboť kromě plynu jsou všechny malé zdoje neekologické. Jinak půda už degraduje od mého narození neustále čekám kdy přijde ta eroze a všichni umřeme hlady , zatím-co každoročně stoupají výnosy plodin...A co se týče nepravidelnosti srážek , pak se netvařte jako že před 20 lety pršelo pravidelně 3x týdně půl hodiny. Co se týče omezení sociálního státu, pak toho já se nebojím pokud budou lidé více pracovat a méně se flákat, pak to přinese jen mnoho pozitivního. Systém že když je někdo líný a bere za to sociální dávky od státu je zvrácený. A tak to dnes přesně funguje , mraky lidí jsou nezaměstnaní jen proto, že se v životě vlastní vinou nic pořádného nanaučili a pracovat rukama se jim nechce a učit také ne, protože to nepřináší okamžitý zisk - to je celý jejich problém. |
