Civilizaci hrozí úplná smršť problémů, varují vědci s politiky

Současný systém nemůže světu zajistit vymýcení chudoby. Naopak ničí přírodní zdroje, na nichž je lidstvo závislé, a vede svět do klimatické krize. Je potřeba změnit přístup k vládnutí a místo soustředění se na neudržitelný růst, podporovaný environmentálně škodlivými dotacemi do energetiky, dopravy a zemědělství, se musí do cen zboží promítat i škody způsobené na životním prostředí nebo v sociální oblasti. Tvrdí to skupina vědců a politiků ve zprávě, která byla minulý týden představena na setkání ministrů životního prostředí zemí OSN v keňském Nairobi.

"Civilizace musí čelit úplné smršti problémů způsobených přelidněním, příliš velkou spotřebou bohatých, používáním environmentálně škodlivých technologií a do očí bijící nerovností," stojí ve zprávě, kterou dalo dohromady 20 minulých laureátů ocenění Blue Planet. To uděluje Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a občas bývá nazýváno Nobelovou cenou za životní prostředí.

Mezi autory zprávy jsou například bývalá norská politička a propagátorka udržitelného rozvoje Gro Harlem Brundtlandová, James Hansen z NASA, Paul Ehrlich ze Stanfordské univerzity, jeden z autorů knihy Přírodní kapitalismus Amory Lovins, autor hypotézy Gaia James Lovelock, ekonom Nicholas Stern nebo Světový svaz ochrany přírody (IUCN).

"Sníme o světě bez bídy, o světě rovných příležitostí, o světě respektujícícm lidská práva, o světě s etičtějším chováním ohledně chudoby a rozdělení přírodních zdrojů, o světě, který je environmentálně, sociálně i ekonomicky udržitelný," sní autoři a zároveň dodávají, že tento sen je prý splnitelný. Systém, v němž žijeme, však k němu nepovede.

Podle autorů totiž není obrovský technologický rozvoj doprovázen adekvátním rozvojem eticko-sociálním. V důsledku toho lidstvu hrozí ztráta přírodní rozmanitosti podporující život, klimatický rozvrat (v originále disruption - pozn. aut.), celosvětové zamoření toxickými látkami, pozměnění kritických biochemických cyklů, zvyšující se pravděpodobost rozsáhlých epidemií a ničivá jaderná válka.

Všechny tyto problémy jsou podle nich úzce spjaty se způsoby, jakými lidé řídí svoji společnost. Potřebnou změnu by podle nich zajistila politická opatření, k nimž by mělo zejména patřit:

• nahradit hrubý domácí produkt jako měřítko blahobytu nějakým jiným ukazatelem; nový ukazatel by měl oceňovat i přírodní, sociální a lidský kapitál a tzv. externí náklady by se měly promítnout do cen
• odstranit dotace v energetice, dopravě a zemědělství, které vytvářejí environmentální a sociální náklady, za něž v současnosti nikdo neplatí; přecházet k tzv. nízkouhlíkovým technologiím
• vypořádat se s nadspotřebou a věnovat se problému přelidnění; je potřeba posílit postavení žen ve společnosti, zlepšit vzdělávání a zajistit, aby antikoncepce byla dostupná pro kohokoli
• změnit rozhodovací procesy tak, aby byl posílen hlas přehlížených skupin; politici musejí nést plnou odpovědnost za svá rozhodnutí a být pořádně kontrolováni parlamenty a médii; při rozhodování by se politici měli snažit ekonomické, sociální a environmentální přístupy spíš spojovat, než aby si mezi sebou konkurovaly
• chránit a oceňovat přírodní rozmanitost a služby, které lidem poskytují ekosystémy; pro ekosystémové služby vytvořit trh, který by se mohl stát základem zelených ekonomik
• investovat do znalostí - jak do jejich vytváření pomocí výzkumu, tak do jejich šíření prostřednictvím nejrůznějšího vzdělávání

"Udržitelný rozvoj není nějaký vzdušný zámek," uvedla jedna z autorek, ředitelka Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj (IIED) Camilla Toulminová. "Abychom ho dosáhli, musíme změnit způsoby, jakými se staráme o životní prostředí okolo nás, jak ho sdílíme a jak se s ním vzájmeně ovlivňujeme. Musíme si uvědomit, že lidstvo je součástí přírody a neexistuje nezávisle na ní."

Rozhodne se v Riu

Ministerské setkání v Nairobi se konalo jako předzvěst červnové konference v Riu de Janeiru. Ta se bude odehrávat 20 let (proto také bývá označován zkratkou Rio+20) po tzv. Summitu Země z roku 1992, který se konal rovněž v Riu a je považován za zásadní mezník v historii globálních snah o ochranu přírody a životního prostředí. Právě na něm byly položeny základy pro hned několik mezinárodních úmluv, známé jsou zejména ta o klimatu (UNFCCC, jejíž součástí je i tzv. Kjótský protokol o omezování skleníkových plynů) a o biodiverzitě (CBD).

V Nairobi proto bylo ministrům představeno rovněž shrnutí pro politiky z letošní zprávy o globálním stavu životního prostředí GEO5 (celá zpráva by měla být zveřejněna někdy v době okolo červnového summitu Rio+20). Shrnutí ukazuje, že se státům světa daří s environmentálními problémy vypořádávat jen částečně. Možností ke zlepšení má být podle UNEP právě červnový summit. V prohlášení, které minulý týden vydali zástupci cca 150 vlád, doslova píší, že letošní konference v Riu je "jedinečná příležitost pustit se do ekonomických, sociálních a environmentálních výzev v kontextu udržitelného rozvoje".

Co a jestli vůbec něco to konkrétně znamená, se zřejmě dozvíme až v červnu. V Nairobi se zatím politici shodli na tom, že jedním z hlavních prostředků k dosažení udržitelného rozvoje má být zelená ekonomika - i když na konferenci rovněž zazněly obavy, že by zelená ekonomika mohla vést k obchodnímu protekcionismu.

Druhým velkým tématem červnové konference v Riu by pak měla být reforma institucí, které mají na starost celosvětovou koordinaci snah o udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí. Podle tiskové zprávy UNEP už v současnosti víc než sto zemí podporuje návrh, který by z UNEP, jenž je v současnosti "programem" OSN, udělal plnohodnotnou agenturu. To by v praxi znamenalo posílení jeho mandátu a zvýšení finančního rozpočtu. I o tom se ale bude rozhodovat až v Riu.

---

reklama

---