Konference: Místo na zahrádku jezdíme do supermarketu
„Fresh food“ by ale ve skutečnosti měl být „výstavní skříní“ každého obchodu, kde si bude moc zákazník vybrat čerstvé ovoce a zeleninu nebo maso. U tohoto sortimentu jsou ale problémy s dopravou, čerstvé jídlo se nedá vozit na velkou vzdálenost, a také se musí udržovat neustále čerstvé. Jenže trvalý zájem nakupujících chybí a to je kámen úrazu.
České je čerstvé
Ondřej Tomas ze společnosti pro výzkum trhu GfK Czech říká, že spotřebitelé ve všech dotaznících deklarují, že nejčastěji vybírají podle kvality, předchozí zkušenosti, ceny a dobré pověsti výrobce. „Ale když jde spotřebitel nakupovat, jedná jinak,“ zpochybňuje Tomas odpovědi. Nadějné je, že se prý spotřebitelé začínají zajímat o složení a původ výrobku.
Ruku v ruce s poptávkou po čerstvosti jde poptávka po domácích potravinách. Je jasné, že u zboží dováženého přes půl světa se o čerstvosti bavit nemůžeme. Spotřebitelé prý ve výzkumech uvedli, že je pro ně česká značka důležitá a 74 % dotazovaných jednoznačně preferuje české výrobky. Domácí značky dominují zejména u piva, mléčných výrobků, masa a masných výrobků, ovoce a zeleniny nebo u pečiva.
Jistoty starého světa? To chceme!
Micaela Schantlová z AMA – Agrarmarkt Austria hovořila o situaci v Rakousku. Zde prý každá domácnost utratí měsíčně 128 Euro za „fresh food“, zejména uzeniny, mléko a mléčné výrobky, maso, sýr, ovoce a zeleninu. Tato částka se prý zvyšuje nejen díky růstu obliby bio potravin, které jsou často čerstvé. Za vzestupem těchto potravin v Rakousku prý stojí velká propagace a jejich přijatelné ceny v supermarketech.
„Ne vždy se spotřebitelé chovají tak, jak odpovídají v průzkumech, kde se objevuje původ a čerstvost jako důležité kritérium,“ potvrzuje Schantlová slova Tomase a dodává, že důležitým pojmem je regionalita, neboť lidé mají rádi „jistoty starého světa“. I podle dalších odborníků bude důležitost regionálních produktů vzrůstat.
Generální ředitel SPAR Martin Ditmar tvrdí, že v „jeho“ supermarketech v pět hodin ráno zadělává pekař těsto, aby mohl v 7 hodin dát do regálů čerstvý chléb a tento cyklus se za den několikrát opakuje. Během celé pracovní doby v obchodním řetězci probíhá porcování a příprava masa pro zákazníky. „Každý spotřebitel by chtěl konzumovat pokud možno čerstvé potraviny,“ vysvětluje Dimar a dodává, že definice čerstvosti v potravinářské legislativě sice není, ale Potravinářská komora usiluje o speciální značení pro čerstvé zboží.
Na chatu? Ne, do nákupního centra
Panelové diskuze se zúčastnil mimo jiné Andrej Babiš, majitel Agrofertu. Babiš vysvětlil, že se po analýze trhu rozhodl investovat do zemědělství, kde dle svých slov zachránil několik menších firem. Problém je prý, že v ČR máme geneticky „zakódovánu“ vyšší oblibu cizího zboží, která přišla se zbožím z tuzexu za minulého režimu. Vyšší poptávku po čerstvém zboží si Babiš vysvětluje přesunem lidí ze zahrádek do nákupních center. „Chodili jsme na víkendy na chaty a zahrádku, teď chodíme do nákupních center,“ řekl Babiš.
reklama