Kormorán už nebude zvláště chráněným druhem. Rybáři přijdou o náhradu škod

velmi vyvážený relevantní článek LN - 26. 11. 2012 - Arimatejský

Ministerstvo životního prostředí ušetří 30 milionů korun ročně, ale rozpory mezi ochranáři a rybáři tím jen znásobilo.

Jedním škrtem pera jsme o nejméně dva miliony chudší, ale za to nás čeká více papírování. Tak mohou zaměstnanci Rybníkářství Pohořelice na jižní Moravě komentovat rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které snížilo ochranu kormoránů velkých. Snížilo, ale nezrušilo.
„Je to v podstatě jasné: ty asi dva miliony korun, které jsme dostali jako náhradu za řádění kormoránů v rybnících, můžeme odškrtnout,“ přiznává pro LN ředitel firmy Roman Osička. I tak je částka jen zlomkem skutečných škod způsobených vodními ptáky, které odhaduje na sedm milionů korun ročně. Ministerstvo tím, jak kormorány přeřadí, zaskočilo i odborníky. „Škodám způsobeným těmito ptáky subjektům podnikajícím v rybářství by mělo být předcházeno prostřednictvím odlovu a plašení,“ tvrdí mluvčí resortu Matyáš Vitík.
Jenže: kormorán zcela chráněný být nepřestane. Ministerstvo sice ušetří až 30 milionů korun za proplácení škod, ale současně bude k odstřelu těchto ptáků nadále potřeba získat povolení.
„Navíc odstřel kormoránů ryby neochrání, vyplašení ptáci se jen přesunou jinam. Při střelbě do odpočívajícího hejna ptáci vyvrhnou potravu a musejí si pak ulovit novou. Škody se tedy mohou odstřelem lokálně ještě zvýšit,“ popisuje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
S tím, žeměl stát řešit problém jinak, souhlasí i ekolog Mojmír Vlašín. „Kormoráni nepatří mezi druhy chráněné Evropskou unií, k jejich ochraně nás nenutí ani mezinárodní dohody,“ připomíná. Zdůrazňuje však, že změna jen vyhrotí spor s rybáři, kteří nedostanou ani to, co dosud.
„Máme dobrý zákon, který pomáhal snížit dopady zvláště chráněných druhů. Změnu není možné udělat jen úpravou vyhlášky,“ dodává. Osička z Rybníkářství Pohořelice už má propočítané i další dopady. „Dosud jsme povolení k odstřelu získávali na krajském úřadě, ten k věci navíc přistupoval vnímavě. Teď budeme muset objíždět 11 obcí s rozšířenou působností. Nejenže tu nebude vidina jakékoli náhrady, ale ani jednotného postupu,“ přibližuje.
Vedoucí odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu Anna Hubáčková doplňuje, že ministerské rozhodnutí by mělo začít platit od druhého čtvrtletí příštího roku.
„Stále čekáme na podrobnosti. Pokud to ale bude tak, jak rybáři naznačují, lze očekávat jejich velké námitky,“ připustila pro LN. Podotkla, že naplno se to projeví až za rok, protože největší škody kormoráni působí v době, kdy přilétají na zimu. Většina té letošní bude ještě patřit do období, kdy stát škody zaplatí.
Ministerstvo zdůrazňuje: nynější stav populace kormorána si nežádá zvýšenou míru ochrany, ta byla nutná v období na přelomu 80. a 90. let.
Při jarním a podzimním tahu se podle ministerských úředníků na našem území pohybují tisíce párů z jiných částí Evropy a dalších 8000 až 10 000 jedinců kormoránů velkých u nás ročně zimuje.
„To už je číslo, které má fatální vliv nejenom na stav ryb a populace v našich řekách i rybnících, ale také na stromy, které jsou i kvůli trusu ničeny. Klasickým příkladem v této věci je problém, který řešíme třeba v Lednicko-valtickém areálu,“ podepírá své rozhodnutí ministr Tomáš Chalupa.
Už nyní se v tuzemsku ročně v rámci různých výjimek odstřelí asi 4000 kormoránů. Tím, že ministerstvo chce více prosazovat jejich plašení a odstřelování, zadělává na další problém. „Zvýší se tímmimo jiné i rušení dalších druhů vodních ptáků,“ varuje ornitolog Vermouzek.