Kosti mořských ptáků odhalují, jak se dramaticky mění potravní řetězce v oceánech

Co nám může apetit mrtvého buřňáka havajského, obratného lovce mořských ryb, prozradit o životě pod hladinou? Díky výzkumu, zaměřenému na obsah specifických izotopů v kostech mořských ptáků, můžeme sledovat drastickou proměnu skladby jejich potravy, která je odpovědí na úbytek velkých ryb při pobřeží.

Buřňák havajský (Pterodroma sandwichensis) je ohroženým endemickým druhem Havajského souostroví. Většinu svého života tráví v povětří, když neklidně krouží nad vlnami a číhá na kořist. Podle výsledků výzkumu, vedeného Michiganskou státní univerzitou (MSU), se ukazuje, že za poslední desetiletí došlo k výrazné proměně v potravních preferencích těchto skvělých letců. Postupem času si totiž začali vybírat potravu, která leží v potravní pyramidě spíše na nižších úrovních. Jak k takovému závěru vědci došli?

„Proměnu v přijímané potravě dokumentujeme na základě rozboru kostních vzorků mrtvých a skutečně dávno mrtvých buřňáků,“ říká Peggy Ostromová, zooložka z MSU. „Vycházíme z porovnání izotopů dusíku N14 A N15. Velmi zjednodušeně se dá říct, že čím výše bude v potravním řetězci položená přijímaná potrava, tím větší bude obsah izotopů dusíku v kostech strávníka.“ K analýze posloužily kosti, sesbírané v kamenných hnízdních dutinách na útesech, a také 17 000 fragmentů historických kostí, poskytnutých Smithsonianovým institutem.

„Vysoké hodnoty izotopů dusíku naměřené v kostech starých jeden až čtyři tisíce let napovídají, že v té době buřňáci zaměřovali svou pozornost na velké a vydatné ryby, které stály v potravní pyramidě výše,“ říká Ostromová. „Přibližně od padesátých let minulého století, s nástupem intenzivního rybolovu, však můžeme pozorovat rapidní pokles zmíněných izotopů.“ Čím to, že se buřňáci se najednou začali soustředit na menší ryby a korýše? Badatelé z MSU se domnívají, že relativně náhlá změna v jídelníčku má mnoho co do činění s působením lidského faktoru: průmyslovým rybolovem.

Podle Ostromové je toto zjištění alarmující: „Není to totiž jen o ohrožení jednoho konkrétního druhu intenzivním rybolovem, ale o přesunu tlaku na jiné příčky potravní pyramidy. Když se určitá skupina ryb stane v důsledku vylovení nepočetnou, ovlivní to i řadu jiných druhů, možná celé potravní řetězce, v rámci celého oceánského ekosystému.“

---

reklama

---